Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: FEKTZkratka: DPA-TEEAk. rok: 2023/2024
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0714D060006
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: angličtina
Poplatek za studium: 2500 EUR/ročně pro studenty z EU, 2500 EUR/ročně pro studenty mimo EU
Akreditace: 28.5.2019 - 27.5.2029
Forma studia
Prezenční studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
doc. Ing. Petr Drexler, Ph.D.
Oborová rada
Předseda :doc. Ing. Petr Drexler, Ph.D.Člen interní :doc. Ing. Jan Mikulka, Ph.D.doc. RNDr. Dana Hliněná, Ph.D.prof. Ing. Lubomír Brančík, CSc.doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc.doc. RNDr. Martin Kovár, Ph.D.Člen externí :prof. Ing. Jan Macháč, DrSc.prof. RNDr. Ondřej Kalenda, Ph.D.prof. RNDr. Martin Knor, Ph.D.
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Doktorský studijní program "Theoretical Electrical Engineering" je zaměřen na přípravu špičkových vědeckých a výzkumných specialistů v různých oblastech teoretické elektrotechniky. Zejména v teorii a aplikacích elektromagnetismu, elektrických obvodů, v metodách elektro/magnetických měření a metodách zpracování signálů. Příprava je podpořena poskytnutím znalostí v souvisejících matematických disciplínách, jakými jsou problematika stochastických procesů a statistických metod vyšetřování zkoumaných systémů, analýza systémů pomocí funkcionálních rovnic, návrh multikriteriálních optimalizačních metod, numerických metod řešení spojitých a diskrétních dynamických systémů a dalších. Cílem programu je poskytnout ve všech těchto dílčích zaměřeních doktorské vzdělání absolventům vysokoškolského magisterského studia, prohloubit jejich teoretické znalosti a rozvíjet spojené praktické odborné dovednosti a naučit je metodám vědecké práce.
Profil absolventa
Absolventi doktorského studia v programu "Theoretical Electrical Engineering" umí řešit vědecké a složité technické inovační úlohy v oblasti elektrotechniky. A to v teoretické rovině a také při jejím praktickém nasazení ve výzkumu, vývoji a výrobě. Pro řešení technických výzkumných a vývojových úloh jsou vybaveni komplexními znalostmi z teorie a aplikací elektromagnetického pole, elektrických obvodů, metod měření veličin a zpracování signálů a jejich fyzikálním a matematickým popisem. Jsou schopni tvůrčím způsobem využívat moderní výpočetní, měřicí a diagnostickou techniku. Díky kvalitnímu rozvinutému teoretickému vzdělání, odborným praktickým dovednostem a specializaci ve vybraném oboru jsou absolventi doktorského studia vyhledáváni jako specialisté a řídící pracovníci v oblasti obecné elektrotechniky. Uplatní se jako vědečtí, výzkumní a řídící pracovníci v základním či aplikovaném výzkumu, jako specializovaní odborníci a vedoucí týmů vývoje, konstrukce a provozu ve výzkumných a vývojových institucích a elektrotechnických a elektronických výrobních společnostech působících v oblasti pokročilých technologií.
Charakteristika profesí
Specialisté a řídící pracovníci v oblasti obecné elektrotechniky, vědečtí, výzkumní a řídící pracovníci v základním či aplikovaném výzkumu, specializovaní odborníci a vedoucí týmů vývoje, konstrukce a provozu ve výzkumných a vývojových institucích a elektrotechnických a elektronických výrobních společnostech působících v oblasti pokročilých technologií
Podmínky splnění
Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V individuálním studijním plánu jsou specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia, jsou bodově ohodnoceny a v pevně daných termínech probíhá kontrola jejich plnění. Student si zapíše a vykoná zkoušky z povinných předmětů Numerické úlohy s parciálními diferenciálními rovnicemi a Zkouška z angličtiny před státní doktorskou zkoušku, minimálně dvou povinně volitelných předmětů ohledem na zaměření jeho disertační práce, a dále minimálně dvou volitelných předmětů (Angličtina pro doktorandy, Řešení inovačních zadání, Vědecké publikování od A do Z, Citování ve vědecké praxi). Ke státní doktorské zkoušce se může student přihlásit až po vykonání všech zkoušek předepsaných jeho individuálním studijním plánem. Před státní doktorskou zkouškou student vypracuje pojednání k disertační práci, v němž detailně popíše cíle práce, důkladné zhodnocení stavu poznání v oblasti řešené disertace, případně charakteristiku metod, které hodlá při řešení uplatňovat. Obhajoba pojednání, které je oponováno, je součástí státní doktorské zkoušky. V další části zkoušky musí student prokázat hluboké teoretické i praktické znalosti v oblasti elektrotechniky, elektromagnetismu, teorie obvodů, metod měření elektrických a jiných fyzikálních veličin, zpracování a analýzy signálů a matematického modelování technických procesů. Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a kromě diskuze nad pojednáním k disertačním práce se také skládá z tematických okruhů týkajících se povinných a povinně volitelných předmětů. K obhajobě disertační práce se student hlásí po vykonání státní doktorské zkoušky a po splnění podmínek pro ukončení, jakými jsou účast na výuce, vědecká a odborná činnost (tvůrčí činnost), a minimálně měsíční studijní nebo pracovní stáž na zahraniční instituci anebo účasti na mezinárodním tvůrčím projektu.
