Mezinárodní kongres architektů v Kodani ocenil profesora Šlapetu z FA

Web UIA zdůvodňuje udělení „vynikajícím přínosem k výuce, k vedení vysokých škol, ke kterému přispíval svými spisy, muzejními výstavami, katalogy a klíčovými přednáškami o úspěších české avantgardy v mezinárodním kontextu a o současné evropské architektuře." 

Jedna z hlavních cen UIA putuje do České republiky podruhé. V roce 1969 byla na kongresu UIA v Buenos Aires udělena Cena Augusta Perreta Karlu Hubáčkovi za stavbu televizní věže s hotelem na Ještědu. Úspěch profesora Šlapety, a tím i celého VUT, ocenil také český velvyslanec v Dánsku Radek Pech.

Díky členství Vladimíra Šlapety v CICA bude možné vnést do mezinárodní debaty některá z českých témat. Jedním z nich by mohl být fenomén nemocnic emeritního profesora VUT Bedřicha Rozehnala. „Jeho návrhy a stavby přinesly řadu typologických novinek a vynikající koncepty, které měly ve své době světovou úroveň a jsou málo známé, protože v době jejich realizace jsme byli železnou oponou odříznuti od kulturního světa,“ připomněl Šlapeta, který by v budoucnu rád uspořádal jedno ze setkání CICA na půdě Fakulty architektury VUT.

Volba dánského hlavního města jakožto hostitele CICA nebyla pro letošní ročník náhodná. Kodaň je totiž v letošním roce hlavním městem architektury. „Dánská architektura je obdivuhodná určitou skromností a uměřeností, velkým respektem k okolní přírodě, perfektností detailů a v poslední době i sofistikovaným přístupem k regeneraci urbanistické infrastruktury spojené i s realizací řady pozoruhodných kulturních, bytových i industriálních staveb. Ty vytvářejí nové ikony města, a zároveň jsou příkladné i řešením trvalé energetické a ekologické udržitelnosti,“ upřesnil Vladimír Šlapeta, který věnoval spoustu času jejich dokumentaci. „Udělal jsem téměř pět stovek fotografií. Najdou uplatnění v řadě přednášek o dánské architektuře, které v mém repertoáru doposud chyběly.“

Jeho přáním je, aby mohl ještě nějaký čas ve své činnosti pokračovat. Říká, že i když se dostaví úspěch, člověk musí zůstat s nohama na zemi. „Život je jako jízda na velbloudu, jednou je člověk chvíli nahoře na hrbu, ale za chvíli už je zase dole. Myslím, že jsem byl častěji dole než nahoře, ale naštěstí jsem se na tom velbloudu udržel tak, že jsem nikdy nespadl až úplně na zem.“

Zaručený recept na úspěch podle pana profesora Šlapety neexistuje. „Důležité je, aby byl člověk vždy připraven na správném místě a ve správný čas. Musí mít i trošku štěstí, aby potkal správné osobnosti, které mu pomohou namířit energii správným směrem k vytyčenému cíli. Přes mnoho kotrmelců a zklamání jsem trochu toho štěstí měl, a za to jsem Prozřetelnosti a osudu vděčen.“

Rozhovor s Vladimírem Šlapetou v České televizi o jeho vztahu k historii architektury a momentech jeho kariéry (záznam od 16:30)

Blahopřejeme panu profesorovi k tak významnému ocenění a přejeme mu pevné zdraví.