Česká sakrální architektura okolo roku 1918

Czech Sacral Architecture in the Period about 1918

journal article - other

Czech

Příspěvek se zabývá českou sakrální architekturou v konkrétním dějinném okamžiku. Vzhledem k rychlosti vývoje v architektuře ve srovnání s politikou je zvolena určitá oblast bezprostředního historického okolí odpovídající rychlosti vývoje v architektuře. Středem této myšlené oblasti na historické ose je rok 1918 a okamžik vzniku samostatného Československa. V předkládané práci je architektura chrámů a souvisejících budov studována převážně z hlediska reakcí na probíhající společenské změny. Po politickém vzniku Československa se vyskytují dva základní typy reakce na mezinárodní kontext. Prvním z nich je přijetí a spoluvytváření formálního jazyka evropské avantrgardy, druhým potom konzervativní tradicionalismus zformovaný lokálními potřebami a požadavky. Avantgarda vytvořila ve všech pokrokových evropských zemích obdobnou řeč založenou na jednoduchých bíle omítaných objemech bez jakýchkoliv dekorací. Národní tradicionalismus se naopak pokoušel zformovat místní formální styl vhodný pro vyjádření důstojnosti a hodnot nového státu a současně integroval inspirace z místní lidové tvorby. Je ironií moderní historie, že Československo dostalo dějinnou příležitost pro budování originálního národního stylu ve stejném okamžiku po 1. světové válce, kdy se převážná část Evropy pokoušela zahájit novou epochu a zapomenout na zklamání minulosti. Přesto to byly právě tyto dvě dekády mezi světovými válkami, v průběhu kterých mladá československá kultura dokázala stát v první linii evropského kulturního vývoje.

The contribution deals with Czech sacral architecture in particular historical moment. Because of the slow movement in the architectural area in comparison to politics, a certain zone of immediate historical period is chosen, which corresponds to the speed of architectural evolution. The midpoint of this imaginary zone on the historical axis is the year 1918, the year of political establishment of independent Czechoslovakia. In the present work the church architecture and the architecture of related buildings is studied mostly from the viewpoint of reactions on the progressing society events. After the political establishment of the Czechoslovakia there are two basic contradictory relations with an international architectural context. The first of them is the acceptance and cocreation of the formal language of the European avantgarde, the second than a conservative traditionalism formed by the local conditions and requirements. The avantgarde created the same formal language across the borders of all progressive European countries marked by simple white plastered volumes without any decoration. The national traditionalism in the opposite tried to form a local formal style suitable for expressing the dignity and values of the new state and at the same time integrating inspirations from local folklore. It is an irony of modern history, that the first chance for Czechoslovak culture to build an original national style was after the World War I when most of the Europe tried to start a brand new epoch and forget the disappointments of the past. Anyway these were the two decades of liberty between World Wars during which the young Czechoslovak democratical culcure could stand in the first line of European cultural development.

česká architektura – sakrální architektura – 20. století

Czech architecture – Sacral architecture – 20th century

OBRTLÍK, J.

2012

13. 9. 2012

Fakulta architektúry STU

Bratislava

1135-2679

Architektonické listy FA STU Bratislava

17

3

Slovak Republic

84

87

100