Vytváření studijních plánů
Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP), který zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Tyto povinnosti jsou časově rozvrženy do celého období studia, jsou bodově ohodnoceny a v pevně daných termínech probíhá kontrola jejich plnění. Průběžné bodové hodnocení všech aktivit doktoranda je vedeno v dokumentu „Celkové bodové hodnocení doktoranda“ a je součástí ISP. Při zahájení dalšího roku studia pak školitel do ISP zaznamená případné změny. Nejpozději do 15. 10. každého roku studia odevzdává doktorand vytištěný a podepsaný ISP na vědeckém oddělení fakulty ke kontrole a založení. Během prvních čtyř semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných anebo volitelných předmětů pro splnění bodových limitů ze Studijní oblasti, a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce druhého roku studia skládá doktorand státní doktorskou zkoušku, kterou prokazuje široký rozhled a hluboké znalosti v oboru, souvisejícím s tématem disertační práce. K této zkoušce se musí přihlásit nejpozději do 30. dubna ve druhém roce svého studia. Státní doktorské zkoušce předchází zkouška z anglického jazyka. Ve třetím a čtvrtém roce svého studia provádí doktorand potřebnou výzkumnou činnost, publikuje dosažené výsledky a zpracovává svoji disertační práci. Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, což je nutné doložit nejpozději při odevzdání disertační práce. Doktorandi ve čtvrtém roce studia předkládají do konce zimního zkouškového období svému školiteli rozpracovanou disertační práci, který ji ohodnotí. Disertační práci doktorand odevzdává do konce 4. roku studia. Student prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi, tj. působit v procesu výuky. Zapojení doktoranda do pedagogické činnosti je součástí jeho vědecké přípravy. Pedagogickou praxí doktorand získává zkušenosti v předávání poznatků a zdokonaluje prezentační dovednosti. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, laboratorní cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi vedoucí daného ústavu po dohodě se školitelem. Povinnost pedagogické praxe se nevztahuje na doktorandy-samoplátce a na doktorandy v kombinované formě studia. Zapojení do výuky v rámci pedagogické praxe potvrdí po jejím splnění školitel v IS VUT.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Cílem disertace je zkoumat možnosti využití algebraické teorie hyperstruktur pro řízení autonomních vozidel a řešení dopravních situací. Předpokládá se využití hrubých množin, zobecnění teorie automatů a dalších algebraických nástrojů umožňujících modelování situací využívajících aspektů mnohoznačnosti výsledků algebraických operací a jejich přibližného vyjádření.
Školitel: Novák Michal, doc. RNDr., Ph.D.
Cílem disertace je návrh numerické semi-analytické metody , která bude založena na Adomianově dekompoziční metodě a integrálních transformací, pro řešení počátečních problémů frakcionálních systémů diferenciálních rovnic ve smyslu Caputovy a Riemann-Liouvilleovy derivace. Rovněž bude vyšetřována konvergenční analýza navržené metody.
Školitel: Šmarda Zdeněk, doc. RNDr., CSc.
Seznamte se s různými typy obrazů snímaných tomografem magnetické rezonance jako jsou obrazy vážené relaxačním časem T1 a difuzí. Zaměřte se na zobrazování mozkové tkáně obsahující patologie jako glioblastom, metastáza či absces. Navrhněte nové metody klasifikace patologie mozku.
