Doktorand lng.arch Tomáš Pavlovský nastoupil do Doktorského studijního programu na Ustavu stavitelství FA VUT v Brně v roce 2005, zpočátku v presenční formě a poslední rok v kombinované formě. Po dobu studia plnil všechny své studijní povinnosti včas a s výborným prospěchem. Aktivně se zapojil do výuky předmětu Technické infrastruktury, která úzce s urbanismem souvisí, podílel se na přípravě odborné práce (překlady apod.) na pracovišti školitele i pomocného školitele Doc.lng.arch.Havliše, zúčastňoval se konferencí a workshopů, spolupracoval při natáčení a presentaci filmu o stavu vodních toků v městě Brně a absolvoval jednoměsíční stáž v Indii, kde se zabýval otázkou úlohy vodních toků v zastavěných územích.
Zvolené téma jeho doktorské disertační práce je aktuální především tím, že se zaměřuje na současné složité problémy stavu a regenerace vodních toků v urbanizovaných územích měst a obcí. Současný stav vodních toků zejména ve městech je dnes značně neuspokojivý především v důsledku často necitlivých zásahů, úprav toků a zpevňování břehů. Značnou část práce věnoval doktorand shromáždění historických údajů a podkladů, z nichž vychází při analýzách stavu vodních toků zejména ve městě Brně.
Cílem předložené disertační práce je koncepce začleňování vodních toků v urbanizovaném území, snaha o hledání nových přístupů, které by citlivě řešily danou problematiku zejména ve vztahu k urbanismu a územnímu plánování. Právě v této oblasti je nutná úzká spolupráce mezi odborníky, zabývajícími se územním plánováním, protože tuto problematiku je třeba chápat jako multidisciplinární problém zasahující od urbanismu přes architekturu až po ekologii a vodní hospodářství. Pro další rozvoj území jsou otázky vztahu vodních toků a zástavby velmi důležité, v některých situacích až limitující.
o V předkládané disertační práci lze konstatovat, že splnila sledovaný cíl. Za jeden z hlavních cílů si doktorand vytyčil uceleně shrnout problematiku řešení regenerace vodních toků v souvislosti s historickými skutečnostmi především na příkladu řeky Svratky a jejího většinou již nefunkčního náhonu v Brně. Shromáždil bohatý podkladový materiál a své poznatky shrnul do obecných zásad a doporučení pro regeneraci vodních toků v zastavěném území. Práci doplnil vizemi možných regenerací na stávajících územích měst.
Doporučuji proto přijmout předloženou disertační práci jako završení doktorského studia pana Ing .arch Tomáše Pavlovského.

Oponentní posudek disertační práce Ing. arch. Tomáše Pavlovského "Svratecký náhon na Starém Brně"
Školitel: doc. Ing. Zdena Lhotáková, CSc.
Následující úvod nechť není považován za seriozní součást následujícího posudku. Je to jen emocionální reakce na řadu emotivních motivů disertační práce Ing. arch. Tomáše Pavlovského - zejména na vzpomínky pamětníků. Jsem totiž jedním z žijících pamětníků Svrateckého náhonu. Bydlím (s přestávkami) již 77 let pod Zlutým kopcem asi 700 metrů od Svrateckého náhonu, který jsem důvěrně poznával při svých deniiích cestách do obecné školy na Poříčí 5 (nyní FA VUT, kam jsem chodil 12 let učit). Staré Brno okolo kanálu se stavidlem a šumícím jezem bylo okouzlující. Radnice, mlýn a převaha nízkých domů v návaznosti na velebnost kostela Nanebevzetí Panny Marie a kláštera augustiniánů měly být alespoň částečně zachovány, jako typická památková zóna. Na náhonu byly rybí sádky a z nich se prodávali kapři přímo zákazníkům - nejen o Vánocích. Ale když jsem pak studoval na Fakultě architektury a učil kreslení a modelování u Doubravy a Makovského v ateliérech na Rybářské ulici - a bylo tam veselo - tak jsme končili a osvěžovali se čvachtáním v přilehlém Svrateckém náhonu. Pak přišla v 70. letech starobrněnská asanace a likvidace náhonu. Můj otec jako vedoucí architekt Národního výboru města Brna se zasadil alespoň o důstojné přemístění mariánského sloupu z Křížové ulice před klášterní kostel. Mendelovo náměstí ztratilo téměř veškerou poezii - je odpudivou přestupní stanicí. Soutěže na úpravu Mendelova náměstí směřují k laciné monumentalitě bez vodního prvku. Snad se generace pana doktoranda dočká alespoň ve zralém věku kvalitativního zlepšení. Já v to ve svém věku už nedoufám.
