FCH s podporou NATO usiluje o revitalizaci půdy zasažené válkou na Ukrajině

Odborníci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně se v rámci mezinárodní spolupráce pokusí obnovit zemědělskou půdu na Ukrajině. Čeští a ukrajinští vědci budou v následujících dvou letech společně pracovat na realizaci projektu zaměřeného na monitoring a analýzu stavu zemědělské půdy na Ukrajině, která byla zasažena vojenskými operacemi. Dotaci poskytla Severoatlantická aliance (NATO), která celý projekt zaštiťuje.

Cílem projektu je výměna odborných znalostí a metod laboratorní analýzy vzorků půdy, která pomůže určit, zda a do jaké míry je zemědělská půda na Ukrajině kontaminována v důsledku válečného konfliktu. Výsledky budou mít zásadní význam nejen pro potravinovou bezpečnost, ale i návrh postupů k revitalizaci poškozených oblastí.

Globální potravinová bezpečnost

Ukrajina patří mezi největší vývozce slunečnicového oleje a je významným světovým producentem obilí, kukuřice, cukru, medu, vajec a drůbežího masa. Kvalita produkce závisí na stavu zemědělské půdy, která pokrývá přibližně 42 milionů hektarů. Avšak od začátku vojenské invaze Ruska v únoru 2022 byla značná část této půdy poškozena, ať už vojenskou technikou nebo chemickým znečištěním. Loňská ekologická katastrofa způsobená zničením Kachovské přehrady akcentovala naléhavost řešení těchto problémů, jejichž následky bude s největší pravděpodobností nutné řešit po mnoho desetiletí.

Zemědělská produkce Ukrajiny je navíc OSN považována za klíčový prvek při řešení světového potravinového problému. Pro Ukrajinu je tedy zásadní, aby obnovila stav zemědělské půdy, mohla plnit mezinárodní závazky, a zmírnila tak celosvětový problém hladu.

Fakulta chemická VUT se rozhodla s těmito environmentálními hrozbami pomoci. Spolu s ukrajinskou Association of Inovation Laboratories řídí projekt s názvem Improving the Monitoring of the State of Agricultural Land Affected by Military Operations, který je financován v rámci programu The Science for Peace and Security. Poskytovatelem dotace je aliance NATO, která zprostředkovává financování jednotlivých etap, nabízí expertní poradenství či jakoukoliv jinou podporu za účelem dosažení stanovených cílů a zajištění bezpečnosti výzkumných pracovníků.

Odbornou část projektu na FCH má na starosti Ústav fyzikální a spotřební chemie, hlavním řešitelem je profesor Miloslav Pekař. „Účast ústavu vychází z jeho dlouholetého zájmu o půdní organickou hmotu a ze souvisejících zkušeností s její fyzikálně-chemickou charakterizací. Česká strana se tak podrobněji soustředí právě na organickou složku půdních vzorků, její obsah a případné změny strukturní či ve složení. Organická složka by mohla být zranitelnější vůči neobvyklým zásahům do půdy. Ukrajinská strana bude mít na starosti zejména fyzikální vlastnosti půdy,“ objasňuje Pekař.

Díky projektu bude pro analýzu vzorků půdy pořízeno nové laboratorní vybavení, které je klíčové pro určení přítomnosti živin a identifikaci možných kontaminantů. Na ukrajinské straně se bude vycházet z metodiky provádění granulometrické analýzy půdních podmínek, na české z metodiky zkoumání obsahu organické hmoty v půdě. Výsledky těchto analýz budou základem pro agronomická doporučení, která pomohou zemědělské postupy na Ukrajině optimalizovat. Celý proces spolupráce vědců bude také zachycen v krátkém dokumentárním filmu, který bude následně zveřejněn na webových stránkách projektu.

Milník pro VUT

Projekt je prvním svého druhu, který byl na VUT ze strany poskytovatele dotace schválen. „Spolupráce s NATO je nejen prestižní záležitostí, ale také příležitostí pro rozvoj odborných znalostí, sdílení výzkumných dat a efektivní řešení současných bezpečnostních problémů,“ uvádí hlavní manažerka projektu Eva Maršalová. Pomůže podle ní rovněž zvýšit renomé VUT na mezinárodní scéně a intenzitu společných výzkumných aktivit mezi Českou republikou a Ukrajinou.

Spolupráce s NATO představuje významný milník nejen pro univerzitu, ale i řešitelský tým. „Považuji to za skvělou příležitost, jak se mohu v rámci svého oboru posunout, získat praktické zkušenosti a navázat nové kontakty v zahraničí. Práci na projektu, jehož výsledky mají přispět ke zvýšení potravinové bezpečnosti, pokládám navíc za přínosnou a smysluplnou i z osobního hlediska,“ popisuje Eva Maršalová, která funguje jako prostředník mezi členy týmu, zahraničním partnerem a poskytovatelem dotace.

Jednu z největších výzev podle ní představuje překonání jazykové bariéry a administrativní náročnost spojená s koordinací mezinárodního týmu. Komplikace přinášejí také technické problémy, a to zejména nestabilní dodávky elektrické energie na Ukrajině, které ztěžují komunikaci. Podstatným rizikem je v kterékoliv fázi projektu nebezpečí zásahu raketou. V tomto ohledu je důležité, aby ukrajinská strana pečlivě sledovala oznámení ze státního varovného systému.

Po skončení projektu se plánuje využít výsledky k podpoře národních i mezinárodních programů zaměřených na obnovu zemědělské půdy a produkce. Česká i ukrajinská strana jsou připraveny své zkušenosti využít i v dalších mezinárodních projektech, a přispět tak k udržitelnosti zemědělské půdy kdekoliv na světě.

Zdroj: Fakulta chemická