Konference Budoucnost středního školství: Podpora STEM oborů musí začít na základních a středních školách

Jak souvisí prohlubující se nedostatek lidských zdrojů pro český průmysl se stavem středního a vyššího odborného školství a jaké jsou plány jeho modernizace? O tom diskutovali účastníci konference „Budoucnost středního školství“, kterou uspořádala Krajská hospodářská komora jižní Moravy v pondělí 17. června v Kongresovém centru Brno. Záštitu nad akcí převzali ministr školství Mikuláš Bek, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Na akci se sešli ředitelé středních škol, představitelé průmyslu, zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Jihomoravského kraje (JMK), vysokých škol a dalších zájmových stran.

Prezentaci strategických cílů a priorit MŠMT nabídl Mikuláš Bek, na kterého představením připravované koncepce modernizace středního a vyššího odborného školství návázal náměstek ministra školství Jiří Nantl. Konkrétní opatření připravované reformy středního školství pak v prezentaci uvedl Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT. Inspirativní pohled na výuku z hlediska efektivnosti různých metod pro technické vzdělávání představil český manažer a podnikatel Martin Roman, který se aktivně věnuje rozvoji středního a základního školství.

Vysoké učení technické v Brně na konferenci zastupoval jeho rektor Ladislav Janíček. Ten promluvil o technickém vzdělávání jako celospolečenské prioritě. „Stále více pociťujeme deficit kvalifikované pracovní síly v oblasti technologií. V zemi, kde průmysl přináší takřka třetinu HDP, jde o velmi vážnou situaci, která může významně ohrozit konkurenceschopnost národního hospodářství. Náš cíl je ekonomika postavená na znalostech a inovacích. Bez adekvátní podpory a zejména souvisejících systémových opatření se však tento cíl posouvá do roviny neuskutečnitelných přání,“ uvedl Janíček a doplnil data k nepříznivému trendu.

„Za posledních 15 let se v ČR snížil počet absolventů technických a přírodovědných oborů vysokých škol o více než 40 %. Sledujeme také, že se snížila výběrovost přijatých uchazečů a roste studijní neúspěšnost, která se po prvních ročnících v těchto oborech pohybuje mezi 35-40 %. Významně se snížila kvalita připravenosti absolventů středních škol (SŠ) z matematiky, fyziky, chemie a obecně exaktních disciplín vyučovaných na SŠ. Počet studentů, kteří si volí matematiku jako maturitní předmět již klesá pod hranici 20 %. Zásadní je, že na SŠ chybí učitelé těchto předmětů. Navíc, aniž bychom přeceňovali význam aprobace pro kvalitu výuky, tak podle statistik MŠMT 32 % učitelů matematiky a 27 % učitelů fyziky na SŠ nejsou aprobovaní,“ připomněl ve své prezentaci rektor VUT.

Rektor také vznesl podnět k zamyšlení, proč mají v Německu podíl studentů STEM 37 % a v ČR pouhých 26 %, což je dokonce méně než je průměr EU (27 %). Mají-li mít slova o ekonomice s přidanou hodnotou postavené na znalostech a inovacích reálný základ, je potřeba systémových změn. Začít se musí na základních a středních školách, kde je nutné posílit počty a kvalitu učitelů STEM předmětů. SŠ jsou nepochybně klíčový článek národní vzdělávací soustavy. „Spolupráci se středními školami považujeme za naprosto zásadní a velmi si ceníme snahy o součinnost. Vždyť 42 % uchazečů o studia na VUT přichází z gymnázií a 40 % z průmyslových škol. Současně pedagogové z VUT přispívají k výuce na SŠ. Proto rozšiřujeme pedagogickou přípravu našich učitelů o oblast výuky na SŠ formou doplňujícího pedagogického studia a na stole leží i záměry na studijní programy pro učitele STEM pro SŠ realizované ve spolupráci s pedagogickými fakultami,“ dodal Janíček.

Jeden z připravovaných scénářů MŠMT pro transformaci některé vyšší odborné školy do pomaturitních polytechnických škol, které by mohly být vyrovnávacím či přípravným mezistupněm pro vstup do STEM studií na vysokých školách, nastínil ministr Mikuláš Bek. Umožnila by se jak všeobecná polytechnická příprava, tak příprava profesní. Jejich vzdělávací program by podléhal akreditaci pod Národním akreditačním úřadem a výstupy vzdělávání by mohly být uznatelné i v rámci následného studia na vysoké škole.

„Na VUT se zamýšlíme nad nabízenými studijními programy, nad jejich počtem i obsahem, návaznostmi či formami výuky. Náročnost a kvalitu studia snížit nemůžeme, ale můžeme učit jinak. Chceme studentům nabídnout více volitelných prvků v profilování studia, zaměřit se na rozvoj dovedností řešit technické úkoly, schopnost kritického myšlení, kreativity, představivosti, projektového řízení, týmové práce aj.,“ doplnil Janíček a dodal, „možná se zamysleme i nad tím, jak uvést do souladu systém financování vysokého školství a vzdělávacích priorit s potřebami národního hospodářství.“

Rektor ocenil roli JMK v souvislosti s iniciativou STEM projekt, která má podpořit vzdělávání STEM předmětů zejména na SŠ a motivovat jejich studující. Na iniciativě se před několika týdny shodlo 12 předních technologických podniků působících v JMK, 3 brněnské vysoké školy a zástupci kraje a města Brna. Partneři iniciativy se sešli na rektorátu VUT k podpisu memoranda, které si klade za cíl do roku 2030 zvýšit počet uchazečů v oborech STEM o 30 %. Iniciativu spolu s dalšími záměry vyzdvihl také hejtman JMK Jan Grolich. Vzdělávací politiku JMK v oblasti středního a vyššího školství pak prezentoval Hynek Nespěšný, ředitel odboru školství JMK.

V druhé části konference zazněly příspěvky ředitelů několika odborných středních škol. Zástupci téměř všech prezentujících škol potvrzovali silné vazby na VUT. „Velmi si vážím slov paní ředitelky a ředitelů středních škol, kteří zmiňovali tradiční a úzkou spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně. Cením si jejich úsilí a péče věnované rozvoji odborného vzdělávání a zejména oceňuji naši shodu na potřebě podpory technického vzdělávání. Učiníme vše, abychom tuto spolupráci středních škol a naší univerzity prohlubovali a rozšiřovali,“ potvrdil Ladislav Janíček.

Na závěr promluvil prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR), Zdeněk Zajíček o spolupráci škol a podniků jako nutné podmínce prosperity ČR. Celou konferenci uváděl víceprezident HK ČR a předseda Hospodářské komory Jižní Moravy, Michal Štefl, který díky dlouholetým zkušenostem a vhledu do podmínek průmyslu, akci moderoval s nadhledem a pragmatickou nadsázkou. V rámci aktivit nového Kongresového centra Brno tak vznikla podnětná platformu pro mezisektorová odborná setkávání a sdílení názorů jako cesty k rozvoji porozumění a koordinaci politik v různých oblastech národního hospodářství.



Podpora technického vzdělávání je klíčovým tématem oslav 125. výročí VUT.
Součástí oslav je také připravovaná Evropská konference k technickému vzdělávání.

• 125_let_VUT_Červené CZ (1).png [.png]