125 let technologické excelence: Slavnostní projev rektora na Akademickém shromáždění

Vysoké učení technické v Brně oslavilo významné jubileum 125 let od svého vzniku. Rektor univerzity ve svém slavnostním projevu na Slavnostním akademickém shromáždění VUT připomněl bohatou historii technického vzdělávání v Brně a důležitou roli, kterou univerzita hraje nejen v rámci České republiky, ale i na evropské úrovni. Ohlédnutí za minulostí se prolíná s vizí pro budoucnost, kde excelence, inovace a lidské zdroje tvoří klíč k dalšímu úspěšnému rozvoji v oblasti technologií a výzkumu. Přinášíme plnou verzi projevu.

Vaše magnificence,
spectabiles, honorabiles, ctění hosté,
studentky a studenti,
absolventky a absolventi,
vážené dámy a vážení pánové,

setkáváme se tu dnes na slavnostním akademickém shromáždění, abychom společně oslavili jeden a čtvrt století, tedy 125 let, kterých právě tento dnešní den uplynulo od založení C.k. české vysoké školy technické v Brně, první české vysoké technické školy na Moravě a ve Slezsku, a která dnes nese název Vysoké učení technické. Vzdáváme čest těm, kteří položili základy školy, která patří nejen mezi pilíře univerzitního vzdělávání a výzkumu v ČR, ale vydobyla si respektované místo mezi nejvýznamnějšími technickými univerzitami v Evropě.

Ve skutečnosti je tomu všemu 175 let, kdy v Brně technické vzdělávání zapustilo svoje kořeny v podobě česko-německého polytechnického institutu v roce 1849, později, v roce 1873, povýšeného na německou vysokou školu technickou, ke které pak v roce 1899 přibyla právě technika česká. Jako nositelé a pokračovatelé tradice technického vzdělávání v Brně, tradičním průmyslovém městě, se tak hlásíme k celému historickému odkazu technického vzdělávání a připomínáme si zásluhy všech, zakladatelů, rektorů, děkanů i generací akademiků a vědců, kteří budovali její odkaz, ale také studentů, kteří jí procházeli a rovněž podporovatelů, bez kterých by se zvláště v počátcích její rozvoj neobešel. Mezi podporovatele počátků technického vzdělávání v Brně patří i Salomon Mayer, svobodný pán Rothschild, dále pak čeští členové tehdejší rakouské vlády, kteří jako ministři založení české techniky prosadili, prof. Antonín Rezek a prof. Josef Kaizl, ministr financí. Byli to také významní podporovatelé vzdělávání v Brně jako hrabě Václav Robert z Kounic, náš první čestný doktor a je třeba vzpomenout také na Josefa Hlávku, který ve svém odkazu podporovat české vysoké školství naši univerzitu, tehdy jedinou českou na Moravě a ve Slezsku, rovněž obmyslel a Nadání, které založil, ji dodnes podporuje.

Výročí si obvykle připomínáme především proto, že jsou příležitostí zamyslet se nad minulostí, abychom s vědomím tradic, idejí a hodnot, které nás určují, mohli definovat svoji budoucnost.

Pro strategické směřování moderních univerzit jsou dnes určující tři klíčová slova: kvalita, excelence a konkurenceschopnost, kdy právě excelence a kvalita jsou v Evropském vysokoškolském a výzkumném prostoru nutným předpokladem konkurenceschopnosti moderních univerzit a zdrojem jejich bohatství. Uspět dnes se ctí v univerzitní konkurenci znamená:

• srovnávat se nejlepšími, stanovit kritéria a měřit výsledky, diferencovat a podporovat schopné,
• dále pak potřebujeme investovat do rozvoje špičkové infrastruktury, výzkumné i vzdělávací, která přitáhne ty nejlepší akademiky a vědce, i studenty, umožní získávat prestižní projekty a produkovat špičkové výsledky,
• a konečně pak potřebujeme vytvářet atraktivní podmínky pro příchod excelentních akademiků a vědců a provádět aktivní personální politiku otevřenou zahraničí, budovat jazykovou dualitu a mít k tomu odpovídající flexibilní mzdovou politiku postavenou na diferenciaci podle kvality a výkonu.

