Kulatý stůl na VUT diskutoval o podpoře technického vzdělávání pro zajištění konkurenceschopnosti ČR

Vysoké učení technické v Brně uspořádalo na konci října kulatý stůl o technickém vzdělávání za účasti klíčových zástupců vlády, vzdělávacích institucí a průmyslu. Hlavním tématem diskuze bylo hledání cest ke zvýšení zájmu o studium technických a přírodovědných oborů nejen v českém, ale i evropském měřítku. Mimořádný zájem o účast potvrdil, že hlavní aktéři jsou si vědomi důležitosti této otázky pro budoucnost českého hospodářství. Pro zemi, kde průmyslová výroba tvoří téměř třetinu jejího HDP, a která je tak druhou nejprůmyslovější zemí v EU, je úloha technického vzdělávání zcela nezpochybnitelná.

Pozvání přijali nejvyšší zástupci politické, akademické a průmyslové sféry

Kulatý stůl konaný pod záštitou ministra školství zahájil předseda vlády Petr Fiala zdůrazněním priorit hospodářství České republiky a role průmyslu pro konkurenceschopnost české ekonomiky, kterou je třeba stavět na znalostech a inovacích. Podtrhl nutnost zaměření hospodářství na produkci s vyšší přidanou hodnotou a na koncovou produkci a na ty oblasti, kde má již dnes Česká republika know-how a konkurenční výhodu. Připomněl aktuální geopolitický vývoj, který mění hospodářskou politiku EU. Je potřeba využívat příležitostí, které v této souvislosti vznikají a současně tak eliminovat závislost hospodářství EU na dodávkách strategických technologií z rizikových oblastí.

K tomu všemu potřebuje průmysl kvalitní absolventy technických a přírodovědných oborů a v tom hrají nejen technické vysoké školy, ale i školy s přírodovědně zaměřeným studiem, zásadní roli. Diskuze, jak tuto roli vzdělávacích organizací podpořit, se zúčastnili nejvyšší zástupci institucí, kteří mají za vzdělávací oblast a její výsledky odpovědnost – zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) na úrovni náměstků ministra a vrchní ředitelky pro vysoké školy, předseda rady Národního akreditačního úřadu, předseda Rady vysokých škol, hejtman Jihomoravského kraje, rektoři technických univerzit a univerzit se širokospektrálním přírodovědeckým profilem a ředitelka Národního vzdělávacího fondu. Za zástupce vysokoškolských studujících byl přítomen také předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Pro výsledek kulatého stolu bylo klíčové, aby svůj pohled na problematiku mohli představit i zástupci průmyslu. Pozvání přijali členové předsednictva Svazu průmyslu a dopravy, prezident Americké obchodní komory v ČR, zástupce britské ambasády v Praze pro vysoké školy a spolupráci s průmyslem, předseda Regionální hospodářské komory v Brně, zástupce Jihomoravského inovačního centra a FabLab a také ředitelé i zástupci předních českých i mezinárodních hi-tech společností, které mají v České republice své výzkumné a vývojové základny jako jsou Honeywell, onsemi, Thermo Fisher Scientific, Y-soft, či Hitachi Energy.

Prezident Americké obchodní komory v ČR Milan Šlapák ve svém projevu zdůraznil, že jedním z klíčových pilířů transformace české ekonomiky z ekonomiky postavené na levné pracovní síle ke znalostní a expertní ekonomice generující vysokou přidanou hodnotu je chytrá imigrace kvalifikovaných zahraničních pracovníků: „Kvalitní vysoké školy zvyšují atraktivitu ČR nejen pro výzkumné zahraniční pracovníky, ale i pro zahraniční studenty, kteří se následně zapojí do lokálního pracovního ekosystému,” doplnil ve svém úvodním bloku, který se zaměřoval na konkurenceschopnost ČR ve vztahu k technickým univerzitám.

Pokles zájmu o technické obory – hledání příčin a možností řešení

Předmětem diskuse byla témata spojená zejména se stagnací a strukturálním poklesem zájmu uchazečů o vysokoškolská technická a přírodovědná studia v ČR i v Evropě, o potřebě systémových opatření a vhodných reformách ve středním a základním školství, které by podpořily výuku exaktních předmětů jako jsou například matematika, fyzika, chemie tak, aby výuka studenty inspirovala a podporovala zájem o technická a přírodovědná studia.

„Většina maturantů míří na vysokou školu, což souvisí také s proměnou kvalifikačních potřeb. Struktura středního školství tomu však neodpovídá. Potřebujeme posílit lycea jako všeobecnou, ale profilovanou složku středního školství. Zejména technická lycea jsou cestou, jak mladé lidi motivovat a lépe připravit ke kvalitnímu vzdělání na technické univerzitě,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl.

„V dnešní době jsou vlastnosti jako vytrvalost, odolnost vůči stresu a schopnost přijmout odpovědnost pro praxi stejně důležité jako konkrétní znalosti a dovednosti. Moderní školství, nejen technické, musí umět vyvážit obsah studia jako takového s podporou osobnostního rozvoje. Jsem rád, že jsme měli možnost všechny tyto záležitosti prodiskutovat,“ doplnil Nantl.

Tématem jednání byly i nezbytné změny v uvažování vysokých škol a potřeba sladit zaměření a obsah studijních programů s potřebou optimálního nastavení míry obecnosti a specializace. Diskutovaly se také otázky rozvoje kritického myšlení, představivosti, kreativity, projektového myšlení, týmové spolupráce při řešení technických úloh a schopnosti uchopit a řešit technické problémy.

