Odbor slévárenství „tavil“ železo jako před staletími

Za laboratoří C1 každý rok na konci letního semestru vyroste malá pícka, kolem které se odehraje velká akce. Nebylo to jinak ani letos, kdy se opět konala tradiční historická tavba, kterou odbor pořádá už od roku 2005. „I když tomu říkáme tavba, paradoxně vůbec nejde o tavbu, neděláme totiž železo v tekutém stavu, ale takzvanou železnou houbu,“ upřesňuje vedoucí Odboru slévárenství Antonín Záděra.

Už několik dnů předem vznikne ve svahu za laboratoří historická pec. „Do pece se přidává železná ruda namletá na hrubší prach, maximálně po velikost hrachu nebo čočky. Spolu s dřevěným uhlím ji v poměru přibližně 1:1 nasypeme do pece a v roztopené peci začneme dmýchat. Jak ruda prochází pecí, dochází k redukci oxidů z Fe₂O₃ na Fe₃O₄, poté na FeO až po čisté železo. Čisté železo má teplotu tavení 1539 stupňů Celsia, ale my máme v peci jen kolem tisíce stupňů, takže na konci redukčního procesu máme železo nikoliv tekuté, ale v tuhém stavu, jde o takzvanou železnou houbu. Začínáme hned ráno nasazením dřevěného uhlí a rudy a s dmýcháním končíme až večer,“ popisuje Záděra.