Na těchto principech stavíme také strategii a rozvoj naší univerzity. Jsme si velmi dobře vědomi bohatství, kterým je naše univerzita nadána. Tímto bohatstvím jsou jistě technologie a znalosti, ale především jsou to naši lidé, naši akademičtí a výzkumní pracovníci jako nositelé těchto znalostí, jakož i pracovníci odborní a techničtí, kteří je podporují. Jsou však jimi také naši studenti, kteří nám svěřili svůj talent, abychom jim pomohli jej vést a rozvíjet. Jsme akademické společenství, o jehož bohatství se dnes a denně přesvědčujeme, ale hlavně se o ně můžeme bezpečně opřít, stavět na něm vize dalšího rozvoje a vytvářet obraz naší univerzity, který adekvátně reflektuje aktuální dobu a její potřeby.

Je „doba technologická“. Evropská unie si pod vlivem složité geopolitické situace, uvědomuje nutnost posílení svojí nezávislosti na rizikových teritoriích a zdrojích, a to nejen nezávislosti energetické a surovinové, čímž to všechno začalo, ale především nezávislosti ekonomické a rovněž technologické, a to jako předpokladu svojí nezávislosti politické. Kromě toho společnost dnes ovládla témata environmentální a klimatická, kdy udržitelnost a environmentální odpovědnost se stala společenskou prioritou a technologickou výzvou. Kdo jiný však než technická univerzita může svým technologickým potenciálem přispět k řešení těchto naléhavých témat?

Evropská unie volá po technologiích, které umožní uvedené priority řešit. Proto usiluje o aplikované výsledky výzkumu a vývoje, posilování transferu znalostí a podporu podnikání pro budování evropské ekonomiky postavené na znalostech a inovacích jako základu konkurenceschopnosti, ale i odolnosti proti závislostem a rizikům. V tomto konceptu hledá svoje místo i Česká republika a její ekonomika, a naše univerzita v něm spatřuje svoji příležitost.

Vize představená vládou ve strategických dokumentech mimo jiné staví právě na uvědomění si významu technologií pro nezávislost i konkurenceschopnost národního hospodářství a potřebě rozvoje strategických technologií, ve kterých má český průmysl tradici a konkurenční výhodu. Vybudovat takovou ekonomiku s přidanou hodnotou postavenou na znalostech a inovacích však dnes znamená zejména:

• podporovat konkurenceschopné obory, kultivovat a vytěžit jejich technologický potenciál, udržet finální produkci, soustředit se na velké investice (Big Bets) do oborů s vysokou přidanou hodnotou a nerozmělňovat se plošným a frontálním financováním všeho a všech,
• k tomu jsou pro úspěšný rozvoj takové ekonomiky potřeba podmínky, jako dostupné a cenově příznivé zdroje energie, například té jaderné, kvalitní dopravní infrastruktura a rovněž motivační daňová politika, která přitáhne investice,
• především však potřebujeme zajistit to nejdůležitější, dostatečnou kapacitu a kvalitu kvalifikované pracovní síly.

Úspěšný rozvoj konkurenceschopné ekonomiky má totiž tři předpoklady: technologie a znalosti, investice a dále jsou to především lidské zdroje. Existence technologií a znalostí jsou podmínkou nutnou a investice do nich předpokladem jejich rozvoje. S nimi však ruku v ruce kráčí potřeba lidských zdrojů a kapacit, bez nichž technologie a investice zůstanou pouze mrtvým potenciálem a bezduchým snem.

Strategické úvahy průmyslu v České republice zaujal koncept tzv. „Velké sázky“, neboli Big Bet, který se skloňuje i na našich setkáváních s průmyslovými partnery, a který zdůrazňuje potřebu prioritních investic do strategických technologií a s nimi souvisejícího výzkumu a vývoje, ve kterých si naše ekonomika ještě stále zachovává svůj potenciál konkurenceschopnosti, a jehož rozvinutí může přispět k posílení výkonnosti národní ekonomiky a její produktivity. Jsem rád, že několik takových investic se v poslední době povedlo.

Renesance tradic Českých zemích jako průmyslově exponované země se neobejde bez kvalitních studentů a absolventů technických a přírodovědných oborů. Jejich nedostatek totiž může vést k rezignaci investorů i výrobců technologicky náročné a hi-tech produkce, kteří prostě odejdou tam, kde tyto kapacity naleznou. Velkou zkouškou, zdali to v ČR zvládneme, jsou pro nás s ohledem na velmi konkrétní učiněné investice aktuálně třeba polovodičové technologie a na ně vázaný průmysl, jehož poptávka po kvalifikované pracovní síle nabývá na rozměrech, stejně jako očekávaná investice do jaderné energetiky.

