Bakalářská práce pana Jana Klímy se zabývá studiem propagace spinových vln v prostředí s netriviální distribucí magnetizace. Toto téma je vysoce aktuální v kontextu současného vývoje na poli spintroniky a spinových vln a navazuje na předešlou výzkumnou činnost prováděnou ve skupině Michala Urbánka. Pan Klíma nejen po dobu řešení bakalářského projektu pracoval velmi svědomitě, což mu umožnilo velice rychle se zorientovat v současném poznání v oblasti spinových vln. Tyto vědomosti byly následně přeneseny do rešeršní části práce, která splnila zadání bezezbytku.V praktické části student zdokonalil teoretický model pro návrh efektivního řízení směru magnetizace. Pro ověření návrhu byl studentem vytvořen vzorek, který poté samostatně charakterizoval za použití Kerrovy mikroskopie a Brillouinova rozptylu světla. Bohužel, vzorek trpěl určitými nedostatky, které zatím brání publikování práce v prestižním odborném časopise.Nicméně provedené experimenty jsou na špičkové světové úrovni v oblasti řízení spinových vln a práce je tak důležitým příspěvkem a byla prezentována na mezinárodní konferenci „Joint European Magnetic Symposium 2023“ ve Varšavě. Pan Klíma se aktivně zapojuje do chodu celé magnonické skupiny, což vyústilo v spoluautorství již dvou odborných publikací.S potěšením konstatuji, že všechny cíle diplomové práce byly splněny nebo dokonce překročeny, diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Práce pojednává o ovládání (směru) šíření spinových vln pomocí lokální změny (efektivní) anizotropie vyvolané  korugací vlnovodu. Kromě teoretického úvodu a návrhu vlnovodu s využitím vypočtu efektivního pole zahrnuje práce také samotnou realizaci vlnovodu (vícekroková litografie) a měření neelastického rozptylu světla. Množství obsáhlých technik i samotný počet stran práce jsou značné (možná až příliš na bakalářskou práci).

Práce obsahuje jen malé množství chyb a překlepů, místy by ale neuškodilo důslednější „počeštění“ v případech, kdy existuje vhodný český ekvivalent. V rešerši lokálního řízení spinových vln postrádám zmínku o využití magnetických textur (např. doménových stěn), zvláště když doporučená literatura [4] poskytuje ucelený přehled na toto téma. Kaustické svazky by si také zasloužily více než 1/3 stránky textu a další reference viz např. [Wartelle et al., PRB 107, 144431 (2023)].

Zadání a kapitola 3 vzbuzují očekávání nějakých výstupů mikromagnetických simulací, avšak v práci jsem je nenalezl (např. modelování rozložení magnetizace či šíření spinových vln vlnovodem). Jinak byly cíle práce naplněny.

I přes drobné nedostatky (níže) je práce velmi zdařilá. Vzhledem ke zvládnutí náročných experimentů i teoretických konceptů ji doporučuji k obhajobě a navrhuji známku A.

* Obr. 1.2 je v případě diamagnetik zavádějící, viz otázky níže.
* K oddělování desetinných míst se v českém jazyce využívá čárka, nikoliv tečka.
* Obr. 1.11: jednotkou výměnné konstanty A_ex je „J/m“ nikoliv „J/m^3“.
* Obr. 1.13: pomohlo by vyznačení soustavy souřadnic (xyz); y by mělo být dle textu podél vlnovodu (jako k_t0).
* Kapitoly 2 a 3 lépe začít na nové stránce.
* Místy se, zvláště u experimentálních hodnot a některých „fitů“, objevuje až příliš mnoho platných míst (např. Obr.2.5 b), rozměr D1; str. 41: stopa svazku s=7.16 nm).
* Obr. 4.3: Lepší orientaci v diagramu by napomohlo uvedení jednotlivých příspěvků přímo u „skupiny“ barevných šipek (H_dip, H_ani, H_ext, H_eff).
* Obr. 5.3: V případě b) je chybně uvedeno, že se jedná o sondu ScanAsyst-Air. Ve skutečnosti jde o AC240TS od Olympusu. Viz zdroj převzatého obrázku [13] a stránky výrobců (Bruker, Olympus). ScanAsyst má trojúhelníkové raménko a Bruker čip má více zkosené hrany a jiný tvar.
* Sekce 6.1 (strana 41, 2. odstavec odspodu): Nejedná se o „extrakční“ napětí, ale „urychlovací“ (30 kV).
* Obr. 6.11: Mapy budí dojem, že je magnetický celý vzorek včetně elektrod (antény Cu/Au) a substrátu GaAs. Lépe bylo použít masku (na nemagnetické části), či okomentovat, proč je magnetizace přiřazena i nemagnetických oblastem. 
* Obr. 6.12: Pomohlo by vyznačení polohy předpokládané doménové stěny. A ještě více obrázek z Kerrova mikroskopu zachycující danou stěnu. Topics for thesis defence:

1. 4) Přestože pro samotné šíření vln vlnovodem není nutné magnetické pole, toto pole je zapotřebí k nastavení výchozího magnetického stavu vlnovodu. Existují i jiné možnosti „inicializace“ a případně i šíření spinových vln bez použití externího magnetického pole? {Není nutné se případně omezovat na stávající geometrii a použité materiály.}
2. 1) Uveďte příklady experimentů využívajících magnetické textury (doménové stěny, skyrmiony, atd.) pro řízení (navádění) spinových vln. Diskutujte možnost jejich využití při šíření spinových vln v zakřivených vlnovodech (s ohybem).
3. 2) Práce budí dojem, že v nulovém magnetickém poli je (ne)uspořádání magnetických momentů podobné u paramagnetů i diamagnetů (viz obr. 1.2). Je tomu skutečně tak? Znázorněte pro oba případy orientaci magnetických momentů pro a) nulové, b) nenulové vnější magnetické pole.
4. 3) Zadání i kapitola 3 zmiňují mikromagnetické simulace, avšak je obtížné nějaký takový výstup v práci nalézt. Pokud byly provedeny, ukažte nějaký příklad (rozložení magnetizace ve vlnovodu, šíření vln vlnovodem, spočtená hysterezní smyčka korugovaného vlnovodu, …).