Stanovisko VUT ke studentskému projektu Ondřeje Bělici

Diplomová práce studenta Fakulty architektury a Fakulty výtvarných umění VUT Ondřeje Bělici BunkerCut si dala za cíl upozornit na situaci, kdy jsou bývalé vojenské bunkry rozprodávány Armádou ČR coby nepotřebný majetek. Tato situace nastala také v případě bunkru u obce Vratěnín, který přešel do majetku soukromého investora, jenž se rozhodl s ním naložit v duchu projektu BunkerKunst. Po vzoru poválečných umělců Land Artu (Michaela Heizera a Roberta Smithsona) se student snažil získat symbolický průřez architekturou, která nepřímo sloužila k boji a zabíjení. Objekt není památkově chráněný a patří do soukromého vlastnictví, vše se tak dělo v souladu s rozhodnutím majitele objektu. Zásah byl proveden i za vědomí majitele přilehlého pozemku a dále starosty obce Vratěnín. Na jedné z etap projektu se navíc podílela i řada místních obyvatel.

Jak uvedl autor projektu Ondřej Bělica: „Chtěl jsem ukázat jednu z možností využití řopíku v krajině. Oživit ji. Rozhodně reinterpretaci objektu nepokládám za vandalství. Architektonicky promyšleným řezem otevírám pohled z bunkru na obec Vratěnín, zároveň prosvětlením řezu upozorňuji na geniální technologii stavby,“ doplnil student. Zde je několik příkladů podobných projektů v Holandsku.

Co je ovšem klíčové, celý projekt se odehrál se souhlasem majitele bunkru, který k této věci dodává: „V první řadě je potřeba zdůraznit, že pan Bělica měl k dané akci písemné povolení z mé strany. Bezesporu mi nikdo nemůže vyčítat, že bych neměl vztah k historii. Přesně z toho důvodu jsem si řopíky od Ministerstva obrany kupoval, mám jich celkem sedm. Na druhou stranu je potřeba říct, že těchto objektů vzniklo velké množství, prakticky tisíce a mnohé z nich byly zdevastovány bez jakéhokoliv povšimnutí, emocí či zájmu médií. Spousta z nich je využívána jako odpadní nádoby pro zahrádkáře apod. Nemluvě o tom, že si samozřejmě všichni tito hrdí zastánci mohli řopík naprosto stejnou formou pořídit. Cílem pana Bělici byl umělecký záměr, se kterým jsem se ztotožnil. Hodlal jsem danou úpravu využít k rozšíření povědomí o tomto opevnění – aby si lidé mohli udělat představu o tloušťce stěn. V plánu je rovněž umístění informačního textu k dané tematice,“ uvedl majitel objektu Jaroslav Zelinka.

Toto pro veřejnost možná neobvyklé řešení rozhodně není zaměřeno proti hodnotám naší historie. Naopak, jeho cílem bylo poukázat na dědictví vojenské minulosti a na technické provedení staveb s ní spojených.

mluvčí VUT