Detail předmětu

Spolehlivost a diagnostika

FSI-IDGAk. rok: 2010/2011

Problematika spolehlivosti je pojata jako jeden z podstatných znaků jakosti výrobků a současně jako základní předpoklad efektivního využití konstrukčně-technologických a provozních parametrů. Obsahem předmětu je výklad prostředků k popisu a analýze náhodných jevů odpovídajících výskytu poruch a obnov. Uváděné příklady přiblíží metodiky určení charakteristik spolehlivosti z dat, získaných zkouškami životnosti nebo vyhodnocením změn funkčních parametrů zjištěných technickou diagnostikou.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

4

Výsledky učení předmětu

Absolvování kurzu naučí určovat ukazatele spolehlivosti prvků
a soustav jak neparametrickými odhady, tak i parametrickými
metodami a počítat ukazatele spolehlivosti obnovovaných soustav;
poskytne přehled o základních metodách rozpoznávání technických stavů
objektů.

Prerekvizity

Pro úspěšné absolvování kurzu je nutné mít základní znalosti z teorie pravděpodobnosti, ze statistické analýzy a z fyzikálních principů měření.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Písemná zkouška - řešení úloh výpočtu ukazatelů spolehlivosti.

Učební cíle

Cílem kurzu je seznámit studenty s teoretickými modely ukazatelů
spolehlivosti a s metodami určování spolehlivosti prvků a soustav,
s diagnostickými metodami, prostředky a přístroji.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Aktivní účast ve cvičení.
Forma nahrazování: Vypracování pojednání (esejí) na zadaná témata.

Základní literatura

DOEBLIN, E.O.: Measurement Systems (Application and Design). New York: McGraw-Hill, 1990. 960 p.
O´CONNOR, P.D.T.: Practical Reliability Engineering. New York: Wiley, 1995. 431 p.
SCHNEEWEIS, W.: Zuverlässigkeits-theorie. Berlin: Springer, 1973. (Slovenský překlad: Teória spol’ahlivosti. Bratislava: ALFA, 1981. 154 s.)

Doporučená literatura

Aktuální legislativní normy
LIŠKA, M. - SLÁDEK, Z.: Spolehlivost a technická diagnostika. Brno: VUT, 1989. 146 s.
ŠOR, J.B.: Statističeskije metody analiza i kontrolja kačestva i naděžnosti. Moskva: Sovětskoje radio, 1962. (Český překlad: Statistické metody analýzy a kontroly jakosti a spolehlivosti. Praha: SNTL, 1965. 453 s.)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M2I-P magisterský navazující

    obor M-TEP , 2 ročník, zimní semestr, povinně volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Základní pojmy teorie spolehlivosti. Ukazatelé spolehlivosti.
Teoretické modely rozdělení ukazatelů spolehlivosti.
Spolehlivost prvků.
Spolehlivost soustav.
Spolehlivost obnovovaných soustav.
Spolehlivost automatických systémů.
Legislativní normy pro oblast spolehlivosti.
Technická diagnostika. Uplatnění a rozdělení technické diagnostiky.
Teorie technické diagnostiky.
Diagnostické prostředky a přístroje.
Metody rozpoznávání stavů technických objektů.

Cvičení

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Příklady výpočtů a diagnostických metod v návaznosti na obsah přednášek.