Práce o mírně podstandartním rozsahu 120 stran včetně grafiky, fotografiky, příliš rozsáhlého seznamu příloh a do vědecké práce nepatřících rozhovorů s pamětníky, je na úrovni dobré diplomové práce.
1. Téma disertační práce není příliš aktuální. Je to velmi kvalifikované a s nadšením tvořené převážně vzpomínkové dílo s převahou převzatých informací konstatačního charakteru. Jeho závěrečná tvůrčí část spočívá v bohužel nereálné obnově Svrateckého náhonu zastavěnou nivou Svratky, nad níž se zvedají první pahorky Brněnského masívu - vstupu do části Vysočiny. K názvu disertační práce a celé problematiky "Svrateckého náhonu" důrazně podotýkám, že z naprosté většiny jeho trasy i profilu s největší pravděpodobností nejde o umělý kopaný náhon - kanál - strouhu, ale o jedno z lužních ramen řeky Svratky, která se po sevření úžinou Kamenného mlýna volně rozvětvila ve starobrněnské nivě. Již autorovo konstatování, že náhon je zmiňován v 11. století a vytvořil dobré obranné podmínky pro ranně středověké typicky slovanské lužní hradisko, dokazuje, že to bylo jedno z ramen Svratky. Nesporně nalezené hradisko velkomoravské - 9. - 10. století - bylo prokázáno při výkopech pro spořitelnu u Modrého lva. Prostě na přelomu prvního a druhého tisíciletí naši slovanští předkové neměli ani potřebu ani technologii na výstavbu delších umělých kanálů. Otázkou je, zda poměrně přímková jediná zachovaná část kanálu od jezu v Kamenném mlýně podél riviéry s přepadem do Svratky je zcela uměle hloubená nebo využívá alespoň částečně přírodního ramene Svratky. Autor připouští, že se o tom historici přou. Ale zpět k aktuálnosti tématu. To, že obnova Svrateckého náhonu není právě na pořadu dne, neznamená, že DP nemá svoji hodnotu. Práce jak je cíleně motivována má upozornit příslušná převážně politická místa na možnost obnovy vodních ploch v Brně. V případu Svrateckého náhonu je to bohužel nereálné. Jestliže se však autor postupně ztotožňuje s "falešnou" Ponávkou v Lužánkách, pak by měl alespoň posoudit výsledky soutěže a definitivní projekt Mendelova náměstí z hlediska uplatnění ‚.falešného" liniového vodního prvku v tomto prostoru. O tomto centrálním prostoru se však ani nezmiňuje. (V názvu náměstí se také dopouští všeobecně užívané chyby. J.G. Mendel génius genetiky - se nejmenoval Mendl).
2. Metoda zpracování je z naprosté většiny kompilační. Způsobem téměř vyčerpávajícím jsou shromážděny doklady o vývoji i současném stavu. Dojemné fotografie Starého Brna i vzpomínky pamětníků vyvolávají v oponentovi výše uvedené sentimentální vzpomínky. A přestup z tramvají na trolejbus na odpudivém "Mendláku' je o to tristnější. Však také po dokončení výstavby paneláků na nynější Rybářské i tehdejší cenzurované noviny napsaly, že "Brno promarnilo šanci důstojného nástupu na Výstaviště". Nicméně musím konstatovat, že vzpomínky pamětníků do disertační práce patří jen v nevědecké příloze.
