Jiří Klemeš ze strojní fakulty VUT patří mezi procento nejcitovanějších vědců světa

Profesor Jiří Klemeš, který působí na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, patří mezi jedno procento nejcitovanějších vědců na světě. Prestižní žebříček Highly Cited Researchers pro rok 2022 dnes zveřejnila společnost Clarivate. Mezi téměř sedmi tisíci jmény ze sedmi desítek zemí je na seznamu spolu s Klemešem dalších devět českých výzkumníků. Profesor Klemeš se v žebříčku objevil už potřetí, poprvé v roce 2018 a následně v roce 2020.

Profesor Jiří Jaromír Klemeš má bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, v Maďarsku nebo v Číně. Uznávaný vědec se vrátil na svoji českou alma mater v roce 2017, aby zde vedl tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (zkráceně SPIL). Výzkum zaměřený na trvalou udržitelnost probíhá na strojní fakultě VUT ve vědeckém centru NETME.

Podle Klemeše je základem úspěšného výzkumu multidisciplinarita. I proto postavil svůj tým tak, aby pokrýval široké spektrum oborů. „Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ říká Klemeš.

Jedním z úspěšných odborných textů, které zaujaly i světovou veřejnost, byl článek o dopadech pandemie covid-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ vysvětluje Klemeš.

Jít až k jádru problému

Typickým rysem týmu SPIL je snaha o co nejširší pohled, který často přináší překvapivé odpovědi. „Například CO2 je samozřejmě velký problém, o kterém se hodně mluví. Ale pokud se na něj podíváme z globálního pohledu, vidíme, že pouze snižování produkce emisí v průmyslu nebo dopravě není řešením. Kolem roku 2080 má na Zemi žít podle predikcí 10,5 miliardy lidí. Každý člověk dýchá, musí jíst, bydlet, bude chtít nějaký životní standard. Pokud si naše malá země v srdci Evropy sníží emise, určitě pomůže a má to význam. Ale jádro problému leží někde jinde,“ říká Klemeš.

Jeho tým sleduje i trend vylidňování venkova a stěhování obyvatelstva do měst. „V současnosti žije ve městech více než polovina obyvatel planety. Pro města není hlavní problém CO2, to je spíš problém globální, ve městech je mnohem palčivější otázkou znečištění, například oxidy dusíku nebo mikro a nanočásticemi, které každoročně zabíjí miliony lidí. A s tím nám elektromobilita nepomůže. Obrovské množství těchto nanočástic produkují pneumatiky aut, a je jedno, jestli jsou na elektromobilu nebo autech se spalovacím motorem,“ vysvětluje Klemeš. I proto se jeho tým nyní zabývá otázkou takzvaných chytrých měst, která by měla tyto problémy brát v potaz. Nové ekologičtější technologie podle Klemeše mají smysl, ale je potřeba nepropadnout dojmu, že vše nové je zcela bezproblémové či bezemisní.

I díky mezinárodnímu renomé profesora Klemeše získala velkou pozornost také odborná konference SPIL, kterou jeho tým už 6. rokem pořádá a která shodou okolností probíhá v Brně právě v těchto dnech. „Letos máme 324 autorů příspěvků z 29 zemí a velice prestižních pracovišť. Na místě byla jen část účastníků, konkrétně 55, dalších 132 se připojilo vzdáleně, konference je tedy opět hybridní, což se nám osvědčilo už během pandemie. Vidím v tom velkou budoucnost pro celou mezinárodní vědeckou komunitu, protože někdy opravdu nedává smysl letět přes půl planety na jeden dva dny a zase zpět,“ věří Klemeš.

Žebříček vedou Spojené státy

Společnost Clarivate vydává žebříček nejcitovanějších vědců každoročně. Letos se v něm objevilo 6 938 jmen výzkumníků z celého světa. Analytici vybírají z databáze Web of Science 1 % nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Právě horní procento nejcitovanějších prací lze podle autorů žebříčku interpretovat jako známku toho, že daný vědecký příspěvek má mimořádný vliv.

V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké, z celého seznamu zde působí 2 764 vědců (tedy 38,3 % oceněných). Na druhém místě se s 1169 výzkumníky (16,2 % oceněných) umístila Čína. Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvardova univerzita z USA. V žebříčku pro rok 2022 najdeme také deset výzkumníků, kteří náleží k české výzkumné instituci.

Celkové výsledky Highly Cited Researchers 2022 jsou dostupné zde.