Brno Ph.D. Talent podpoří vědeckou dráhu osmi doktorských studujících z VUT

Město Brno pošestnácté ocenilo mladé vědce a vědkyně z brněnských univerzit. Na slavnostním setkání ve středu 19. 3. na brněnské Nové radnici převzali šeky na další rozvoj svého výzkumu. Mezi 25 oceněnými bylo také 7 doktorandů a jedna doktorandka z Vysokého učení technického v Brně, kterým stipendium pomůže ve výzkumných projektech v oblastech, jako jsou elektronová mikroskopie, teoretická informatika nebo vývoj bateriových technologií.

“Stipendium mi dává volnost se naplno věnovat vědě, aniž bych se musela strachovat o svoje finance a shánět další práci. Nepřímo je pro mě získání grantu také určitou formou uznání a utvrzuje mě v tom, že můj výzkum má potenciál a má smysl v něm pokračovat,” uvedla Tereza Havlíková z CEITEC VUT, jedna z oceněných.

Další z letošní pětadvacítky, Vít Šimara z Fakulty strojního inženýrství VUT, kolegyni doplnil: “Stipendium vnímám v první řadě jako vyjádření pozornosti doktorským studentům ze strany JCMM a města Brna a moc si toho vážím. Projekt Brno Ph.D. talent je rovněž skvělou příležitostí k poznávání ostatních studentů a jejich témat napříč univerzitami.”

Do letošního ročníku Brno Ph.D. Talent bylo podáno 120 přihlášek. Z nich odborná komise vybrala na základě prezentací 50 finalistů. Nakonec, po dalším zúžení, zůstalo jen 25 nejlepších. Mezi vybranými je kromě osmi výzkumných záměrů z VUT dalších sedmnáct z Masarykovy univerzity. Za úspěšnými záměry stojí deset žen a patnáct mužů z pěti zemí, kteří od města Brna získají stipendia v souhrnné výši 9 milionů korun. Pro každého z oceněných to znamená 360 000 korun rozprostřených do tříletého období.

„Každoročně s radostí sleduji výsledky dosahované našimi studenty ve všech oborech jejich studia. Zvláště dostane-li se jim pak nezávislého ocenění v různých soutěžích, jsem nesmírně hrdý na jejich příslušnost k naší univerzitě. A tak je tomu i nyní. Gratuluji všem, kteří byli ocenění v soutěži Brno Ph.D. Talent, ale i těm, na které se tento rok pouze jen nedostalo, protože bohužel vím, že cen je konečný počet a rozhodování o výběru mezi bezesporu špičkovými pracemi je nesmírně složité. Moje poděkování a gratulace tak patří všem studentům, kteří věnovali své úsilí a předložili svoje nesporně excelentní práce do této soutěže. Hluboce si vážím motivace a nadšení našich doktorských studentů vkládat svůj talent do výzkumu a dosahovat vskutku úžasných výsledků a řešení,“ sdělil rektor VUT Ladislav Janíček a dodal:

„Chtěl bych poděkovat vedení města Brna za pozornost, kterou tradičním vyhlašováním této soutěže věnuje rozvoji mladých vědeckých talentů ve svém městě, které je nesporně významným univerzitním a výzkumným centrem naší země. Přispívá tím k soutěživosti ve výzkumu a vývoji, která je nezbytná pro rozvoj poznání i konkurenceschopnost naší společnosti. Jejím základem je talent a motivace jej používat pro rozvoj poznání v přírodních, technických, medicínských, ale i společenských vědách. Aplikace jejich výsledků je pak ta nejefektivnější cesta ke konkurenceschopnosti a s ní spojené prosperitě naší země.“

CEITEC VUT: plazmonika, pokročilá keramika a elektronová mikroskopie

Michael Foltýn se zaměřuje na fyzikální oblast plazmoniky neušlechtilých kovů, která se zabývá chováním elektronů na povrchu kovů, když na ně dopadá elektromagnetické záření. Obvykle se k výzkumu využívají zlaté nebo stříbrné nanočástice. Jde však o drahou variantu, která je navíc omezena především na infračervenou a viditelnou oblast spektra. Proto výzkumník hledá levnější materiály vhodné pro plazmonické aplikace i v UV oblasti, které by například snížily náklady na výrobu medicínských testů založených na zlatých nanočásticích.

„Baví mě snaha o nahlédnutí pod pokličku toho, jak věcí kolem nás fungují. Je to úžasný pocit, když například na vzorku vidíte jednotlivé atomy a uvědomíte si, jak do sebe vše na světě zapadá,“ přiblížil své nadšení pro výzkum Michael.

Tereza Havlíková působí na CEITEC VUT ve skupině Pokročilá multifunkční keramika. Zabývá se vývojem nového typu průhledných keramických materiálů určených pro pokročilé aplikace v oblasti optiky a fotoniky (obor, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů, pozn. red.), s využitím například v laserech či detektorech pro zobrazovací technologie. Zaměřuje se na takzvané vysokoentropické materiály, u kterých lze kombinací více prvků v rámci jedné krystalické struktury získat vynikající vlastnosti a vyšší funkčnost. Zejména se snaží dosáhnout jejich vysoké průhlednosti a zlepšení fotoluminiscenčních vlastností.

