Student Tomáš Bajgl se ve své práci zabývá problematikou využití termoelektrických generátorů ve spojení s obnovitelnými zdroji energie. Jelikož se na trhu začínají objevovat aplikace, které pomocí termoelektrických článků vyrábějí elektrickou energii z tepla a samotné odpadní teplo využívají dále jako užitkové, bylo toto téma zajímavé z hlediska ověření uváděných parametrů a stavu současné techniky. Student měl vytvořit a proměřit i praktickou aplikaci s termoelektrickým generátorem.
Práce je logicky rozčleněna podle požadavku zadání a osnovy a postupně řeší jednotlivé zadané úkoly. Text je srozumitelný a obsahuje řadu rešeršních informací v ucelené podobě. V praktické části popisuje vlastní konstrukci přípravku na měření, postup laboratorního testu a jeho vyhodnocení.
Během semestru student konzultoval svou práci přiměřeně, při praktickém zpracování měření se student dopouštěl chyb a testy musely být opakovány. Výsledné naměřené hodnoty neodpovídají deklaraci výrobce a není diskutováno více zdůvodnění takového rozdílu dodávaného výkonu. I přes tyto nedostatky lze považovat zadání práce za splněné a práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Points proposed by supervisor: 75

Student Tomáš Bajgl vypracoval bakalářskou práci na téma termoelektrických měničů.
Práce obsahuje 8 kapitol a má celkem 52 stran. Po formální stránce vytýkám někdy až „mizernou“ kvalitu obrázků, které mají velmi nízké rozlišení (obr.22).  Tento jev je natolik vážný, že snižuje kvalitu práce. Jednotky u veličin se vkládají do kulatých závorek. Stupně Celsia má nesprávně označeny jako nulu v horním indexu. Zápis chemického značení má uvedeno nekoretkně (např. Al2O3, str. 24), což v některých pasážích znepřehledňuje text.

V úvodu se student zabývá základními principy termoelektrických generátorů (TEG), jejich konstrukčními vlastnostmi a přináší i přehled současných výrobců. Tato kapitola je dobře zvládnutá. Na straně 32 netuším, proč je text podkreslen žlutým pruhem.
Naopak značně postrádám rešerši výrobců kompletních zařízení na využití TEG, tzn. kompletní sestavu s již zabudovanými články. Takoví výrobci jsou.  Čemu nerozumím, se nachází na straně 48. Aproximace měřených bodů je naprosto špatná. Zvlášť markantní chyba je na obrázku 26. Navíc netuším, co znamená proměnná eta a eta(p).
Autor uvádí, že výsledná účinnost závisí na termoelektrickém koef. Z, tuto hodnotu však nikde neuvádí!  ZT není totožná jako Z. Nehledě na to, že koef. ZT by měl být určen dle referenční hodnoty, což také není. Uvádí, že účinnost se počítá dle vzorce 4.15, ale poté má uveden také vztah 7.5 (je de facto analogický). Avšak nevím, který je nakonec použit. Přesto dosažená účinnost se jeví jako dobrá. Kladně hodnotím vytvoření vlastního měřícího přípravku s objektivním hodnocením jeho nevýhod (unik tepla apod.)

Myšlenka práce je výborná, ale její vypracování je horší. Kvalita obrázků je nízká, o daném TEG měniči víme velmi málo.
Práci hodnotím stupněm D. Topics for thesis defence:

1. Jakou hodnotu má koef Z. u měřeného článku?
2. Který vztah byl použit pro výpočet celkové účinnosti?
3. Jaká byla výsledná účinnost při zapojení s DC/DC měničem, pokud byla měřena?

Points proposed by reviewer: 65