„Kvalita vzdělávacího aparátu je klíčovým elementem znalostní ekonomiky. Děkujeme VUT a jmenovitě panu rektorovi Janíčkovi za organizaci tohoto setkání, kde se podařilo přizvat vedoucí osobnosti politické, akademické a průmyslové sféry. Věříme, že právě taková setkání pomohou v odhalování možných bariér a zároveň v nastolování řešení, která mohou účastníci diskuze obratem implementovat,” sdělil Tomáš Szaszi, ředitel pro strategii a inovace společnosti Honeywell.

Nové možnosti technického vzdělávání včetně nových průmyslových doktorátů

V diskusi se hovořilo také o vysokoškolských profesních programech, programech dalšího odborného vzdělávání pro odborníky z praxe či o takzvaných průmyslových doktorátech. Náměstek ministra školství pro legislativu Jaroslav Miller zdůraznil, že již delší dobu pozoruje trend rostoucí spolupráce mezi univerzitami a komerčním sektorem a kromě vědy a výzkumu je to stále více patrné i v oblasti vzdělávání: „Například ještě před rokem byla tématika aplikačních (poznámka: průmyslových) doktorátů zcela marginální záležitostí a dnes se dostává do centra diskuze. Setkání organizované panem rektorem mi jasně potvrdilo, že jsme na správné cestě. Synergie v oblasti technického vzdělávání může České republice pomoci zvládnout se ctí výzvy budoucnosti. Za sebe bych velice ocenil, kdyby se podobná setkávání stala pravidelnou tradicí,“ zhodnotil akci Miller.

Všestranná diskuse se dotkla i řady dalších témat, která by si zasloužila samostatnou pozornost, jako jsou role vyšších odborných škol pro polytechnické vzdělávání či témata spojená s marketingem. Velmi inspirativní bylo představení iniciativy Jihomoravského kraje na podporu technického vzdělávání, kterou prezentoval hejtman Jan Grolich.

Zástupci průmyslu vítají diskuzi a první kroky k řešení

“Z pohledu Svazu průmyslu a dopravy České republiky se jednalo po dlouhé době o setkání, při kterém se jasně a otevřeně diskutovalo o problémech provázejících spolupráci akademické sféry s průmyslovým prostředím. Považujeme za důležité, že byly při této diskuzi problémy nejen pojmenovány, ale že se účastníci setkání také dohodli na prvních krocích k jejich řešení. K neformální pracovní atmosféře setkání určitě přispělo i úvodní vystoupení pana premiéra Fialy, který nás ubezpečil, že i on vidí velký význam technického vzdělání pro zajištění konkurenceschopností České republiky,” zhodnotil setkání Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, který je současně prezidentem Elektrotechnické asociace ČR.

Podle Radka Václavíka, ředitele pro vývoj nových produktů společnosti onsemi, bylo setkání u kulatého stolu výbornou příležitostí k probrání otázek technického vzdělávání se všemi zúčastněnými stranami – od zástupců ministerstva školství, přes významné univerzity, až po průmyslové partnery: „Potěšilo mě, že jsem mohl ukázat výsledky 25leté spolupráce onsemi a VUT, které jsou svou šíří a rozsahem unikátní a podělit se o zkušenosti s účastníky. Klíčem k úspěchu je zájem obou stran a aktivní přístup. Výsledky pak ocení jak studenti, tak vyučující.“

Diskuzní setkání na závěr zhodnotil také Petr Střelec, ředitel společnosti Thermo Fisher Scientific Brno, který ocenil, že se podařilo svolat unikátní akci, kde se sešli jak zástupci významných univerzit, tak vlády a aktivně spolupracujících firem: „Byl jsem mile překvapen schopnosti takto různorodého týmu vést smysluplný dialog směřující k podstatě věci a tím, jak se všichni zúčastnění snažili najít cesty jak pomoci rozvoji STEM vzdělanosti v naší zemi. Naprostá shoda panovala na přímé souvislosti vzdělanosti s výší HDP. Jsem rád, že jsme se shodli na potřebě začít dělat, byť malé, první kroky a neutopit se ve všeobecné diskusi. Potřeba pokračování byla eminentní a vyslovena.”

„Věřím, že tato událost nabídla nebývalou příležitost k setkání skutečně klíčových představitelů jednotlivých stran, dala prostor pro sdílení různých názorů a vytvořila předpoklady pro hledání vhodných řešení, jak zajistit kvalitní absolventy a lidský kapitál pro český průmysl a podpořit tak konkurenceschopnost českého hospodářství,” zhodnotil akci rektor VUT Ladislav Janíček.

Na závěry z kulatého stolu navážou dvě další mezinárodní jednání

Závěry kulatého stolu budou shrnuty do hlavních tezí, které obdrží MŠMT k dalším jednáním a úvahám o možných systémových nastaveních a podpoře. Na říjnovou diskuzi naváže v dubnu 2024 jednání pracovní skupiny evropské sítě technických a výzkumných univerzit CESAER, které bude v Brně hostit VUT. Předmětem jednání budou témata technického a přírodovědného vysokoškolského vzdělávání z evropské perspektivy.

Závěry obou setkání pak budou prezentovány i na mezinárodní konferenci k technickému vzdělávání v říjnu 2024, kterou bude v Brně VUT také pořádat. Akce se zaměří na hledání inspirace a sdílení mezinárodních zkušeností v oblasti podpory technických a přírodovědných studií.