Na práci ve vědě oceňuje Tereza Havlíková její různorodost. „Líbí se mi, že se díky ní můžu každý den učit nové věci, rozvíjet sebe sama a zároveň posouvat hranice poznání,“ uvedla Tereza.

Zahřívání elektronických součástek v nejmodernějších elektronových mikroskopech může mít negativní i pozitivní vliv na jejich fungování. A právě to zajímá Jiřího Kabáta z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur, který teoreticky studuje vzájemné působení pohybujících se elektronů a zahřáté látky s cílem vzniklé tepelné efekty využít či potlačit.

Jiřího Kabáta věda vždy fascinovala, zejména její schopnost vysvětlovat každodenní jevy. „Nejvíce mě naplňuje, když teorie z elegantních rovnic na papíře a počítačových simulací odpovídá experimentu a navíc dokáže vysvětlit studované fyzikální jevy.

FIT VUT: nástroje teoretické informatiky pro bezpečnější praxi

Zlepšovat software pomocí logiky je heslem Michala Hečka. Logika a její použití ve formální verifikaci, kterou se zabývá, je oblastí teoretické informatiky s důležitými praktickými dopady. „Když je cena za chybu počítače vysoká, obracíme se na formální verifikaci, abychom matematicky dokázali, že se software chová podle našich očekávání. Základy formální verifikační logiky a rozhodovacích postupů jsou však plné problémů se škálovatelností, což způsobuje obrovský nárůst výpočetní doby a neefektivnost použitých algoritmů pro reálné aplikace. Můj projekt se těmito problémy zabývá s cílem připravit cestu k bezpečnému a robustnímu softwaru,“ vysvětluje Michal a dodává: „Život v bezpečí a pohodlí vnímám jako privilegium a věřím, že bych měl svůj čas trávit zodpovědně tím, že využiji svou zvědavost a touhu po poznání a pokusím se naši společnost posunout kupředu.“

Na vývoj metod pro systematické objevování chyb ve webových aplikacích se zaměřuje David Chocholatý. Spolu s kolegy k tomu využívá nástroje z teorie automatů, která je také součástí teoretické informatiky. „Náš přístup je nejrychlejší na světě, což nám dává jedinečnou příležitost překonat současné překážky a odhalit mnohé zranitelnosti. Projekt navíc pomůže i v oblastech verifikace řídících systémů pro letecký průmysl či při nastavení přístupových práv do cloudových řešení,“ přibližuje svůj výzkum David a dodává také svou motivaci: „Zvídavost a touha rozumět světu kolem nás je tím, co nás jako lidstvo rozvíjí, a já jsem rád, že mohu být součástí tohoto pokroku.“

Oba zástupci Fakulty informačních technologií VUT působí na Ústavu inteligentních systémů.

FSI VUT: lepší baterie a chytré mazací systémy

Jan Kramář studuje Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a zkoumá alternativy k Li-iontovým bateriím. K nim patří například baterie s pevným elektrolytem, u kterých však zatím chybí nástroje pro komplexní analýzu jejich mikrostruktury. Projekt Jana Kramáře se proto zaměřuje na korelativní elektronovou a sondovou mikroskopii vhodnou nejen ke studiu mikrostruktury, ale také procesů degradace během nabíjení a vybíjení baterií.

Jana nejvíce baví uplatnění vědy, kdy se nové poznatky setkávají s aktuálními problémy. „Takové setkání často vede k elegantním a praktickým řešením, která mohou mít reálný dopad na život kolem nás.“

Vít Šimara působí na Odboru Tribologie Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT. Svým výzkumem se chce podílet na otevření cesty k chytrým mazacím systémům, které zvýší životnost a účinnost strojních zařízení. „Slibné řešení představují Iontové kapaliny. Mým cílem je nalézt nejvhodnější z nich a objasnit vliv vnějšího elektrické pole na tvorbu mazacího filmu.“ popsal Vít, pro kterého věda více než zaměstnání. Líbí se mu, jak propojuje lidi z celého světa a naplňuje jej i to, že její součástí je výuka.

FEKT VUT: technologie k prodloužení životnosti baterií

Projekt, na kterém pracuje Dominik Klement, doktorský student Teoretické elektrotechniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, se zaměřuje na vývoj technologií pro vylepšení odhadu stavu baterií a jejich výkonu v různých, dynamicky se proměňujících podmínkách. Výzkum má zvýšit spolehlivost baterií, jejich životnost a poskytnout praktické přínosy pro systémy ukládání energie v různých průmyslových odvětvích.

Dominik stojí také za technologicky příbuzným startupovým projektem Volteek, který vyvíjí modulární systém řízení baterií a který získal sdílené první místo v loňské soutěži Cena podnikavosti studenta VUT. Kromě toho je spoluzakladatelem a vedoucím univerzitního týmu YSpace, který získal exkluzivní odbornou a technologickou podporu agentury ESA. Věda pro Dominika představuje pokrok, řešení reálných problémů a rozšiřování porozumění vesmíru.

Všem oceněným srdečně gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů na vědecké dráze!

Další ročník stipendijního programu bude zahájen v září 2025. O všem důležitém informuje web organizátora – Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu (JCMM).

Související: Devět zástupců VUT získalo stipendium Brno Ph.D. Talent (ročník 2023–2024)