Je rolí univerzit s technickým a přírodovědným profilem zajistit trh práce kvalifikovanými absolventy těchto oborů. My jsme moderní oborově plnospektrální technickou univerzitou pokrývající celé portfolio technického vzdělávání, vzdělávání v přírodních vědách, zejména matematicko-fyzikálních, ale také výtvarného umění a architektury, soudního inženýrství, managementu a ekonomie. Proto jsme jako jedna z předních technických univerzit v zemi zvedli prapor a vydali se na cestu podpory technického a přírodovědného vzdělávání.

V této oblasti jsou zde jistě systémová témata týkající se základního a středního školství, dostatku a kvality pedagogů exaktních oborů, témata sociální reflektující psychografii a proměny preferencí a očekávání uchazečů o studia ovlivňující jejich zájem o technické, přírodní a exaktní vědy. Analyzujeme studijní neúspěšnost a hledáme cesty, jak efektivně podpořit zájem o technologická studia. Je to výzva pro nás, technické a přírodovědné vysoké školy, zamyslet se nad tím co učíme, jak to učíme a také pro koho to učíme, nad počty a strukturou studijních programů, mírou volitelnosti profilu studia ze strany studentů, samozřejmě v mezích dané odbornosti, ale také hloubky a šíře záběru a musíme se zamyslet i nad tím, jaký je vlastně preferovaný profil absolventa, o čemž hodně diskutujeme právě s našimi průmyslovými partnery, které jsme v podobě průmyslové rady pozvali ke společnému zamyšlení. Uvědomujeme si jako nikdy předtím strategický význam našeho sepětí s průmyslem.

Abychom zmapovali situaci, spustili jsme dva průzkumy zaměřené na posouzení profilu dnešního uchazeče, na který je třeba cílit nejen v marketingu, ale zejména v návrhu studijních a vzdělávacích programů. Druhý průzkum je zaměřen na profil absolventa ve smyslu jeho žádoucí podoby pro budoucnost. Kromě toho jsme s 12ti hi-tech průmyslovými partnery spojili síly k podpoře STEM studií.

Inspirujeme se v zahraničí, zejména v sousedním Rakousku a Německu, které patří do našeho kulturního okruhu, a kde jsme si našli svoje referenční partnery v technických univerzitách jako jsou třeba Vídeň, Graz, Drážďany, Mnichov, Hannover, ale i v rámci naší evropské univerzitní aliance EULiST. Pořádali jsme na národní úrovni k tomuto tématu kulatý stůl za účasti premiéra ČR, zástupců ministerstva školství, partnerů z průmyslu a veřejného sektoru a rektorů technických a přírodovědných univerzit. V nejbližších měsících plánujeme uspořádat její pokračování na mezinárodní úrovni. Hostili jsme na dané téma také pracovní skupinu evropské sítě technických a výzkumných univerzit CESAER a na národní úrovni vedeme dialog za účelem hledat cesty k podpoře zájmu o technické vzdělávání, ale také o formulování národní vzdělávací politiky, která by konkrétními opatřeními usilovala o optimalizaci struktury vysokoškolské vzdělanosti ve vztahu k potřebám národního hospodářství.

Uvědomujeme si, že cílem technických studií pro naše studenty nejsou jen oborové kompetence – znalosti, jejichž překotný rozvoj zvláště v některých progresivních oborech činí ty dnešní zítra již starými, ale je to především inženýrské myšlení, které umožňuje uchopovat technická zadání a hledat jejich řešení. Na rozvoj takového myšlení je třeba položit důraz. Jsou to zejména kritické myšlení, tvořivost a představivost, systémový přístup, projektové myšlení a schopnost týmové práce, ale i inovační a podnikatelské myšlení, po kterých naši průmysloví partneři volají a zejména uvědomění si odpovědnosti za výsledek a za kvalitu a bezpečnost technického díla. Je tu ale i etický rozměr, kulturní a sociální vnímavost, kterou v našich studentech musíme rozvíjet. Technika je tu totiž pro lidi a bez vnímavosti k jejich potřebám nelze navrhovat dobrá řešení. V tom spatřujeme roli sociálních a humanitních věd, kterým bychom v osnovách našich studijních programů měli dát větší prostor.

