Detail předmětu

Experimentální metody

FSI-KEMAk. rok: 2010/2011

Pro inženýrský návrh procesního zařízení jsou nezbytné znalosti fyzikálních vlastností látek, které nejsou běžně tabelovány. Jejich stanovení není možné vždy výpočtem a je nutno je stanovit experimentálně.
Výsledkem takových experimentů jsou např. konstanty nezbytné pro návrh provozního zařízení na principu tzv. modelování. Pro lepší pochopení jednotlivých jednotkových operací procesního inženýrství je vhodné názorně ukázat tyto operace v laboratorních podmínkách. Cílem předmětu je seznámit posluchače s prací v laboratoři, s vybranými experimentálními metodami, vyhodnocením a zpracováním experimentálních výsledků. Část výuky je konána v laboratoři při řešení konkretních zadání. Experimentální metody vhodně doplňují teoretické předměty oboru.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

Ing. Zdeněk Němec, CSc.

Zajišťuje ústav

Ústav procesního inženýrství (ÚPI)

Výsledky učení předmětu

Kurs svou náplní navazuje na znalosti získané v teoretických předmětech.
Vedle popisu jednotlivých experimentálních metod je kladen důraz na
organizaci a bezpečnost práce v laboratoři, na zpracování a interpretaci
naměřených hodnot s možností jejich grafického zpracování v protokolu.
Zadání úloh jsou volena tak, aby vyhovovaly praktickým potřebám inženýra
se zaměřením na procesní inženýrství.

Prerekvizity

Předpokládají se znalosti z fyziky, mechaniky a chemie na úrovni přednášek pro studenty studia FSI VUT

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Pro udělení zápočtu je nezbytná
účast ve cvičení a odpovídající zpracování protokolů z měření. Zkouška je
pouze ústní, sestává ze 3 otázek volených z celého rozsahu přednesené
látky.

Učební cíle

V přednáškové části je cílem seznámit posluchače s možností měření
základních fyzikálních veličin významných v procesním inženýrství a s
principy v technické praxi používaných přístrojů. Úkolem je, aby si
posluchači uvědomili význam experimentálních metod jako jediného způsobu
ověření teoretických poznatků a naopak experimentu jako výchozího prvku
pro vytváření teorie jednotkových operací v procesním inženýrství.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

V praktické části výuky jsou zpracovány protokoly z experimentálních měření.Zameškaná výuka v praktických cvičeních je nahrazována. Zpracované protokoly a účast ve cvičeních jsou podmínkou pro udělení zápočtu. Úroveň znalostí z praktické části i přednesené látky jsou předmětem ústní zkoušky.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M2I-P magisterský navazující

    obor M-PRI , 1 ročník, zimní semestr, povinný
    obor M-PRI , 1 ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Ing. Zdeněk Němec, CSc.

Osnova

1.Základní pojmy,význam a cíl měření,chyby měření,zpracování výsledků.
2.Měřící přístroje,dělení,vlastnosti,stat.a dyn. charakteristika.
3.Základní měření, prostor, hmota, čas, základní a odvozené veličiny.
4.Měření tlaku v tekutinách.
5.Měření teploty, podmínky praxe a provozu, montáž.
6.Měření vlhkosti, absolutní a relatívní.
7.Měření povrchového a mezifázového napětí.
8.Měření viskozity newtonských a nenewtonských kapalin.
9.Tepelné charakteristiky technických materiálů,spotřeba tepla.
10.Měření průtoku a množství tekutin.
11.Měření rychlosti tekutin.
12.Měření výšky hladiny.
13.Měření frekvence otáček.