3. Stanovené cíle DP byly splněny, i když v bodě I. prokazují nereálnost velkorysých investic. Zjištění příčin zániku Svrateckého náhonu je poměrně jednoduché - brutalita přestavby starého Brna ve snaze vybudovat nástup BVV jako panelovou bytovku. Historické podklady k náhonu počínají v 16. stoleti a dokládají, že bočních ramen Svratky bylo více - Svratecký náhon byl jedním z nich, ale byl upraven pro pohon mlýnů ajiné funkce.
4. S původními výsledky řešení vědeckého problému disertační práce mám stresující potíže. Jestliže v následujícím z kritérií pro posuzování DP mohu připustit, že práce má význam pro praXi, tj. alespoň utopickou částečnou obnovu Svrateckého náhonu v jeho bývalé trase, pak ten vědecký význam postrádám. Takové konkrétní řešení předpokládá také určité zobecnění a jeho alespoň náznakové statistické začlenění do podobných situací zrušených a snad i obnovených vodních toků. A to nám DP neposkytuje.
5. Výše uvedeným jsem posoudil zároveň význam práce pro rozvoj vědeckého oboru a praxi. U těchto dvou kritérií by mělo jít alespoň o dílčí objev - novum a přínos. Ten se jeví jen pro hypotetickou praxi. V tomto směru necht' se autor pokusí začlenit do rekonstruovaného Mendelova náměstí alespoň umělý potůček. v němž by se unavení pijáci Starobrněnské 12° brodili a osvěžovali, jako to dělají na západních náměstích např. v Bruselu, Strasburgu, ale velmi kvalitně i v Liptovském sv. Mikuláši.
6. Formální úprava DP je na dobré standardní úrovni. Dobové i současné foto a mapy dokreslují text. Ten je zmnožen dlouhým seznamem těchto příloh. Vzpomínky pamětníků jsou však zaměřeny jen na idylickou chválu Svrateckého náhonu. Jako pamětník jeho likvidace mohu prohlásit, že řada obyvatel starého Brna. ale i lékařů a pacientů nemocnice u Svaté Anny, tu likvidaci schvalovala. Potkani byli četní a obtížní.
7. Jako školitel četných doktorandů (i jako kdysi .‚aspirant CSc.") vím, že absolvování zkoušek a vypracování disertace je při běžném zaměstnání náročnou prací. S tímto ohledem i při všech výše uvedených připomínkách disertaci Ing. arch. Tomáše Pavlovského tedy oceňuji a doporučuji k úspěšné obhajobě.

1. Aktuálnost tématu:
Zadání práce je nanejvýše aktuální a potřebné právě ve městě Brně, kde je v přestavbě celá městská čtvrť (Jižní centrum) a je pro ni stále hledán vůdčí urbanistický motiv.
2. Zvolená metoda zpracování:
Dobře je zvoleno užší zaměření na případkovou  studii, která se monotématicky zabývá problematikou Svrateckého náhonu ve městě Brně. Analytická i syntetická část se tak nepouští do nebezpečných zobecňujících teoretických základů, ve vědních oborech, které nejsou architektuře vlastní.
Analytická část je velmi precizně a uceleně zpracována a sama o sobě má charakter vědeckého díla. Syntetická část je tak, jak je logické u oboru s uměleckým zaměřením, orientována na konkrétní návrhy řešení a je přijatelná.
Dílčí pokusy o vědecké syntézy však trpí nevyvážeností rozsahu pomocných vědních disciplín pro práci používaných. Zejména (jak je ale bohužel na této škole zvykem) postrádám přírodovědné disciplíny. Tento pohled by jistě doktorantovi osvětlil spoustu jím zaznamenaných jevů a pomohl mu i argumentačně v obhajobě některých jeho návrhů. Stačilo by možná alespoň prolistovat např. knihu O. Štěrby a kol.: "Říční krajina a její ekosystémy". Nalezl by tak oporu např. pro své, zásadně významné, tvrzení (str. 95), že Svratecký náhon může být v nivě pod nádražím obnoven kdekoliv a může se stát krajinotvorným prvkem celého "Jižního centra" . Stejně by velmi jasně vyplynula i závislost trasování a konstrukce náhonu na přírodních vlastnostech nivy řeky a její povodňové dynamice (str. 17 a 22).