Připravujeme se na reformu doktorského studia. Vytvořili jsme koncept průmyslových doktorátů. Pozornost soustředíme i na oblast dalšího, nástavbového odborného vzdělávání formou vzdělávacích programů a kurzů, které mimochodem považujeme za významnou formu transferu znalostí. Nabízíme jimi možnost doplňování, prohlubování či rozšiřování vzdělání pro účastníky z praxe zakončených osvědčením či diplomem včetně zahraničních kvalifikací typu MBA, MSc.

Svou konkurenční výhodu na naší univerzitě stavíme na propojení vzdělávání a výzkumu, ale také na propojení technologií a umění. A v těchto propojeních vidíme jedinečnost, která nás odlišuje a dává další rozměr naší konkurenční výhodě.

Jsme výzkumnou univerzitou. Svědčí o tom jednak kvalita výsledků výzkumu, který má z 56 % charakter základního a ze 44 % aplikačního výzkumu a také struktura celkových výnosů univerzity, kterou z více jak 50 % představují výnosy na výzkum složené z dotačních normativních i účelových zdrojů a také ze smluvního výzkumu. Ve smluvním výzkumu zaujímáme druhé místo mezi vysokými školami v ČR. V oblasti výzkumu a vývoje je pak pro naši technickou univerzitu zásadní prioritou jeho kvalita a relevance a také jeho aplikovatelnost jako předpoklad efektivní a užitečné spolupráce s průmyslovými partnery.

Díky koncentraci jedinečného know-how a schopnostem našich akademických a výzkumných pracovníků dosahuje univerzita ve výzkumu a vývoji excelentních výsledků, a to nejen v tradičních technických oborech, ale také v technologických oblastech, které jsou dnes zdrojem konkurenceschopnosti a profilují národní hospodářství jako ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.

Jsme členy Asociace výzkumných univerzit AVUni, signatáry evropské dohody o reformě hodnocení výzkumu (ARRA) a členy evropské koalice CoARA hlásící se k reformě hodnocení výzkumu. Přihlásili jsme se tím k principům, kterými má hodnocení výzkumu upřednostňovat kvalitu výsledků výzkumu a rovněž jejich aplikovatelnost. Hodnocení má odmítat schematické algoritmické převodníky výsledků na peníze a podléhání svodům k formalismu a ekonomické vypočítavosti. Procházíme procesem evaluace výzkumu, která probíhá paralelně s evaluací doktorských studií. Ustavili jsme a zahájili činnost Mezinárodní vědecké rady jako poradního orgánu, která nám má zkušeností jejích renomovaných zahraničních odborníků pomoci a dávat zpětnou vazbu. Především jsme nasměrovali veškeré naše úsilí na cestu, která nám má v nadcházejícím hodnocení a škálování výzkumných organizací v roce 2025 zajistit adekvátní hodnocení. Implementujeme, ale zamýšlíme se i nad smyslem evropského konceptu Otevřené vědy – Open Science, Open Data či Open Access v kontradikci s povahou výzkumu jako zdroje technologické konkurenční výhody a konkurenceschopnosti evropské vědy.

Vytvořili jsme a zavedli nový způsob rozdělování institucionálních prostředků na výzkum včetně systému pro podporu excelentních projektů.

Identifikovali jsme 21 mezifakultních strategických oblastí, které prostupují hranicemi fakult a vysokoškolských ústavů, abychom koncentrovali kapacity a znalosti pro podávání konkurenceschopných projektů výzkumu a vývoje. V řadě z nich jsme akreditovali i nové mezifakultní studijní programy, např. v oblasti vesmírných technologií, jaderné energetiky či technologií polovodičových. Ve výzkumu stavíme na úzkém sepětí s průmyslovými partnery, neboť výzvou pro nás zůstává vedle standardní grantové činnosti vytváření podmínek pro účast na velkých projektech průmyslového výzkumu.

Stále výraznější segment tvůrčí činnosti na naší univerzitě představuje vedle výzkumu činnost umělecká. Umění a s ním související rozměr tvořivosti se nám na univerzitě snoubí s technologiemi, a ač nejsme uměleckou akademií, tak Registr uměleckých výstupů hodnotí VUT jako univerzitu s druhým nejvyšším počtem získaných bodů za jeho uměleckou činnost díky excelentním výsledkům zejména Fakulty výtvarných umění, Fakulty architektury a oborů jako průmyslový a produktový design. Díky sepětí umění s informačními technologiemi se Brno stalo významným centrem herního průmyslu. Velkou výzvou pro umělecké obory je pak výzkum uměním, který na naší univerzitě rozvíjíme.

