Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: FSIZkratka: D-STG-PAk. rok: 2023/2024
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0715D270019
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: čeština
Akreditace: 18.2.2020 - 18.2.2030
Forma studia
Prezenční studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
prof. Ing. Miroslav Píška, CSc.
Oborová rada
Předseda :prof. Ing. Miroslav Píška, CSc.Člen interní :doc. Ing. Libor Pantělejev, Ph.D.prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D.doc. Ing. Antonín Záděra, Ph.D.doc. Ing. Josef Sedlák, Ph.D.Člen externí :Ing. Jiří Rosenfeld, CSc.Ing. Libor Beránek, Ph.D.Ing. Martin Petrenec, Ph.D.
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Doktorský studijní program Strojírenská technologie je zaměřen na výrobní vědy a technologie, jmenovitě technologie obrábění, tváření, svařování, slévárenskou technologii, technologii povrchových úprav včetně automatizace přípravy výroby a automatizaci výrobních procesů, které uvedené technologie využívají a vyžadují. V průběhu studia získají studenti znalosti aplikované matematiky, fyzikální metalurgie, teorie experimentu a optimalizace technologických procesů, společně s dalšími teoretickými a praktickými znalostmi úzce souvisejícími s vybranou oblastí doktorského studia. Cílem doktorského studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných pracovníků pro vědeckou práci v oboru strojírenská technologie. Studium je zaměřeno na poznání teoretického základu celého oboru a dále na podrobné seznámení se s nejvýznamnějšími poznatky v užším zaměření, na které navazují témata disertačních práci. Studium je orientováno na přípravu k vědecké práci ve zvoleném oboru a dosažená úroveň znalostí je prezentována u státní doktorské zkoušky. Schopnost dosahovat původní vědecké výsledky je prokazována zpracováním a obhajobou disertační práce. Po úspěšné obhajobě disertační práce je absolventům doktorského studijního programu udělen akademický titul "doktor" (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem).
Profil absolventa
V doktorském studiu programu Strojírenské technologie je možné se specializovat na oblast technologie obrábění a její optimalizaci, technologie tváření a svařování, technologii slévárenství, řízení výroby, aplikace modelování na strojích a počítačové simulace. Doktorandi jsou schopni se zapojit do všech forem výzkumu, do smluvního vývoje a do hospodářské spolupráce s průmyslovými podniky, kde řeší pokročilé problémy technické praxe. Mají také možnost využít krátkodobých i dlouhodobých stáží a studijních pobytů u nás i v rámci EU ve spolupráci se zahraničními univerzitami. Absolventi doktorského studijního programu Strojírenská technologie mají komplexní odborné dovednosti a znalosti o výrobních technologiích, metodách jejich řízení a plánování, mají znalosti v oblasti materiálových věd a inženýrství v aplikaci na vybrané výrobní technologie a to jak na úrovni teoretické, tak i praktické. U absolventů doktorského studijního programu Strojírenská technologie se předpokládá uplatnitelnost na vedoucích pozicích spojených s technickou a technologickou přípravou výroby, jejího řízení a dalšího vývoje. Absolventi se též uplatní jako výzkumní a vývojoví pracovníci v centrech aplikovaného výzkumu i jako akademičtí pracovníci univerzit a akademických pracovišť.
Charakteristika profesí
Absolventi doktorského studia jsou vybaveni velmi dobrými teoretickými i odbornými znalostmi a proto se jim naskýtají široké možnosti uplatnění v odborných nebo řídicích funkcích v rámci státních i soukromých strojírenských, případně mezioborových výrobních podniků, od malých a středních firem až po velké akciové společnosti. Získané znalosti mohou uplatnit i jako výzkumní a vývojoví pracovníci, nebo soukromí podnikatelé u nás i v zahraničí.
Podmínky splnění
Viz platné předpisy, Směrnice děkana Pravidla pro organizaci studia na fakultě (doplněk Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně).
Vytváření studijních plánů
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních programů určují: ŘÁD STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VUT, STANDARDY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VUT, STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT, SMĚRNICE DĚKANA Pravidla pro organizaci studia na fakultě (doplněk Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), SMĚRNICE DĚKANA FSI Jednací řád oborových rad doktorských studijních programů FSI VUT v Brně. Studium v DSP se neuskutečňuje v kreditovém systému. Klasifikační stupně jsou „prospěl“, „neprospěl“, u obhajoby disertační práce je výsledek „obhájil“, „neobhájil“.
