Douglas D. Osheroff

Nobelova cena za fyziku 1996

Douglas Osheroff se narodil a vyrostl v Aberdeenu ve státě Washington, ve městě známém těžbou dřeva v severozápadní části USA. Zde navštěvoval základní a střední školu. Bakalářské studium dokončil v roce 1967 na Kalifornském technologickém institutu v oboru fyzika. Doktorát (Ph.D.) získal na Cornellově univerzitě, kde jeho disertační práce položila základ objevu tří supertekutých fází kapalného helia 3He.

Poté, co na podzim roku 1972 obdržel doktorát, strávil následujících patnáct let v divizi fyzikálního výzkumu v Bellových laboratořích společnosti AT&T, přičemž posledních šest let působil jako vedoucí oddělení pro výzkum nízkých teplot a tuhého skupenství. Tady ve spolupráci s dalšími vědci pracoval na výzkumu nově objevených supertekutých fází kapalného helia 3He, povahy uspořádání jaderných spinů v pevném heliu 3He a provedl první pozorování slabé lokalizace v tenkých neuspořádaných kovových filmech.

V roce 1987 odešel na Standfordovu univerzitu, kde dosáhl „profesury J. G. Jacksona a C. J. Wooda ve fyzice“ a stal se „členem univerzitní společnosti Gerharda Caspera pro vysokoškolské vzdělání“. V letech 1993–1996 a poté v období 2001–2004 působil rovněž jako vedoucí katedry fyziky na Standfordu. Jeho výzkum se zaměřuje na vlastnosti kondenzovaných látek při teplotách blízkých absolutní nule.

V roce 1996 získal společně se svými dvěma odbornými spolupracovníky z Cornellovy univerzity Davidem M. Lee a Robertem C. Richardsonem Nobelovu cenu za fyziku za objev supertekutosti helia 3He.

Oblasti výzkumu a zájmy: tuhé skupenství, fyzika nízkých teplot, kvantové kapaliny a pevné látky při velmi nízkých teplotách. Slabá lokalizace. Vlastnosti nekrystalických látek při nízkých teplotách. Vlastnosti pevných látek při nízkých teplotách.