11.2.2015: Jak na software?

Můžeme jej vykázat do RIV...někdy i patentovat...a rozhodně licencovat.

Můžeme jej vykázat do RIV...

Jedním z druhů výsledků podle metodiky RIV je i počítačový program. Skrývá se pod kódem R -  software a pro jeho správné vykázání je stanovena řada podmínek.

Obecné podmínky

Software musí být vytvořený na půdě VUT v Brně v rámci aktivit výzkumu a vývoje. Software musí být vytvořen zaměstnanci univerzity, a pokud jsou spoluautory také studenti nebo jiné externí osoby, jejich práva musí být ošetřena zvláštní smlouvou. Stejně jako pro ostatní aplikované výsledky kromě patentů platí, že pro získání bodů je třeba jej přiřadit k projektu aplikovaného výzkumu nebo vykázat jako výsledek hospodářské spolupráce.

Zvláštní podmínky

Počítačový program musí být určen k širokému využití. Tedy software, který byl primárně vytvořen pro partnera z průmyslu a který nesmíme licencovat nikomu dalšímu, nesplňuje podmínky pro vykázání do RIV. Metodika pro software stanoví podmínku, že „může být využíván v souladu s licenčními podmínkami vlastníka.“ Program nemusí být dán zdarma ke stažení na webové stránky, je však nutné jej nabízet k využití, mít připravené licenční podmínky (transparentní a nediskriminační) a uvést kontaktní osobu, na kterou se zájemce může obrátit pro získání kopie software.

...někdy i patentovat...

Počítačový program je od svého vzniku (a vlastně ještě dříve, včetně přípravných materiálů) automaticky chráněn proti kopírování na základě autorského zákona. V případě komerčního software bývá zvykem utajovat zdrojové kódy, aby se konkurence nemohla inspirovat pro vývoj vlastního řešení. Softwarové patenty jsou běžné například v USA, jako takové je ale u nás patentovat nelze.

Za určitých podmínek jde i v ČR a Evropě získat patent na vynález, který zahrnuje počítačový program. Patent pak chrání algoritmy, na nichž je program založený, tedy funkci, bez ohledu na to, jak a jakým jazykem jsou tyto algoritmy popsané. Počítačový program musí ale pro získání patentu mít další, vnější technický účinek. Tak tomu bude např. u programu, který je v automatické pračce nebo který řídí výrobní linku, nebo který moduluje a zpracovává signál. Tak tomu není např. u programu, který je textovým nebo grafickým editorem, který přehrává média nebo počítá matematické úlohy (kde technický efekt nepřesahuje interakci mezi jednotlivými komponentami počítače). Patentovat vynález implementovaný počítačem vyžaduje práci zkušeného patentového zástupce a to s sebou nese vyšší náklady.

a rozhodně jej můžeme licencovat.

Autorská práva patří autorovi software. Bez licence jej může využívat jeho zaměstnavatel nebo ten, pro koho vytvořil software na objednávku. Všechny ostatní osoby mohou program použít pouze na základě licenční smlouvy. U zaměstnaneckého díla uzavírá za VUT licenční smlouvy rektor nebo děkan.

Jakou licenci zvolit?

Rozhoduje komerční potenciál. Pokud jde o výsledek základního výzkumu a účelem je rozšířit lidské poznání, máme zájem na volném šíření software, takže pravděpodobně zvolíme licenci, která je zdarma, umožňuje dalším osobám navázat na naši práci a upravovat program, proto dáme k dispozici i zdrojové kódy a nabídneme program pod licencí typu Open Source. Jestliže má software přímé komerční aplikace a dokážeme identifikovat okruh možných zájemců, licencujeme software jako proprietární, za tržní ceny, a u hotového produktu bez poskytnutí zdrojového kódu. Také u komerčních licencí dodržujeme transparentní a nediskriminační přístup k zájemcům o využití.

Více k problematice software najdete v sekci Pro vědce.