metodika certifikovaná uplatněná

Předmětem této studie byl vývoj co nejvhodnějšího antimikrobiálního komplexu látek (iontů dusičnanu stříbrného, nanočástic stříbra, polymerních látek) pro dosažení maximálního antimikrobiálního účinku, využitelného při pokrytí cévních implantátů, následně využitých v transplantační chirurgii. Zároveň musí být splněna podmínka co možná nejnižší toxicity komplexu na lidské buňky. Studie byla rovněž zaměřena na efekt použití nanočástic kovů v porovnání s běžně používanými solemi kovů. Bylo testováno několik komplexů v různých kombinacích koncentrací iontů dusičnanu stříbrného, nanočástic stříbra a polymerních látek, kterými byla kyselina hyaluronová, kolagen nebo chitosan, látky běžně se vyskytující v lidském těle. K posouzení schopnosti tvořit komplexy polymerních látek s dusičnanem stříbrným nebo nanočásticemi stříbra bylo využito několik metod. Využitím spektrofotometrických a elektrochemických metod bylo možné stanovit a potvrdit vznik komplexů a interakcí testovaných látek v čase a v příslušné koncentraci testovaných látek. Baktericidní, antimikrobiální efekt těchto látek byl stanoven využitím základních mikrobiologických metod, metodami růstových křivek na přístroji Multiskan a měřením velikosti inhibičních zón vznikajících vlivem inhibice pokryvu bakteriální kultury Staphylococcus aureus na Petriho miskách. Viabilita eukaryotických buněk při kontaktu s testovanými látkami byla pozorována tzv. MTT testem. Tato analýza byla prováděna ve spolupráci s pracovištěm Masarykovy univerzity, kde bylo dosaženo odpovídajících podmínek pro toto stanovení. Za pomoci jednotlivých analýz a dosažených výsledků byl zvolen jednoznačně nejvhodnějším komplexem, komplex stříbrných nanočástic s chitosanem, který se vyznačoval nejvýraznějšími antimikrobiálními vlastnostmi a zároveň nejnižší toxicitou vůči buňkám fibroblastů. Zvolený komplex může být v praxi využit pro pokrývání umělých cévních náhrad v cévní chirurgii a tím bude eliminováno riziko vzniku bakteriálních infekcí, které jsou jednou z nejčastějších rizik při transplantacích cévních náhrad a výrazně komplikují průběh operací a pooperační péče v cévní chirurgii. V důsledku těchto komplikací dochází k nutnosti reoperací, které jsou nejen závažným zásahem do organismu pacienta, ale i významným ekonomickým problémem.

Mikrobiologie, spektrofotometrie, elektrochemie, nanotechnologie, nanočástice

1. 12. 2013

Mendelova univerzita v Brně

Využití výsledku jiným subjektem je možné bez nabytí licence (výsledek není licencován)

Poskytovatel licence na výsledek nepožaduje licenční poplatek

http://web2.mendelu.cz/af_239_nanotech/dp.php?ip=12