Stejně by zasloužila větší pozornost technická stránka náhonu, zejména problematika příčných profilů koryta v závislosti na vodním režimu toku, namísto neobratných definicí náhonů jako "vodních cest …" (str.14). Naopak by mohla být vynechána folklórní zmínka o dřevěných vantrokách.
Přebytečné a nepřesné jsou i některé historické vývody (např. problematika Obřanského hradiště je mnohem složitější a záhadnější než je uvedeno na str.18). Poněkud chaotický je i popis vývoje Starého Brna, kde není zřejmý zásadní stav, kdy náhon (v 12. století ještě jednoho z ramen řeky) byl součástí obrany této ranně středověké trhové osady a klášter cisterciaček byl založen mnohem později. Mendlovo náměstí tak bylo prakticky kolištěm Starého Brna a tak se dále vyvíjelo.
Naopak je potřeba ocenit kritický pohled doktoranta na protiřečící si názory v některých pramenech (např. str. 21).
3. Splnění stanovených cílů:
Cíle tak, jak jsou stanoveny v úvodu práce jsou naplněny.
4. Původní výsledky řešení vědeckého problému:
Výsledky tohoto bádání o umělých vodních tocích v úzce zaměřeném uměleckém oboru urbanismus a architektura jsou významné. Zejména si cením rozsahu a detailnosti pojetí dokumentace. Její rozsah je neobvykle velký a práce má základní parametry vědecké práce.
5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi
Je dobrou případkovou studií s bohatými příklady od nás i ze zahraničí. Zvlášť důležitý je pokus rehabilitovat stopu Svrateckého náhonu jak v náznacích v jeho původní trase od Pisárek po Nové Sady, tak a to především, jeho využití jako základního kompozičního prvku v Jižním centru pod nádražím.
6. Formální úprava disertační práce
Práce je zpracována přehledně, s bohatou mapovou a fotografickou dokumentací.
7. Stanovisko k doporučení k obhajobě
Práci jako velmi kvalitní doporučují přijmout k obhajobě.

Ing. arch. Tomáš Pavlovský se ve své disertační práci zabývá vodními toky se zaměřením na Svratecký náhon v městě Brně. Tématem vodních toků se zabývá již několik let počínaje diplomovou prací (kterou jsem prostudoval), v níž se snažil rehabilitovat Svitavský náhon a začlenit ho do života města. Z jeho iniciativy vznikl také dokumentární film Mezi Svitavou a Svratkou.
Aktuálnost tématu
Vodní toky, jak přírodní, tak umělé, určují charakter místa, vytvářejí genia Ioci, a ovlivňují vývoj každého města, tzn. jeho historii, rozvoj, ekonomiku i růst. Není tomu jinak ani u hodnoceného vodního prvku. A právě předložená práce se snažila ukázat, že i Brno mělo ve své historii dostatek vodních toků, které sloužily nejen k průmyslovému rozvoji města, ale byly i esteticko kompozičním a částečně i rekreačním prvkem pro jeho obyvatele. města (viz uváděné vzpomínky pamětníků), což v dnešní době už zcela jistě platí méně. Svou prací ukazuje na možnosti částečného znovuobnovení Svrateckého náhonu, tak jak se mu to již podařilo prací a filmem o Svitavském náhonu. Voda je pro autora práce živel, na který se musí nahlížet globálně, z různých hledisek - estetického, sociálního, hygienického, technického, ekonomického i rekreačního a nezohledňovat jenom ty faktory, které přináší ekonomický zisk. Dynamická vodní hladina spolu s rekreačním potenciálem zeleně, často při hodnocení úlohy vody opomíjeným prvkem, může do dnešní uspěchané doby přinést klid, s úlohou místa pro setkávání a relaxaci.
o aktuálnosti tématu svědčí zpracovaná urbanistická dokumentace v posledním desetiletí,
týkající se aktivace vodních ploch a doprovodného rekreačního potenciálu v městě Brně.
