• Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizaci na nejnovější verzi. Některé funkce portálu nemusí být podporovány.

• Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Studenti pod vedením Petra Dýra z Ústavu architektury Fakulty stavební VUT zkoumají možná budoucí využití chátrajících areálů JZD. Z bývalých kravínů by tak mohla vzniknout třeba vinařská centra, obytné domy nebo areály pro nezemědělskou výrobu. Nově nabízí budoucí architekti pomoc obcím, které na svém katastru takový areál mají.

„Nejprve jsme v roce 2016 zmapovali vybrané vinařské obce z jihu Moravy a provedli jsme analýzu současného stavu zemědělských areálů především po majetkové stránce. V dnešní době mají pozemky v areálech i několik vlastníků, v některých případech jsou jich i desítky, což patří mezi největší komplikace rozvoje opuštěných komplexů JZD,“ upozornil na komplikované majetkoprávní vztahy Petr Dýr, který se tématu zemědělských staveb věnuje celý svůj profesní život.

Pokud se areály nachází v blízkosti hlavních dopravních tras, mají strategickou polohu a častěji najdou využití, například slouží pro skladování či výrobu. Jednou z možností je, že se areál po přestavbě zachová pro zemědělské účely, nicméně současné moderní zemědělství už tolik komplexů neupotřebí. Rámcově by se pro tyto účely dala použít zhruba polovina současného množství areálů bývalé zemědělské výroby. Další variantou je revitalizovat areál pro nezemědělskou výrobu, například zpracování technických plodin, bioplynové stanice apod. Všechny areály totiž měly vlastní trafostanice, často zde byl i vodovod a vybudované komunikace, takže se přímo nabízí zde zachovat výrobu. „Například výkrmna prasat v Nové Vsi u Hustopečí vybudovala v minulosti bioplynovou stanici a přebytečné teplo tu dnes využívají k vytápění skleníkového hospodářství a na celoroční pěstování zeleniny,“ uvedl příklad Dýr, autor habilitační práce Architektonická perspektiva využití bývalých areálů zemědělské výroby v České republice.

Třetí možností je konverze například pro potřeby bydlení, rekreace, služeb apod. Příkladem jsou Slatinice u Olomouce, kde z bývalého kravína vznikl bytový dům, případně bývalý zemědělský areál v Popicích na Znojemsku, kde nyní funguje penzion a vinný sklep. „Už dříve jsme zpracovali projekty na úpravu areálu v Bukovanech či Němčičkách, letos se studenty řešíme budoucí využití zemědělského areálu v Mikulově. Zde je výhoda, že je tu jen jeden vlastník, takže majetkoprávní vztahy nejsou takovou překážkou. Část areálu by se přebudovala pro potřeby vinařské výroby a část by našla nové využití,“ popsal aktuální úkol studentů jejich vedoucí.

Poslední možností je zemědělské areály asanovat a vrátit krajině původní ráz. K tomu je možné přistoupit například, pokud je půda v daném území příliš kontaminovaná. Ovšem i když se už takové případy objevují, pro takové řešení by byla nutná významná dotační či legislativní podpora. „Bývalý zemědělský areál má dnes téměř každá obec. Ty dnes navíc řeší územní plány a je asi zbytečné zastavovat nové zelené plochy, když obce často hyzdí chátrající areál, který by se dal znovu využít. Starostům obcí proto nabízíme pomoc a spolupráci, aby zjistili, jaké možnosti opuštěné komplexy skýtají,“ uzavřel Petr Dýr z Fakulty stavební VUT.