Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizaci na nejnovější verzi. Některé funkce portálu nemusí být podporovány.
Pravděpodobně máte vypnutý JavaScript. Některé funkce portálu nebudou funkční.
VUT hostilo volební zasedání České konference rektorů
Vysoké učení technické v Brně hostilo ve čtvrtek 3. června 2021 v Hotelu Continental celodenní 161. zasedání Pléna České konference rektorů, na němž proběhly volby Předsednictva ČKR na funkční období od 1. srpna 2021 do 31. července 2023. Zasedání se zúčastnila téměř padesátka nejvyšších představitelů tuzemských veřejných i soukromých univerzit, ale také předseda Grantové agentury ČR Jaroslav Koča nebo náměstek ministra školství pro vysoké školství Pavel Doleček. Součástí doprovodného programu byla mj. možnost prohlídky kamionu FabLab Experience. Členové ČKR před popularizačním kamionem FabLab Experience | Autor: Jan Prokopius Budoucím předsedou ČKR byl na tomto zasedání zvolen rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, místopředsedy pak budou rektoři Jiří Málek (Univerzita Pardubice), Jindřich Vybíral (UMPRUM), Vladimír Sedlařík (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Pavel Tuleja (Slezská univerzita v Opavě) a rektorka Jitka Němcová (Vysoká škola zdravotnická).
ČKR se na svém jednání dále usnesla, že zásadně nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, který v rámci přípravy státního rozpočtu může vést k poklesu financí na vědu, výzkum a inovace o 3,6 % oproti roku 2021. "ČKR pokládá tento návrh za nekoncepční, krátkozraký a ohrožující budoucí vývoj ČR. Naopak ČKR podporuje návrh na zvýšení výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 o 1,4 miliardy korun," uvedl rektor pořádajícího VUT Petr Štěpánek, který působí ve stávajícím předsednictvu coby místopředseda pro ekonomické záležitosti.
Budoucí předseda ČKR Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity | Autor: Jan ProkopiusRektoři dále vyzvali ministerstvo školství a Národní akreditační úřad k diskuzi o využití některých forem distanční výuky i u programů akreditovaných v prezenční podobě. Během pandemie totiž univerzity získaly řadu pozitivních zkušeností s touto formou výuky a investovaly také nemalé finance do nákupu moderních technologií právě za účelem on-line výuky. V této souvislosti zazněl i záměr financovat nově vzniklou potřebu univerzit v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože vysoké školy disponují částečným postavením jako orgány veřejné moci.
"Vysoké školy nepatřily během pandemie covid-19 mezi priority současné vlády. Prakticky od března 2020 byly s malou přestávkou uzavřené, přičemž délka a přísnost plošně zavedených opatření na univerzitách byla v porovnání s jinými členskými státy EU nebývalá. Vysoké školy jsou schopny zabezpečit svůj řádný chod při dodržování hygienických opatření. Příkladem může být výuka na lékařských fakultách, která nebyla přerušena, a přesto zde nedošlo ke zhoršení epidemické situace. Pokud by na podzim letošního roku opět došlo k plošnému uzavření vysokých škol, mělo by to nedozírné následky pro konkurenceschopnost České republiky," dodal na tiskové konferenci stávající místopředseda Jiří Málek z Univerzity Pardubice.
