Ministr financí ČR na VUT: Pro vysokoškoláky je klíčové kritické myšlení

Na Vysoké učení technické v Brně zavítal v úterý 10. října ministr financí ČR Zbyněk Stanjura. Program návštěvy byl po úvodním přivítání zahájen diskusním setkáním se studentkami a studenty VUT, které se konalo v historickém areálu bývalého kartuziánského kláštera, dnes sídla Fakulty informačních technologií VUT. V debatě se studujícími odpovídal ministr financí na otázky, například k možnému zavedení eura nebo k financování vysokého školství. Na závěr programu si ještě prohlédl unikátní areál fakulty, který po rekonstrukci spojuje klášter ze 14. století s moderním vědeckým a výukovým prostředím. Po skončení této části programu pokračovala návštěva setkáním ministra financí s rektorem VUT.

Program jednání nebyl na FIT naveden náhodně. Hned v úvodu setkání se studentkami a studenty ministr Stanjura zavzpomínal na svá studijní léta v Božetěchově ulici, kde v letech 1982–1987 studoval na tehdejší Elektrotechnické fakultě VUT obor elektronické počítače, jako na ty nejlepší léta ve svém životě. Podobně jako v současnosti bylo uplatnění tehdejších studentů vysoké: „Když se podívám, kde všude působí mí spolužáci, tak bych řekl absolventi informatických oborů mají ty nejlepší možnosti pro uplatnění v profesním životě.“

Následovaly otázky z publika. Řada z nich se týkala zavedení eura: „Nejprve musíme plnit kritéria pro to, abychom euro mohli přijmout jako Česká republika, až pak můžeme vést vážnou politickou debatu. Potřebujeme 5 let tvrdé práce, abychom zvládli deficit veřejných financí,“ řekl k tématu ministr financí. I přes současné obtíže nejde podle něj u tohoto tématu o otázku zda, ale kdy se tak stane.

„Myslím si, že se blížíme k bodu, kdy výhody zavedení eura budou pro Českou republiku převažovat a úkolem politiků je vysvětlovat a zmenšovat obavy, které otázku zavedení eura provází,“ uvedl a zmínil i nevýhody, ke kterým patří, že po zavedení eura bude mít Česká národní banka velmi omezené možnosti k provádění monetární politiky a v podstatě se stane pobočkou Evropské centrální banky.

Bezpochyby důležitým tématem nejen pro univerzity, ale i pro celou společnost je budoucnost financování vysokého školství, vědy a výzkumu. Ministr ocenil, že veřejné vysoké školy zůstávají v ČR mimořádně nezávislé a poukázal v tomto směru na rizika přílišné závislosti na státním rozpočtu: „Musíme vést nepopulární debatu o tom, jak v tomto směru zajistit i jiné zdroje. Máme velmi malý podíl soukromých peněz ve vědě a výzkumu a musíme zjistit, proč to tak je.“

S uvedeným tématem souvisela i následující otázka na změnu pracovněprávního vztahu doktorandů k vysoké škole na zaměstnanecký poměr a jeho úprava v chystané novele zákona o vysokých školách. Ministr Stanjura deklaroval, že je zastánce uvedené změny: „Dlouhodobě se ukazuje, že stipendia nejsou vhodný nástroj k financování. Nicméně se musíme otevřeně ptát, co změna bude znamenat. Bude to znamenat vyšší výdaje státního rozpočtu nebo to budou platit ze svých zdrojů vysoké školy?“

Řada dalších otázek se týkala aktuálních ekonomických témat, jako jsou přechodné snižování daňové zátěže nebo zastropování cen komodit. Ministr Stanjura poukázal na to, že přechodné snížení daní je velice snadné, ale o to hůře se pak daně vrací na původní úroveň. Aktuálně se například vládě nedaří obnovit poplatky za obnovitelné zdroje, které byly přechodně zrušeny na 15 měsíců.

Podobně hodnotí cenové stropy komodit: „Je to mimořádný nástroj, který má v prvním okamžiku pozitivní efekt, ale ve střednědobém horizontu brání konkurenčnímu boji, který může cenovou hladinu například energií dostat na ještě nižší úroveň, než je strop.“

V závěrečné části se vyjádřil k dotazu, jak co nejlépe využít léta strávená na vysoké škole a jak se připravit na budoucnost: „Pokud bych něco vysokoškolákům doporučil, tak je to pěstování kritického myšlení. Například pro programátora je nejdůležitější logické uvažování nikoliv programovací jazyky. To je to, co mu umožní uplatnění v jakémkoliv oboru. Důležité je také, aby studenti vyjížděli do zahraničí a zkušenosti, které získají, potom uplatňovali v České republice, například při zakládání firem. Kdo jiný bude zakládat startupy než vy?“ zakončil svou odpověď řečnickou otázkou.

Návštěva ministra financí následně pokračovala setkáním s rektorem VUT na témata spojená s technickým vzděláváním a jeho rolí a významem pro znalostní ekonomiku či na další aktuální témata spojená s financováním vysokých škol v ČR. Byly vysloveny názory na chystané legislativní změny v zákoně o vysokých školách, roli vysokých technických škol jako zdroje lidských kapacit pro český průmysl a ekonomiku, důležitost koncentrace na aplikovatelné výsledky výzkumu a vývoje, propojení vysokých škol na aplikační sféru i potřeby uplatňování kritérií relevance a kvality v hodnocení vysokých škol i jimi dosahovaných výsledků. Po skončení se pan ministr i rektor odebrali na brněnské výstaviště na sněm Svazu průmyslu a dopravy, který se v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně konal pod heslem „Konkurenceschopné Česko – čas na změnu“.