Školitel: Marcoň Petr, doc. Ing., Ph.D.
Cílem disertační práce je zvýšení vědeckého poznání v oblasti nedestruktivní analýzy vnitřní struktury materiálu pomocí elektrické impedanční tomografie. Předpokládaným směrem dizertační práce je optimalizace metod rekonstrukce rozložení elektrické impedance, využití multispektrální šumové a impulzní analýzy, aplikace a optimalizace prvků umělé inteligence a strojového učení, zrychlení výpočtů s využitím paralelizace výpočtů. Návrh metod bude prováděn s ohledem na vybrané aplikace, např. průzkum zemin, stavu stavebních konstrukcí apod. ve spolupráci s konkrétními institucemi. Výzkumná činnost bude zahrnovat modelování prostředí a měřicího systému ekvivalentními obvody, simulaci, emulaci, měření na skutečném prostředí včetně vyhodnocení vlivu kmitočtu budicího signálu na kvalitu rekonstrukce elektrických vlastností analyzovaného prostředí.
Školitel: Mikulka Jan, doc. Ing., Ph.D.
Prostudujte metody pro estimaci polohy bezpilotního letadla. Cílem práce je návrh nové efektivní metody pro estimaci polohy dronu.
Cílem disertační práce je zvýšení vědeckého poznání v oblasti moderních metod analýzy obrazů. V rámci řešení své dizertační práce bude doktorand úzce spolupracovat s Fakultní nemocnicí u sv. Anny (Neurochirurgická klinika). S ohledem na specifické vlastnosti obrazů magnetické rezonance a dalších zobrazovacích modalit budou rozvíjeny metody předzpracování, segmentace a klasifikace obrazů. Předpokládá se využití metod umělé inteligence a strojového učení pro diferenciaci tkání, standardizaci diagnostiky apod.
Navržené téma je zaměřeno na analýzu některých tříd nelineárních diferenciálních (nebo parciálních diferenciálních) rovnic vyskytujících se v matematické fyzice. Jedná se o stanovení podmínek existence řešení, jejich kvalitativní/kvantitativní vlastnosti včetně asymptotických odhadů řešení. Požadované základní znalosti: funkcionální analýza, teorie lineárních a nelineárních rovnic.
Školitel: Radulescu Vicentiu, Ph.D.
Využití magnetooptického jevu v optických vláknech je atraktivní možností pro konstrukci snímačů magnetických polí a elektrických proudů. Jejich nasazení je zajímavé zejména v případě měření silných magnetických polí, respektive proudů dosahujících hodnot v oblasti jednotek kiloampérů až desítek megaampérů. V této souvislosti je vysoce potenciální jejich aplikace v diagnostice plazmatických výbojů v budoucích fúzních reaktorech. Pro úspěšné nasazení těchto snímačů je velmi žádoucí disponovat možnostmi jejich testování při vývoji. Řada prací se již problematikou měření vlastností snímačů zabývala. Doposud ale nebyla věnována potřebná pozornost možnosti testování dynamických vlastností snímačů pro přechodné děje v nanosekundové a sub-nanosekundové oblasti. A to spolu s magnetickými poli indukovanými proudy o hodnotě jednotek kiloampérů a výše. Dizertační práce se bude věnovat výzkumu vlastností a testování senzorů v nano a sub-nanosekundové oblasti. Předpokládá se vlastní návrh a vývoj unikátního testovacího zařízení.
Školitel: Drexler Petr, doc. Ing., Ph.D.
Cílem disertační práce je zvýšení vědeckého poznání v oblasti moderních metod analýzy obrazů. V rámci řešení své dizertační práce bude doktorand úzce spolupracovat s Fakultní nemocnicí Bohunice (Radiologická klinika). S ohledem na specifické vlastnosti obrazů magnetické rezonance, počítačové tomografie a dalších zobrazovacích modalit budou rozvíjeny metody předzpracování, segmentace a klasifikace obrazů. Předpokládá se využití metod umělé inteligence a strojového učení pro diferenciaci tkání, standardizaci diagnostiky, modelování fyzikálních vlastností tkání a jejich prostorového rozložení. Práce doktoranda naváže na řešený projekt týkající se deformit páteří.
