VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
Antonínská 548/1, Brno 601 90
telefon: viz nejčastější čísla
e-mail: vut@vutbr.cz
www.vutbr.cz
www.vut.cz
Virtuální prohlídka
IČ 00216305
DIČ CZ00216305
- Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.
Co jste možná o VUT nevěděli…
-
VUT je nejstarší dosud existující vysokou školou v Brně a první českou technikou na Moravě
- Císař František Josef I. sice podepsal dekret zřizující v Brně první českou vysokou školu, ale od počátků technika bojovala s nedostatkem financí a odporem německého obyvatelstva. Protože zprvu neměla ani vlastní budovy, první sekretariát rektora byl v pronajaté místnosti v hotelu Slavia v centru Brna.
- Prvním rektorem VUT byl zvolen matematik Karel Zahradník, který přišel z chorvatského Záhřebu. Jeho získání tehdy Antonín Rezek označil jako „terno“. Profesor Zahradník ovládal němčinu, francouzštinu i chorvatštinu. Jeho učebnice geometrie, kterou poprvé publikoval v roce 1896, se v roce 2003 dočkala v Chorvatsku už 3. vydání a dodnes se používá při výuce na chorvatských středních školách.
- Základy VUT položili 4 první profesoři: Karel Zahradník (matematika), Jan Sobotka (deskriptiva), Jaroslav Jiljí Jahn (mineralogie a geologie) a Hanuš Schwaiger (kreslení). Když je Antonín Rezek, který se zasloužil o založení brněnské techniky, pozval k sobě na večeři, malíř Schwaiger mu věnoval karikaturu s názvem „Všechny 4 stolice děkují za večeři“ coby lehkou výčitku toho, že je Rezek přivedl do Brna do zcela provizorních podmínek rodící se školy.
- Jako první oficiální sídlo techniky je uvedená budova Ženského vzdělávacího spolku Vesna v centru Brna, na dnešní Jaselské. V přízemí v malém pokoji se dvěma okny byl rektorát, sekretariát rektora i kabinet Karla Zahradníka v jednom. Dva metry široká chodba sloužila jako pracovna laboranta. Na levé straně do ulice byla jediná posluchárna, o patro výš, kromě pracoven profesorů a jejich asistentů, pak jediná kreslírna a rýsovna. K poslednímu říjnovému dni 1899 se zapsalo prvních 47 posluchačů české brněnské techniky.
- První ženy začaly na VUT studovat v roce 1918, kdy se zapsalo sedm posluchaček. Předtím chodily studentky na přednášky pouze pod označením „hosté“ nebo „mimořádné posluchačky“. V roce 1923 máme evidované první inženýrky – tři na odboru chemického inženýrství a dvě v oddělení elektroinženýrství. Nejčastěji se ženy zapisovaly ke studiu chemie.
- Prvním areálem, který byl přímo vybudován pro potřeby brněnské techniky, je dnešní sídlo Fakulty stavební na Veveří ulici. Za druhé světové války zde byla zřízena vojenská kasárna.
- Kounicovy koleje nechal pro českou techniku v Brně zbudovat Václav hrabě z Kounic, protože věděl, že nově zřízená škola bude potřebovat ubytovací prostory pro své studenty. První studenti tu mohli složit hlavu v listopadu 1923. Dne 17. listopadu 1939 byly koleje přepadeny jednotkami SS a gestapem. Celkem 173 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora a z původně studentského areálu se rázem stala věznice, kde byly popraveny stovky lidí, převážně českých vlastenců, vysokoškolských pedagogů a odbojářů. Dnes tyto krvavé dějiny připomíná pamětní deska. Po válce už Kounicovy koleje začaly opět sloužit jako ubytovací kapacity brněnským studentům, nicméně v roce 1999 byly převedeny z majetku VUT do správy Veterinární a farmaceutické univerzity.
- Když došlo v roce 1939 k uzavření českých vysokých škol, zbylo jen torzo laboratoří, které armáda považovala za důležité pro Říši: Laboratoř vodních staveb, Výzkumný ústav pro průmysl koželužský, Výzkumný ústav kvasného průmyslu a Výzkumný ústav pro průmysl cukrovarnický. Tato pracoviště pak byla sloučena s do té doby fungující německou technikou v Brně.
- Po válce se sice podařilo školu obnovit, kritické období přišlo v 50. letech, kdy vedení strany rozhodlo, že místo brněnské techniky bude Vojenská technická akademie, která „pohltila“ většinu fakult a zaměstnanců původní školy. Ze zbytků vznikla civilní Vysoká škola stavitelství, kde se spojila Fakulta inženýrského stavitelství, Fakulta architektury a pozemního stavitelství a trochu absurdně i Katedra slévárenství, o které vojáci jednoduše neměli zájem. Později začal český průmysl trpět nedostatkem techniků a tak byla škola postupně obnovena v původní šíři.
- Brněnská technika několikrát měnila název. Škola vznikla jako C. k. česká vysoká škola technická v Brně, následně C. k. vysoká škola technická Františka Josefa v Brně, po vzniku republiky jen Česká vysoká škola technická v Brně, koncem 30. let to byla Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše v Brně, v 50. letech zbyla Vysoká škola stavitelství v Brně a od roku 1956 nese jméno Vysoké učení technické v Brně.
- Za 120 let své existence rozdala brněnská technika přes 60 čestných doktorátů, například Nikolu Teslovi, Janu Antonínu i Tomáši Baťovi, T. G. Masarykovi, Edvardu Benešovi, Evě Jiřičné a mnoha dalším.
- V současnosti má univerzita už 53. rektora. V minulosti zde jako rektoři působili například: architekt Karel Hugo Kepka, odborník na vodní stavby Vilibald Bezdíček, architekt Jaroslav Syřiště a mnoho dalších. Elektrotechnik Vladimír List, rovněž bývalý rektor VUT, který výrazně pomohl elektrifikaci Československa, vystudoval na pražské technice a měl velké pochopení pro těžký život studentů: „V jaké duševní náladě je nováček na technice, vím z vlastní zkušenosti. Neboť když se po maturitě a krásných prázdninách v dobříšských lesích začala na pražské technice na mne valiti lavina matematiky, deskriptivy a fysiky ve způsobu pěti až osmihodinových přednášek týdně bez knih a pomůcek, byl výsledek, že já, jenž studoval do té doby s vyznamenáním, jsem chodil o vánocích podél Vltavy, uvažuje, mám-li se utopit, anebo býti hajným.“
- Na VUT v současnosti nenajdete zakládací listinu školy. Jako první archiválie k založení brněnské techniky je v Archivu VUT uložen přípis z místodržitelství pozdějšího data. Jedna z verzí je, že zakládací listina byla za minulého režimu zapůjčena na výstavu na Slovensko, odkud se již nevrátila. Pátrání po zmizelé listině ale stále trvá…
-
Archiv VUT sídlí ve zrekonstruovaných prostorách bývalé menzy na Klatovské. Uvnitř najdeme dva kilometry dokumentů. K dispozici tu mají i speciální mrazicí boxy, jež slouží k záchraně dokumentů poškozených vodou.
Publikováno: 15.01.2019 10:30
Zkrácený odkaz: https://www.vut.cz/old/f19528/d181311
