Účastníci 11. Národní konference transferu na VUT diskutovali aktuální otázky reformy transferu znalostí

Vysoké učení technické v Brně hostilo 9. a 10. dubna 11. ročník Národní konference transferu, konané pod záštitou spolku Transfera.cz. Každoroční konference navázala na lednové představení jednotlivých opatření reformy transferu a nabídla diskuzi k aktuálním otázkám přenosu vědeckých výsledků do praxe. V Brně vystoupila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která více než 130 zástupcům odborné komunity přijela prezentovat základní body reformy. Akce se konala jako součást oslav 125. výročí VUT.

„Výzva, před kterou stojíme je posílení přenosu výsledků tvůrčí činnosti do praxe a zvýšení efektivnosti jejich následného zhodnocení. Máme úžasné výsledky a špičkové znalosti, které se musíme naučit adekvátně oceňovat, identifikovat jejich obchodní potenciál, přesvědčivě prezentovat a prodávat. A právě v těchto dovednostech potřebují naši akademičtí a výzkumní pracovníci kompetentní podporu. Využijme tohoto setkání ke sdílení zkušeností, diskusi a hledání optimálních cest této podpory, jejímž cílem má být zvýšení efektivnosti procesu, který nazýváme transferem znalostí,“ přivítal hosty konference rektor VUT Ladislav Janíček.

„Data týkající se transferu, jako jsou počty patentových přihlášek, spin-off firem nebo podíl soukromých výdajů do výzkumu napovídají, že situace v České republice není optimální, ale potenciál je velký,“ navázala na rektorova slova ve své prezentaci ministryně Langšádlová.

„K důvodům, proč jsme připravili reformu transferu patří přesvědčení, že naši vědci mohou podstatně více přispívat k hospodářskému růstu a k tvorbě ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou nebo veřejných politik založených na datech a dobré praxi,“ vyjmenovala ministryně dvě hlavní cesty reformy, které dále podrobněji představila.

Nejde však jen o provádění reformních opatření, ale i o změnu kultury. „Vstoupit na trh s firmou, která je založena na nějakém průlomovém transferu je vždy velký risk. A proto je velmi důležité, abychom se bavili o vstupu venture kapitálu a počítali s tím, že ne všechny tyto firmy uspějí. To hodně souvisí s naší kulturou, kdy například ve srovnání s Američany nejsme zvyklí chodit do rizika. V tomto přístupu je potřeba se posunout a uvědomit si, že určitá míra rizika je v této oblasti normální,“ uvedla Langšádlová.

Tento posun bude nutný i s ohledem na budoucí snižování množství veřejných prostředků v systému, kdy bude potřeba hledat nové zdroje financování vědy a výzkumu. Reforma podporuje nepřímou podporu výzkumu v podobě daňových odpočtů. Stále významnější roli budou hrát také specifické fondy. Jeden z nich, pilotní projekt investičního fondu pro transfer technologií ve strategické oblasti AI, přijel na konferenci představit Jan Klesla z Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt vzniká díky vládní investici vyčleněné na podporu rizikového kapitálu, a to ve formě fondu fondů spravovaného Evropským investičním fondem. Koncept, který úspěšně funguje například v Izraeli, je zaměřený především na podporu univerzitního výzkumu, do kterého mají být jeho zisky reinvestovány.

V odpoledních hodinách následovaly tři diskuzní panely. Nejdříve se u jednoho stolu sešli ministryně Helena Langšádlová, rektor VUT Ladislav Janíček, předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Ladislav Chodák a vedoucí výzkumu a vývoje onsemi CZ Michal Lorenc, aby v diskuzi moderované Evou Janouškovcovou z Transfera.cz debatovali o vnímání nebo směřování transferu a dopadu jeho reformy, ale také o začátcích transferu v České republice.

V následujícím panelu, kterým provázel David Uhlíř z JIC, zasedli hosté s řadou zkušeností s komercionalizací výsledků výzkumu a nabídli svůj pohled na její praktické otázky. Veronika Štěpánková z JIC, Petra Fousková z HARBER IP, Jan Neuman z NenoVision, Filip Fingl z IPL Ventures nebo Tomáš Vystavěl z Thermo Fisher Scientific diskutovali o předpokladech pro dobře fungující systém komercializace, o důležitosti patentů pro podnikání, o tom, jak zásadní je průzkum trhu nebo jak náročné je prototypování.

Závěrečný panel nabídl živou diskuzi účastníků konference se zástupci Úřadu vlády ČR, kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která poskytla příležitost veřejně diskutovat jednotlivé části reformy transferu znalostí. Těžištěm diskuze byla role transferových kanceláří a katalog nástrojů dobré praxe, který připravil kabinet ministryně na základě vstupů z transferových kanceláří.

Další kroky a opatření související s reformou budou jako doposud probíhat ve spolupráci se spolkem Transfera.cz.

Program konference na webu VUT



Národní konference transferu proběhla jako součást 125. výročí VUT