Ceny Wernera von Siemense 2024: VUT slaví úspěch s pěti oceněnými

Už třetí dekádu oceňuje společnost Siemens nadané studenty, inspirativní pedagogy a nadšené vědce. Slavnostní udělování prestižních Cen Wernera von Siemense za rok 2024 se uskutečnilo ve středu 19. března v Betlémské kapli v Praze. Mezi laureáty má letos Vysoké učení technické v Brně hned pět oceněných – pedagoga Jiřího Jaroše z FIT, absolventy Romana Paráka z FSI a Jana Koudelku z FEKT, doktoranda Michaela Foltýna z FSI/CEITEC VUT a jeho vedoucího Michala Horáka z CEITEC VUT.

Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií VUT, který je uznávaným odborníkem v oblasti superpočítačových technologií. Porota jej ocenila za mimořádný přínos vědě, vzdělávání, inovacím a rozvoji univerzity. „Když stojím před plnou posluchárnou a vidím, že mě studenti sledují se zájmem, cítím se trochu jako rocková hvězda. Pro mě není učení jen práce, ale celoživotní vášeň,“ zdůraznil Jaroš, jehož kariéra zahrnuje špičkový výzkum, excelentní pedagogiku i aktivní roli v akademickém vedení.

Ocenění v oborových kategoriích Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika byla v letošním ročníku poprvé udělována odděleně pro diplomové a disertační práce, přičemž sekci disertačních prací ovládli experti z VUT.

Jako Nejlepší disertační práce na téma Průmysl 4.0 byla oceněna práce s názvem Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0, jejímž autorem je absolvent a externí pedagog Fakulty strojního inženýrství VUT Roman Parák. Jeho práce je ukázkovým příkladem naplnění požadavků konceptu Průmyslu 4.0, protože propojuje fyzické a digitální systémy pro pokročilou automatizaci. „Nerad si vybírám cestu nejmenšího odporu, spíše naopak – mám rád výzvy, které jsou podložené složitými problémy, jejichž řešení má ovšem reálný smysl a dopad,“ popsal Parák.

Disertační práce obsahuje návrh všestranného robotického pracoviště s vertikální systémovou integrací, které umožňuje vzájemnou spolupráci a inteligentní propojení různých druhů zařízení. K návrhu a optimalizaci nového pracoviště využívá autor pokročilé simulace, které pracují s virtuálními modely jednotlivých komponent. Díky tomu je možné celý návrh pracoviště včetně jeho optimalizace předem připravit ve virtuálním prostředí a do fyzické reality překlopit až uspokojivý výsledek.

Cenu za Nejlepší disertační práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Jan Koudelka z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT s prací Stabilita v moderních elektrických sítích. „Nejvíc mě asi bavilo, že jsem si mohl simulačně vyzkoušet různé možnosti a hledat různé cesty k řešení. Jako nejzajímavější zjištění mi přijde skutečnost, že bude nutné se zabývat dalšími způsoby podpory sítě v souvislosti s novými technologiemi, neboť odstavení klasických zdrojů odebere užitečné nástroje, které pro řízení elektrizační soustavy v současné době používáme,“ vysvětlil autor oceněné práce.

Hlavními tématy jeho disertační práce jsou dynamická stabilita elektrizační soustavy, frekvenční stabilita elektrizační soustavy a frekvenční odlehčování. Těžiště práce spočívá ve výpočtech kritického času jako ukazatele dynamické stability a v prezentaci možností využití nových technologií, například nabíjecích stanic pro elektromobily, na podporu soustavy v nouzovém stavu.

Na 3. místě v kategorii Nejlepší diplomová práce se umístil doktorand Michael Foltýn, který studoval na Fakultě strojního inženýrství VUT a nyní působí ve výzkumném centru CEITEC VUT. V práci Plazmonika neušlechtilých kovů porovnával vlastnosti neušlechtilých kovů, jako jsou bismut, indium, olovo nebo hliník, s tradičním plazmonickým kovem – zlatem. Následně podrobně prozkoumal vlastnosti těchto nanostruktur a potvrdil, že bismut může v plazmonice nahradit zlato, a tím snížit náklady na výrobu například medicínských testů založených na zlatých nanočásticích.

„Téma neušlechtilých kovů se může stát módním, což povede k velkým investicím, a tím i k urychlení aplikace výsledků. Je však také možné, že to bude slepá vývojová větev a bismutu se v užitkové plazmonice nikdy nedočkáme,“ okomentoval Foltýn. Společně s autorem diplomové práce byl oceněn také jeho vedoucí Michal Horák z CEITEC VUT.

Další zástupci VUT v jednotlivých kategoriích do patnáctého místa:

• V kategorii Nejlepší diplomová práce získali 6. místo Dominik Hrůza z CEITEC VUT, 7. místo Ondřej Štefek z FSI a sdílené 11.-15. místo Michaela Hošková rovněž z FSI a Valentina Hrtoňová z FEKT.
• V sekci Nejlepší disertační práce obsadil 8. místo Ondřej Wojewoda z CEITEC VUT.
• Mezi TOP 7 diplomovými pracemi zabývajícími se Chytrou infrastrukturou a energetikou získali dělené 2. místo Jakub Rigby z FSI, 5. místo Enas Al Halabi z FEKT a 7. místo Marek Patočka z FSI.
• A mezi TOP 10 diplomovými pracemi na téma Průmysl 4.0 obsadil 3. místo Michal Rozsíval z FIT. 

„Rád bych poblahopřál všem, kteří se ve velké konkurenci umístili v prvních desítkách. Ocenit ale musíme všechny, kteří nalezli odvahu a do soutěže se přihlásili. S ostatními předsedy porot Ceny Wernera von Siemense jsme se shodli, že mezi přihlášenými vlastně neexistovala žádná slabá práce, žádný slabý výsledek, zkrátka nic, co by nebylo konkurenceschopné a bylo tak nesmírně obtížné určovat jejich pořadí. Jsem proto na všechny oceněné, umístěné i zúčastněné z VUT hrdý a děkuji za skvělou reprezentaci naší univerzity,“ okomentoval výsledky rektor VUT Ladislav Janíček, který byl zároveň předsedou jedné z porot v kategorii nejlepší diplomová práce. „VUT svými pěti získanými oceněními zaujalo druhé místo mezi českými vysokými školami, a to mne naplňuje hrdostí na naše studenty, učitele a výzkumníky, kterým se podařilo uspět v silné konkurenci v této tradiční a prestižní soutěži,“ dodal rektor VUT.

Cena Wernera von Siemense již 27 let podporuje talentované studenty, vědce a pedagogy, přičemž se řadí mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice. Jejím cílem je nejen motivovat mladé talenty k vědecké činnosti, ale také zviditelnit zásadní roli pedagogů a posilovat vztah veřejnosti k vědě. O udělení cen rozhodují nezávislé komise složené z předních akademiků a odborníků, které během historie soutěže rozdělily na odměnách přes 15 milionů korun mezi 450 oceněných. Organizátorem je český Siemens ve spolupráci s vysokými školami a Akademií věd ČR.

Srdečně gratulujeme všem oceněným!

Zdroj: Tisková zpráva Ceny Wernera von Siemense za rok 2024