VUT vychovává novou generaci expertů na čipy a polovodiče

Díky plánovanému rozšíření závodu onsemi v Rožnově pod Radhoštěm nastane zvýšený zájem o absolventy technických a elektrotechnických oborů. Během sedmi let by měla v Rožnově pod Radhoštěm vyrůst továrna v hodnotě 46 miliard korun na výrobu čipů založených na karbidu křemíku. Nebude se stavět na zelené louce, ale půjde o rozšíření závodu, které umožní vybrané moduly vyrábět od prvopočátku až do konce na jednom místě. Společnost onsemi tak získá schopnost výroby v rámci celého polovodičového řetězce.

O tom, jakou výzvu tato obří investice znamená pro Vysoké učení technické v Brně, jsme diskutovali s Jiřím Házem, vedoucím Ústavu mikroelektroniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT) a současně místopředsedou Českého národního polovodičového klastru, a Michalem Lorencem, vedoucím projektů výzkumu a vývoje v onsemi.

Co rozšíření závodu onsemi v Rožnově pod Radhoštěm pro Českou republiku, Brno, a především VUT znamená?

Jiří Háze: Je to pro nás ještě větší závazek než doposud vychovat co nejvíce technicky schopných absolventů v oblasti návrhu čipů a polovodičových technologií. A jak tohle zařídit jsme právě probírali na konci června v Mnichově na kick-off mítinku našeho nového mezinárodního projektu CHIPS of Europe. Jedním z kroků je inovace studijních programů a zavedení tzv. mikrokreditů. Na FEKT otevřeme na podzim 2024 přihlášky do nově akreditovaného studijního programu Návrh čipů a moderní polovodičové technologie. Tím dáváme jasně najevo, co chceme budoucí odborníky u nás na fakultě naučit. Mirkokredity zase umožní doplnit si vzdělání v oboru stávajícím zaměstnancům, ale také studentům, kteří se rozhodnout profilovat se tímto směrem. Absolvent takového kurzu získá osvědčení, které mu pomůže prokázat, že získal potřebné dovednosti. Druhým krokem vedoucím k výchově absolventů s technickým vzděláním je dlouhodobá spolupráce se středními a základními školami a podpora STEM projektů. Studium techniky není jen pro pár vyvolených, ale s tím, jak se posunula naše společnost k masovému používání technologií, mělo by být základní technické povědomí součástí vzdělávání na základním a středním stupni škol.

Zmiňujete nový studijní program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie. Za jak dlouho se student naučí navrhnout čip?

Jiří Háze: Základy návrhu student umí již v průběhu bakalářského studia, obzvláště v tomto novém studijním programu zaměřeném právě i na tato témata. Magisterským studiem se zapracuje na zdokonalení a následné zpracování složitějších úloh.

S dalšími dotazy jsme se obrátili na Michala Lorence, vedoucího projektů výzkumu a vývoje v onsemi.

V článku v HN se viceprezident a ředitel výroby rožnovského onsemi Aleš Cáb zmiňuje, že každoročně k vám do onsemi na stáže zavítá na 70 studentů z VUT. Předpokládám, že studenti FEKT nejsou jediní, kteří v onsemi najdou uplatnění. O absolventy jakých dalších fakult má onsemi zájem?

Michal Lorenc: Společnost onsemi má výbornou zkušenost se studenty VUT, konkrétně z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulty informačních technologií, Fakulty strojního inženýrství a Fakulty chemické. V roce 2024 máme celkem 64 stážistů z VUT. V onsemi v Rožnově pod Radhoštěm je to 32 a v Brně také 32.

Počty zapojených studentů VUT do stáží v onsemi v roce 2024 (stav k červenci 2024)

Fakulty VUT	Počet studentů celkem	V Rožnově pod Radhoštěm	V Brně
FEKT	41	16	25
FIT	10	6	4
FSI	8	6	2
FCH	5	4	1