Rozvíjíme také koncept podnikatelské univerzity. Provedli jsme reformu transferu znalostí, podporujeme podnikání a transfer znalostí jsme učinili jednou ze strategických priorit, ať již v podobě prodeje licencí, tak formou spin-off či startup firem, a to včetně studentských. Jen za tyto prázdninové měsíce máme tři nové studentské startupy.

Celouniverzitním projektem ContriBUTe šíříme povědomí zdůrazňující podnikání se znalostmi jako přirozenou a podporovanou aktivitu moderních univerzit, kterou považujeme za třetí směr kariérního rozvoje našich akademických a výzkumných pracovníků vedle jejich pedagogické a výzkumné činnosti. Je to ale také příležitost pro studenty. Rozšiřujeme studentskou tvůrčí činnosti a prosazujeme koncept učení výzvou, tzv. challenge-based learning, jako podporu jejich tvořivosti. Jsme hrdi na naše talentované studenty, ze kterých se v rámci těchto aktivit stávají partneři a kolegové schopní vyvíjet profesionální aplikace nejen v rámci zájmové činnosti, neboť některými výsledky se již pregraduální studenti zapojují do zcela reálného výzkumu. Jmenuji alespoň některé – TU Brno Racing, YSpace, Chicken Wings, StrojLab, BUT Drone Centre, a jsem potěšen, že některé z nich tu dnes také oceníme. Prostřednictvím soutěže Pojď podnikat! podporujeme podnikatelské a inovační myšlení našich studentů, kterým poskytujeme i finanční podporu na rozvinutí podnikatelských nápadů. Považujeme za důležité vytvářet podmínky aby již během studia měli naši studenti příležitost uvádět svoje sny o technologické budoucnost ve skutečnost.

Zintenzívnili jsme sepětí s Technologickým parkem Brno v našem sousedství, ve kterém máme prémiový podíl. Propojili jsme se těsněji s Jihomoravským inovačním centrem, které provozuje v našem areálu dva inkubátory pro rozvoj malých a středních firem a také kreativní inkubátor v našem objektu ve středu města. Máme podíl v dalším vědecko-technickém parku sídlícím v areálu našeho kampusu a jednáme se společností CTP o rozšíření naší působnosti v průmyslové zóně černovických teras, kde sídlí naši strategičtí hi-tech průmysloví partneři jako jsou ThermoFisher Scientific, Honeywell, Hitachi Energy a do budoucna další špičkové podniky, se nimiž nás pojí strategické smluvní vztahy. Stáli jsme u zrodu řady průmyslových clusterů, zejména polovodičového, bateriového a vesmírného. Aktuálně jsme pod vedením naší univerzity společně s ČVUT, Národním polovodičovým clusterem, Jihomoravským inovačním centrem a společnostmi onsemi a Codasip podali projekt na vybudování Národního kompetenčního centra pro polovodiče. Jsme respektovaným partnerem ve výzkumu akumulace energie, baterií, akumulátorů a palivových článků pro různé aplikace včetně elektromobilních. Jedinečné postavení jsme si vydobyli ve vesmírných technologiích. Na základě rozvinutí úzké spolupráce s řadou průmyslových partnerů, ale také s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity činíme z Brna město kosmické. Kromě toho u nás realizujeme zatím jediný studijní program toho druhu v ČR zaměřený na vesmírné technologie pod názvem Space Applications. Na oběžné dráze Země máme satelit, se kterým komunikujeme a řídíme jeho dráhu. A připravujeme satelit další, mimo jiné studentský. Na našich fakultách se významně věnujeme environmentálním technologiím ve vzdělávání i výzkumu, a to včetně aplikací v rámci antarktického programu.