Jedním z klíčových problémů spolehlivosti výkonových vysokonapěťových transformátorů je existence částečných výbojů v jejich olejové náplni. Radiofrekvenční metody mohou poskytnout účinný nástroj pro sledování aktivity částečných výbojů. Pro jejich úspěšné nasazení je stěžejní možnost detekce elektromagnetického signálu v pásmu UKV vyzařovaného výbojem. Tento signál má relativně nízkou úroveň a jeho výskyt je doprovázen silným impulzním rušením z jiných výbojových dějů. Na druhou stranu signál disponuje specifickými časovými a kmitočtovými relacemi, které mohou umožnit jeho spolehlivou detekci a vyhodnocení. Téma je zaměřeno na výzkum nového přístupu k detekci elektromagnetických signálů vyzařovaných částečnými výboji, který bude využívat jejich časových a kmitočtových specifik. Cílem práce je prohloubit stav poznání v problematice spolehlivé detekce a identifikace aktivity částečného výboje a zvýšení spolehlivosti provozu výkonových vysokonapěťových transformátorů.
Cílem práce je vytvoření nebo optimalizování nových pokročilých metod průzkumu povrchu Země. V rámci studia bude nutné snímat data pomocí různých senzorů. Fúzí dat a jejich analýzou poté vytvořit nové metody pro vznik mapových podkladů Země.
Užití Racionálních funkcí při řešení rovnic
Školitel: Svoboda Zdeněk, doc. RNDr., CSc.
Cílem práce bude řešit některé úlohy z teorie řízení o relativní a křivkové řiditelnosti pro systémy diskrétních rovnic se zpětnou vazbou. Předpokládá se, že budou získána kriteria řiditelnosti a budou konstruovány adekvátní algoritmy pro jejich řešení (včetně konstrukce řídících funkcí). Výchozí literaturou je kniha M. Sami Fadali a Antonio Visioli, Digital Control Engineering, Analysis and Design, Elsewier, 2013 a články: J. Diblík, Relative and trajectory controllability of linear discrete systems with constant coefficients and a single delay, IEEE Transactions on Automatic Control, (https://ieeexplore.ieee.org/document/8443094), 64 (2019), Issue 5, 2158-2165 a J. Diblík, K. Mencáková, A note on relative controllability of higher-order linear delayed discrete systems, IEEE Transactions on Automatic Control 65, No 12 (2020), 5472-5479, (https://ieeexplore.ieee.org/document/901308900. Během studia je plánován výjezd na Univerzitu Bialystok, Polsko, kde je podobná problematika studována.
Školitel: Diblík Josef, prof. RNDr., DrSc.
Studium vlastností řešení diferečních rovnic, jako např. ohraničenost, stabilita apod. Totéž i u systémy těchto rovnic. Důraz bude kladem na aplikace teoretických výsledků v technické praxi.
Školitel: Baštinec Jaromír, doc. RNDr., CSc.
Měřicí a diagnostické metody založené na využití vyzařovaného elektromagnetického (EM) pole a jeho interakce s testovanými objekty jsou v současné době dobře zvládnutou a široce využívanou technologií. Ovšem naprostá většina systémů založených na zmíněném přístupu používá koncept, kdy je generováno a vyhodnocováno EM pole s definovaným kmitočtem, resp. je tento kmitočet řízeně rozmítán. V tomto případě je nutno brát v úvahu možnost reaktančních vazeb měřeného a měřicího objektu v blízké oblasti, které mohou měření znehodnotit. Naopak, pokud by byly pro diagnostiku použity širokopásmové stochastické signály (šumové signály), bylo by možno tyto vazby potlačit. Téma studia je zaměřeno na výzkum využití konceptu diagnosticky materiálů a elektromagnetických struktur šumovým polem, především v radiofrekvenční a mikrovlnné oblasti, jeho rozvoj a experimentální ověření.
Proveďte rešerši v oblasti navigování bezpilotních systémů. Zaměřte se na problematiku letu UAV bez satelitních informací. Prostudujte možnosti řízení bezpilotních letadel pomocí obrazových dat a případnou fúzi dat z dalších senzorů. Navrhněte metody pohybu UAV bez satelitních dat, optimalizujte a vyhodnoťte získané výsledky.