Den, kdy svět dostal dárek, který změnil vnímání reality

V roce 1839 po více než dvacetiletém výzkumu přišel francouzský vynálezce a výtvarník Louis Daguerre s prvním praktickým fotografickým procesem – daguerrotypií. Francouzská akademie věd od něj následně patent odkoupila za doživotní rentu. S výjimkou Velké Británie jej slavnostně zpřístupnila celému světu jako dárek. Stalo se tak 19. srpna 1839 a fotografie se od těch dob změnila k nepoznání. Přes skleněné desky, mokrý proces, kinofilmy a stále levnější fotoaparáty přišla doba digitální fotografie, bez které si svět už ani neumíme představit.

Zda a jak fotografie proměnila naše vnímání reality je na dlouhou debatu. Naopak je zcela jisté, že fotografie přinesla řadu praktických aplikací, které posunuly hranice lidského vnímání. Ve spojení s mikroskopií umožnila pozorování mikrosvěta a nanosvěta s aplikacemi například v medicíně a biologii, zprostředkovala první zobrazení černé díry a také dala vzniknout mohutnému filmovému průmyslu.

Světlo a jeho využití k vytvoření trvalého obrazového záznamu je stále zásadní, ale s příchodem digitalizace převládlo pojetí fotografie jako souboru elektronických dat, nikoliv jako souboru chemických změn na filmu. Nové pojetí přineslo také nové možnosti pro vědu a výzkum a to se odráží i v práci výzkumníků na Vysokém učení technickém v Brně.

Světově proslulým se stali Solar Wind Sherpas, tým vědců převážně z Fakulty strojního inženýrství VUT (FSI), kteří již od roku 1999 cestují po celém světě za zatměním Slunce a díky pořízeným záběrům vytváří unikátní snímky sluneční koróny.

Metody a znalosti vedoucího týmu „slunečních šerpů“ Miloslava Druckmüllera pomohy i při tvorbě modelu Slunce, který pod názvem Heliosféra poprvé nabídla veřejnosti brněnská hvězdárna. Na výrobě se podíleli i „vizuální čarodějové“ a absolventi VUT Jan Machát s Michalem Oklešťkem z uskupení VISUALOVE.

Užitečné aplikace v oblasti digitální fotografie nabízí Computational Photography Group (CPhoto@FIT) na Fakultě informačních technologií VUT. Výzkumná skupina pod vedením Martina Čadíka vyvinula software, který umí spojit fotoaparát v mobilu s rozšířenou realitou a po návratu domů z fotky určit, kde fotograf stál a co fotil, případně se na místo pořízení snímku znovu přenést prostřednictvím virtuální reality.

Promeškání ideálního období sklizně třeba jen o pár dní může pro zemědělce znamenat obrovskou ztrátu. Jiří Janoušek z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT jim pomáhá tím, že zkoumá fotky, které pořídil pomocí dronů multispektrálními kamerami. Ze záznamů se snaží vyčíst, jestli již přišel čas ke sklizni kukuřice nebo bude lépe ještě pár dní počkat.

Další tým z CEITEC VUT a FSI se zabývá výzkumem, v kterém hrají hlavní roli obrazová data z elektronového mikroskopu. Cílem je vývoj nového typu čipů s enormním potenciálem úspory energie.

Vysoké učení technické v Brně je jedinečné tím, že uchazečům nabízí ucelenou nabídku technických a uměleckých studijních oborů. Zájemci o studium fotografie tak mohou zvolit Ateliér fotografie Fakulty výtvarných umění VUT, který kromě praktického školení nabízí studentům diskuzi o umělecké podstatě a dalším směřování fotografie: „Vznikla situace, kdy odkazy nahradily realitu. Jsme nevyhnutelně zaměřeni více na obraz než na skutečnou věc. Zmatení uživatelé fotografií často neví, jak s reprodukcí reality pracovat …“

Na závěr nám dovolte popřát všem fotografkám a fotografům jen to nejlepší ke Světovému dni fotografie!