• Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizaci na nejnovější verzi. Některé funkce portálu nemusí být podporovány.

• Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.

Nová metodika pasportu univerzitních budov pomůže veřejným vysokým školám nejen při jednání s ministerstvem školství, ale poslouží jim pro lepší přehled o budovách, které univerzita vlastní a spravuje. MŠMT tak může připravovat dotační programy na základě porovnatelných informací o univerzitních nemovitostech. Metodiku vytvořila expertní skupina složená z odborníků z VUT, ČVUT, MU a UPCE, a to na základě rozhodnutí MŠMT. Metodiku připomínkovala široká komunita techniků všech univerzit.

Pro pasport neboli popis a zdokumentování staveb používaly v minulosti univerzity především své zavedené postupy, čímž se ale komplikovalo vzájemné porovnávání mezi jednotlivými vysokými školami. Nová metodika by měla data sjednotit a MŠMT by tak mohlo do budoucna některá z nich vyžadovat jako povinná, například při žádání o finance prostřednictvím dotačních programů.

Kromě definicí staveb a prostor, jejich metriky nebo klasifikace účelu se experti zaměřili také na vytvoření postupu pro hodnocení technického stavu budov. Díky zhodnocení například základů a krovů budov, vnitřních rozvodů nebo povrchů je možné každou z budov zařadit do jedné z šesti kategorií od novostaveb až po objekty v havarijním stavu.

V expertní skupině, která na metodice pracovala od roku 2018, zasedal Petr Marvan (VUT), Tomáš Říha (MU/VUT), Zdeněk Rudovský (ČVUT), Zuzana Domincová (ČVUT) a Aleš Pék (UPCE).

Metodiku lze po drobnějších úpravách převzít i jinými státními rezorty a přispět k transparentnosti investičních akcí, nákladů spojených s provozem a především k jejich porovnatelnosti mezi jakýmikoliv budovami ve veřejné správě.