Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizaci na nejnovější verzi. Některé funkce portálu nemusí být podporovány.
Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.
Plasty na Antarktidě stárnou pomaleji. Jako první na světě to zjistili vědci z CEITEC VUT
Testování plastů (polymerů) v Antarktidě započali brněnští odborníci z CEITEC VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před 5 lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici J. G. Mendela porovnávali s identickými panely umístěnými v Brně. Exponované polymery byly každým rokem odebírány a přiváženy zpět a následně vyhodnocovány. První výsledky ukázaly, že plasty stárnou na Antarktidě čtyřikrát pomaleji než v Brně.
Plasty, které od doby svého vzniku doslova zaplavily svět sice přirozenou cestou degradují, ale rychlost jejich rozpadu je stále mnohonásobně nižší než tempo jejich výroby. Lépe poznat chování polymerů v extrémních podmínkách je jedním z cílů Jiřího Tocháčka z CEITEC VUT, který je v oboru degradace polymerů uznávaným odborníkem a vedoucím projektu. V Antarktidě byly materiály vystaveny velmi specifickým podmínkám zahrnujícím teploty až mínus 35 stupňů, velké teplotní změny v rámci jediného dne a působení UV záření jako důsledku přítomnosti ozónové díry. Jiří Tocháček působí na CEITEC VUT ve výzkumné skupině Pokročilé polymerní materiály a kompozity | Autor: Igor Šefr Názory, jak na tyto podmínky budou dlouhodobě polymery reagovat, byly dosud značně nejednotné. Vědci se nemohli shodnout na tom, který z uvedených klimatických vlivů bude převládat. První výsledky ukázaly, že vliv ozónové díry propouštějící ve zvýšené míře UV složky slunečního záření je velmi významný, nicméně UV spolu s dlouhodobě vyššími teplotami v Brně tento vliv převáží. Svoji roli sehrála také povrchová kontaminace, která způsobila, že vzorky po 3 letech v Antarktidě měly zcela čistý povrch, zatímco vzorky v Brně, představujícím typické prostředí průmyslové aglomerace, byly významně zaneseny černými polétavými nečistotami.
Část výsledků po třech letech expozice byla publikována, další část se nyní zpracovává. Výzkum v Antarktidě nadále pokračuje a od příštích odběrů si vědci slibují objasnění především chování polymerů stabilizovaných, tj. polymerů s výrazně vyšší odolností vnějším klimatickým vlivům.