Například:
- Vodácký kanál v Pisárkách, ARCHIKA, 2003
- Rekreační oblast Brněnské přehrady, územně plánovací podklad; lng.arch. Kolofík, 2002
-Rekreační zóna Svratecké údolí,územně plánovací podklad; ERA, 2004
Zvolená metoda zpracování
Doktorand pro vypracování práce zvolil několik metod, které se vzájemně doplňují. Především prostudoval veškerou dostupnou literaturu, týkající se tématu, vhodně ji komparoval a doplňoval historickými materiály. Využil i zahraniční literaturu a své zkušenosti ze stáží (Graz, Lipsko). V dílčích kapitolách se vyjadřuje a hodnotí danou problematiku a vnáší do ní nový současný pohled. Autor využil i metodu přímého rozhovoru, kdy v kapitole 7
Vzpomínky pamětníků přepsal rozhovory obyvatel Brna, kteří bydleli v blízkosti Svrateckého náhonu.
Splnění stanovených cílů
Cíle disertační práce, které si doktorand stanovil, byly náročné, ale realistické a po prostudování práce mohu konstatovat, že byly splněny formou analýz současného stavu Svrateckého náhonu a konstatováním příčin jeho zániku. Nashromáždil a utřídil dostupné historické i současné informace, mapové a obrazové podklady o dané problematice, zaznamenal postřehy a vzpomínky pamětníků, kteří žili v blízkosti náhonu před jeho likvidací, a nakonec navrhl možnosti obnovy náhonu pro dnešní život v městě Brně.
Původní výsledky řešení, význam práce pro vědní obor a praxi
Problémem Svrateckého náhonu jako takovým se zřejmě nikdo důsledně nezabýval, (autor při vypracování rešerše žádnou práci neobjevil), ani při ústních rozhovorech s odborníky na problematiku vodních toků žádný z nich, jak píše, na ni neupozornil. Proto byl nucen vycházet z odborné literatury širšího zaměření a vyhledával údaje tzv. "mezi řádky". Ale přesto nashromáždil dostatek materiálu, s kterým možno následně pracovat. Velkou inspirací mu byly osobní zkušenosti z Lipska, kde byly obnoveny náhony v širším rozsahu a jak autor píše, do obnovy se zapojili sami obyvatelé města. Z kontextu práce vyplývá, že by se rád podílel na popularizaci myšlenky částečné obnovy Svrateckého náhonu u širší veřejnosti. Ve vytypovaných územích (např. Mendlovo náměstí) dokumentuje možnou návrhovou ideu vizualizacemi. Prospělo by doplnění prostorového obrazu o urbanistickou situaci, zohledňující složité územní vztahy a prověřující reálnost řešení, případně kriteriálně stanovit území vhodná pro obnovu vodního prvku s etapami budování, což by mělo význam hlavně z hlediska praktického uplatnění výsledků.
Všechny vodní prvky byly historicky doprovázeny břehovou zelení, případně se zeleň vyskytovala v okolním území. Úloha vegetačního doprovodu přímo souvisí s rekreačním potenciálem přilehlých území. V práci mě tato tématická část scházela.
Formální úprava disertační práce
Disertační práce je přehledná, už z osnovy vyplývá, k čemu chce autor dospět. Kapitoly na sebe logicky navazují. Citace literatury a autorství obrázků odpovídá citační normě. Jazyk práce je odborný, pouze v kapitole 7 Vzpomínky pamětníků používá obecnou češtinu, neboť jde o přepis citových vzpomínek pamětníků. Výraz ...jako "fígl"... na str. 92 nepatří do odborné terminologie. Práce svým rozsahem i odborným záběrem odpovídá požadavkům stanoveným na tento typ prací.
Práci doporučuji k obhajobě.