Neodmyslitelnou součástí naší strategie je internacionalizace a koncept mezinárodní univerzity. Letos se nám dostalo velké cti. Byli jsme zvoleni vedoucím partnerem naší evropské univerzitní aliance EULiST, která se stala, a my s ní, registrovanou evropskou univerzitou. Je mi ctí dnes mezi námi přivítat a ocenit prezidenta Leibniz Universitat Hannover, který alianci k tomuto milníku se svými kolegy dovedl. Aktivně jsme se zapojili do dění v rámci Evropské univerzitní asociace. Vedle aktivního působení v jejích pracovních skupinách, aktuálně např. pro oblast udržitelného financování vysokého školství, se pravidelně podrobujeme institucionální evaluaci a podstupujeme pravidelně evaluaci kvality ze strany této Asociace. Tou poslední, již čtvrtou, jsme prošli v roce 2022. Kromě samoplátců považujeme za zcela přirozené získávat zahraniční studenty ze slovansky mluvících zemí a všech ostatních, kteří zvládají studium v češtině a představují významnou cílovou skupinu, na kterou zaměřujeme náš marketing. Studuje u nás 25 % zahraničních studentů z 50 zemí světa. Naprosto strategickými jsou pak pro nás zejména studenti ze Slovenska, kterých u nás studuje celých 20 %.

Od samého počátku převzetí našeho mandátu si uvědomujeme svoji povinnost pečovat o bohatství, které naše univerzita má ve svých lidech, vnímáme povinnost vedení univerzity usilovat o vytváření příznivých podmínek pro rozvoj potenciálu univerzity, odpovědnost za zajištění adekvátní podpory našich lidí a za nezbytnost budovat povědomí a respekt k univerzitě ze strany vnějšího, národního i mezinárodního, prostředí. Osobním nasazením, dosahovanými výsledky a jejich komunikací se proto snažíme posilovat důvěru našich lidí a jejich víru ve správnost zvolené cesty a v úspěšnou budoucnost naší univerzity.

V současnosti je naše univerzita čtvrtou největší vysokou školou v zemi a to ji činí patřičně odpovědnou být u nás referencí kvality vysokoškolského vzdělávání. I proto se excelence jako integrovaný výraz kvality vysokých škol stala základním atributem určujícím naši konkurenceschopnost v národním i mezinárodním prostředí a přijímáme parametry, kterými univerzity mezi sebou soutěží a prosazují se v akademickém světě i ve společnosti. Základ této excelence je v principu jednoduchý, dělat správné věci správně, se zaujetím, opravdovostí a hrdostí. Přáli bychom si, aby v tomto smyslu i vzdělávací politika našeho státu byla srozumitelná a strukturovaná a podpořená souladnou a cílenou politikou financování s odvahou oceňovat kvalitu a diferencovat.

Jsem přesvědčen, že znalostní potenciál našich akademických a vědeckých pracovníků, odbornost těch neakademických, kvalita našich doktorských studentek a studentů, um a motivace našich studujících, absolventek a absolventů spolu se špičkovou výukovou a výzkumnou infrastrukturou a těsnou spoluprací s našimi partnery na národní i mezinárodní úrovni ze soukromého i veřejného sektoru, vytváří předpoklad dalšího pokračování úspěšného rozvoje naší univerzity. Chceme být platnou součástí našeho vzdělávacího systému a přispívat k pozitivním proměnám světa kolem nás v souladu s potřebami společnosti a přiložit svůj kvalitní díl k prosperitě a konkurenceschopnosti České republiky i Evropské unie.

A ještě pár slov závěrem. Největším bohatstvím naší univerzity jsou lidé a dnešní večer je především o nich. Chtěl bych závěrem vyjádřit poděkování děkanům našich fakult, ředitelům ústavů a dalších součástí a také všem vedoucím fakultních ústavů za úspěšné vedení svěřených pracovišť. Děkuji akademickým a vědeckým pracovníkům i doktorským studentům a všem studujícím, za jejich aktivitu, absolventkám a absolventům, kteří všichni svou prací, výkony a jejich kvalitou přispívají k budování prestižního postavení naší technické univerzity a šíření jejího dobrého jména. Poděkování rovněž patří také všem neakademickým a technickým pracovníkům naší univerzity, kteří vytvářejí její nezbytné zázemí, jakož i partnerům VUT z řad soukromé i veřejné sféry, kteří naše aktivity podporují.

Jsem velmi potěšen, že mohu dnes řadu osobností, které přispěli k budování dobrého jména VUT ocenit a všem přítomným, ale i nepřítomným patřícím do společenství naší univerzity, popřát krásný slavnostní večer.

Děkuji Vám za pozornost.

Ladislav Janíček