Dostupnost pro zdravotně postižené
Na VUT jsou zohledněny potřeby rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. V přijímacím řízení ani ve studiu nedochází k přímé či nepřímé diskriminaci z žádných důvodů. Studujícím se specifickými vzdělávacími potřebami (poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronická somatická onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti, psychická onemocnění) je poskytováno poradenství v poradenském centru VUT, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT. Podrobně tuto problematiku řeší Směrnice rektora č. 11/2017 „Uchazeči a studenti se specifickými potřebami na VUT“. Rovněž je vytvořen funkční systém sociálních stipendií, který popisuje Směrnice rektora č. 71/2017 „Ubytovací a sociální stipendium“.
Návaznost na další typy studijních programů
Doktorský studijní program Strojírenská technologie je pokračováním aktuálně akreditovaného navazujícího magisterského studijního programu Strojírenská technologie (N-STG), se specializacemi Strojírenská technologie (STG), Strojírenská technologie a průmyslový management (STG), Moderní technologie osvětlovacích soustav (MTS) a programu Slévárenská technologie (N-SLE) bez specializace. Ve studiu Strojírenské technologie je možné se specializovat na oblast technologie obrábění a její optimalizaci, technologie tváření a svařování, slévárenství, řízení výroby, aplikace modelování na strojích, počítačovou podporu výrobních technologií, počítačové simulace a umožňuje tak pokračovat ve třetím stupni studia. Na základě úspěšné obhajoby a dosažením vědecké hodnosti Ph.D. absolvent prokáže schopnost vědecké práce.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Téma práce je zaměřeno na návrh metodiky a testování řezných nástrojů ze slinutých karbidů pro korozivzdorné oceli. Cílem výzkumu je návrh metodiky řezných zkoušek vývojových řezných nástrojů, jejich realizace a analýza procesu, která bude zaměřena na zjištění požadovaných vlastností dle obráběcích operací. Výzkum se bude týkat vyhodnocení opotřebení řezných nástrojů, analýzy jakosti povrchu a dalších dostupných parametrů, které budou podkladem pro volbu praktických aplikací.
Školitel: Sedlák Josef, doc. Ing., Ph.D.
Technologie obrábění je klíčovým výrobním postupem pro řadu výrobků. Požadavky na vysokou produktivitu a přijatelné náklady vedou k nutnosti optimalizovat technologické postupy. Optimalizace se týká nástrojů, jejich geometrie, řezného materiálu, případně povlaku. Dále jsou to pracovní podmínky, řezná rychlost, posuv hloubka řezu včetně pracovní geometrie a případného použití procesní kapaliny. V současné doba roste potřeba zavádění výroby dle principů Průmyslu 4.0. V této souvislosti je nutné v daleko větší míře sledovat systém stroj - nástroj – obrobek - přípravek jako jedem celek. Zavádění automatizace, robotizace a digitalizace klade vyšší požadavky na provozní spolehlivost s cílem dosáhnout maximální efektivnosti výrobního procesu. Z tohoto pohledu je potřebné nahlížet na proces návrhu a optimalizace technologie obrábění. V oblasti Průmyslu 4.0 probíhá rychlý rozvoj, který je potřeba analyzovat ve vztahu k obrábění, ale zároveň s ohledem na celý výrobní proces. Navrhnout postupy pro optimalizaci technologie obrábění. Aplikovat optimalizaci na konkrétní proces obrábění. Zobecnit výstupy pro využití ve věda, výuce i praxi.
Školitel: Kouřil Karel, doc. Ing., Ph.D.
Téma se zabývá vlivem rychlosti deformace na mechanické vlastnosti vysokopevných ocelí. Stěžejní oblastí je popis materiálového modelu - tj křivek deformačních odporů popsaného pomocí konstitutivních vztahů vybrané vysokopevné oceli za kvazistatickcýh podmínek zatěžování, dále za dynamických podmínek zatěžování s důrazem na zkoušky pomocí Taylorova testu, případně Hopkinsonova kompresního testu a to za pokojových a rovněž za zvýšených teplot.
Školitel: Jopek Miroslav, Ing., Ph.D.