Společnost onsemi v říjnu 2023 podepsala s VUT memorandum o spolupráci. Nejedná se v žádném případě o nějakou formalitu, ale o skutečné vyjádření zájmu o využití všech příležitostí pro špičkové vzdělávání, výzkum a vývoj v atraktivních oblastech polovodičových technologií. onsemi v ČR představuje světovou špičku (korporátní centrum excellence) v oblastech návrhů polovodičových řešení pro inteligentní snímání (Brno) a napájení (Rožnov). V Rožnově jsou pak dvě výrobní linky – pro diskrétní polovodičové součástky (v objemu přes 3 miliardy čipů za rok) a polovodičové substráty (leštěné a epitaxní desky křemíku a karbidu křemíku v objemu přes 3 mil. desek za rok). Ke klíčovým úsekům patří také polovodičové laboratoře s ambicí stát se globálním centrem pro nejnáročnější analýzy. V souhrnu má onsemi v ČR vysokou míru komplexity s odpovídající potřebou vývojářů nových součástek, ale i nových technologických procesů, procesních inženýrů, špičkových inženýrů pro instalace a servis zařízení, pracovníků služeb (zajištění energie a médií), správy budov a čistých prostor, IT expertů, specialistů pro finance, nákup, lidské zdroje a řízení projektů.

Jaké jsou nejčastější profese, ve kterých se u vás absolventi VUT uplatní a kolik absolventů VUT v současné době zaměstnáváte?

Michal Lorenc: S určitou dávkou nadhledu se dá shrnout, že absolventi FEKT a FIT najdou uplatnění především v našich návrhových střediscích v Brně (vývoj nových řešení inteligentního snímání) a Rožnově (vývoj nových výkonových řešení), včetně činností v oblasti testování a charakterizace součástek a podpory aplikací těchto součástek. Absolventi FSI a FCH pak mají skvělé předpoklady ke kariéře v oblastí vývoje nových technologií a řízení technologických procesů pro výrobu polovodičových materiálů (krystalů, desek, desek s epitaxními vrstvami) a polovodičových součástek (desek s čipy). Aktuálně v onsemi pracuje přes 200 absolventů VUT od úrovně top managementu, přes výzkum a vývoj, až po inženýry v procesu, výrobě a v údržbě zařízení. VUT je proto nejvýznamnější akademický partner onsemi v ČR.

Jsou studenti VUT z Vašeho pohledu připraveni dobře na praxi? Na čem by se případně mělo ještě zapracovat?

Michal Lorenc: U studentů z VUT vidíme dlouhodobě výbornou připravenost na praxi, která pramení i z naší společné spolupráce na výuce a organizaci stáží. Nový studijní program k návrhu čipů a polovodičových technologií tuto spolupráci ještě posílí. Pro široké téma polovodičových technologií pak spolupracujeme s VUT v rámci naplňování Evropského aktu o čipech – připravujeme Národní polovodičové centrum v Brně a podporujeme zapojení VUT do evropských STEM sítí. Pro budoucnost má význam i jihomoravský projekt STEM, jehož cílem je zvýšit zájem studentů o technické obory. Za velmi účelné pak považujeme zapojení studentů do vědeckých projektů – záměrů specifikovaných ze strany onsemi, nebo podpořených ze strany onsemi, nebo rozsáhlejších programů s podporou Technologické agentury ČR.

Jaké jsou stěžejní znalosti a dovednosti, které od absolventů VUT požadujete?

Michal Lorenc: Základem je skutečné pochopení principů matematiky a fyziky nebo chemie, které se vyučují v prvních ročnících a složitějších problémů řešených v odborných předmětech bakalářského a magisterského studia. Velmi důležité je umět efektivně pracovat s informacemi na dané odborné téma. Být schopen si udělat přínosnou odbornou rešerši, vytvořit si odborný názor, umět jej interpretovat. Nebát se mluvit a komunikovat. Shrnuto – oceníme především solidní technický background s vysokou mírou flexibility přijímat a učit se nové věci. Vše je pak pozitivně umocněno, pokud technická témata studenty v nejlepším smyslu slova skutečně baví.

Spolupracujete i s dalšími vzdělávacími institucemi. Nabízí VUT něco, co je pro onsemi unikátní?

Michal Lorenc: S VUT máme za sebou více než čtvrt století úspěšné spolupráce a absolventi VUT mají zásadní podíl na úspěšném růstu onsemi v oblastí návrhu součástek i ve vývoji a implementaci nových technologií. V ČR je VUT unikátní vysokou úrovní oborů mikroelektroniky a radioelektroniky, ale i fyzikálního inženýrství. Specificky pro onsemi je pak také zásadní CEITEC VUT – jak v úrovni spolupráce ve výzkumu a vývoji, tak v příležitostech pro studenty, kteří mají možnost reálně se seznámit s čistými prostorami a špičkovými analytickými a technologickými platformami.