Detail předmětu

Mechanika letu I

FSI-OMZAk. rok: 2010/2011

Základní kurs určený pro obor Stavba letadel. Studenti jsou seznámeni s teorií klasických letových výkonů atmosférických letadel. Rozebírá síly působící na letoun. Dále zahrnuje obecné pohybové rovnice pro řešení letových výkonů. Letové výkony v horizontálním letu. Rovnovážné diagramy využitelných a potřebných tahů. Letové výkony ve stoupavých letech. Klouzavé lety. Výkony v zatáčkách. Dolety a vytrvalost letounu. Charakteristiky letounu při vzletu a přistání.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

doc. Ing. Vladimír Daněk, CSc.

Zajišťuje ústav

Letecký ústav (LÚ)

Výsledky učení předmětu

Stanovit základní technická data letounu v oblasti klasických letových výkonů. Kvalitativně i kvantitativně posoudit letové výkony z hlediska návrhu i optimálního využití letounu.

Prerekvizity

Základy vysokoškolské matematiky - diferenciální a integrální počet, obyčejné diferenciální rovnice. Základy obecné mechaniky - silové účinky na tělesa,kinematika, dynamika prostorového pohybu tělesa. Základy aerodynamiky.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínkou k udělení zápočtu je 80% fyzická účast na cvičeních.Dále je třeba předložit zkompletovaná a dopracovaná výpočtová cvičení, resp. protokoly z laboratorních úloh. Získání zápočtu je podmínkou připuštění ke zkoušce. Zkouška je písemná a následná ústní, přičemž těžiště prokázání znalostí spočívá na písemné zkoušce, která sestává z části bez pomůcek (všeobecné znalosti teoretické) a části řešení zadaného problému s použitím pomůcek (svých zápisů přednášek a cvičení). Klasifikace dle Studijního a zkušebního řádu FSI.

Učební cíle

Cílem kurzu je objasnit základní úlohy mechaniky letu atmosférických letadel, seznámit studenty s metodami stanovení klasických letových výkonů a posouzení vlivu aerodynamických a propulzních charakteristik na letové výkony.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné, cvičení je povinné a kontrolovaná účast. Minimálně 80%. Náhrada formou individuálně zadávaných souborů příkladů k samostatnému zpracování. Nutno předložit nejpozději v zápočtovém týdnu.

Základní literatura

Brüning,G.- Hafer,X.- Sachs,G. Flugleistungen. 2.vyd., Berlin: Springer Verlag, 1986. 404 s. ISBN 3-540-16982-2. (DE)
Ruijgrok,G.J.J. Elements of Airplane Performance. Delft: Delft University Press, 1990. 452 s. ISBN 90-6275-608-5. (EN)

Doporučená literatura

Anderson,J.D. Aircraft performance and design, Boston: McGraw-Hill, 1999. 580 s. ISBN 0-07-116010-8. (EN)
Salga,J.- Švéda.J. Mechanika letu I - Výkony, Brno: Vojenská akademie Brno, 1991. 257 s. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M2I-P magisterský navazující

    obor M-STL , 1 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

39 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Vladimír Daněk, CSc.

Osnova

1. Úvod. Definice,rozdělení a základní pojmy mechaniky letu.
2. Kinematika pohybu atmosférického letadla. Souřadnicové soustavy.
3. Síly působící na letoun. Násobek zatížení.
4. Základní pohybové rovnice letadla.
5. Horizontální let. Potřebný tah a výkon.
6. Charakteristické režimy v horizontálním letu.
7. Rovnovážné diagramy tahů a výkonů. Obálka režimů letu.
8. Stoupání a dostup letounu. Barogramy a trajektorie letu.
9. Klouzavý let. Rychlostní polára.
10. Letové výkony v zatáčkách. Omezení zatáček.
11. Dolet a vytrvalost letounu.
12. Výkony při vzletu a přistání.
13. Požadavky předpisu JAR na letové výkony.

Cvičení

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Vladimír Daněk, CSc.

Osnova

1. Souřadnicové soustavy. Transformace sil, momentů a kinemat.veličin.
2. Výpočet minimálních a maximálních rychlostí letu.
3. Rovnovážné diagramy tahů a výkonů.
4. Ekonomický a optimální režim letu - souvislosti s polárou letounu.
5. Klouzavý let. Výpočet rychlostní poláry.
6. Vliv provozních podmínek na rychlostní poláru. Praktické použití.
7. Určení stoupavosti. Diagram Vz=f(V). Režimy stoupání.
8. Vliv výšky na stoupavost. Výpočet dostupu.
9. Výpočet barogramů a trajektorií letu.
10. Letové výkony v ustálené horizontální zatáčce.
11. Zatáčkové diagramy.
12. Výpočet délek vzletu.
13. Výpočet délek přistání.