čeština

Předmět prohlubuje, rozšiřuje a rozvíjí relevantní psychologické znalosti a dovednosti v klíčové oblasti sociální způsobilosti a kompetence manažera. Studentům a studentkám poskytuje zdokonalení především v těchto dovednostech: identifikovat komunikační cíle, aktivně naslouchat, srozumitelně formulovat požadavky a stanoviska, analyzovat komunikační problémy, volit relevantní komunikační strategie a taktiky a úspěšně je aplikovat, předcházet nedorozuměním v běžných i náročných pracovních situacích a tvořivou komunikací podporovat a zvyšovat výkonnost individuální, týmovou i organizační.

Znalost poznatků, které obsahují tyto publikace:
FRANKOVÁ, E. Manažerská psychologie I. Studijní text pro studium předmětu v kombinované formě studia. Brno: FP VUT v Brně, 2005.
PAUKNEROVÁ, D. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada 2006. ISBN 80-247-1706-9.
(případně místo Pauknerové, D. a kol. náhradní kniha PROVAZNÍK, V. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha:Grada Publishing, 2002).

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Pro udělení klasifikovaného zápočtu je nutné splnit tyto požadavky:
Účast na výukových soustředěních včetně odpovídající přípravy a kvalitní zpracování korespondenčních úkolů podle zadaných parametrů.

1. Úvod do předmětu: význam sociální komunikace pro pracovní způsobilost a kompetence manažera a podnikatele a jejich výkonnost; východiska a koncepce předmětu, jeho základní témata a jejich návaznosti; přehled studijní literatury základní a doporučené; stanovení požadavků ke klasifikovanému zápočtu; přehled základní terminologie.
2. Stručný přehled poznatků z psychologie osobnosti se zaměřením na vliv osobnostních subsystémů a charakteristik na průběh a efekty intrapersonální a interpersonální komunikace.
3. Stručný přehled zákonitostí sociální percepce a jejich důsledků pro poznávání sebe sama a druhých; možnosti aplikace těchto zákonitostí při zvyšování účinnosti sociální komunikace.
4. Sociální komunikace v průběhu sociálního styku se zaměřením na komunikaci v řízení a vedení lidí: fáze komunikačního procesu; klíčové charakteristiky účastníků komunikace podporující porozumění; základní komunikační dovednosti a jejich vzájemné vztahy; nezbytnost a možnosti zdokonalování komunikačních dovedností; klíčové faktory podporující účinnost komunikace a jejich vliv na průběh a výsledek komunikačního procesu.
5. Prezentace základních teoretických modelů a strategií sociální komunikace; objasnění klíčových východisek a postupů při aplikaci těchto modelů a strategií v oblasti zvyšování účinnosti sociální komunikace, zejména při identifikaci komunikačních cílů, analýze komunikačních problémů a volbě relevantních komunikačních strategií a taktik.

Cílem předmětu je poskytnout studentkám a studentům psychologické poznatky objasňující sociální komunikaci jako klíčový nástroj řízení a vedení lidí v manažerské a podnikatelské praxi. Pozornost je zaměřena jak na prezentaci uceleného přehledu klíčových faktorů ovlivňujících průběh a efekty sociální komunikace, tak na prohlubování znalostí o výkladových modelech sociální komunikace a jejich praktickém využití. Kurz umožňuje prohlubování a rozvíjení doposud získaných konkrétních manažerských a podnikatelských dovedností potřebných pro efektivní řízení a vedení lidí a pomocí tréninkových forem výuky je dále upevňuje a zdokonaluje.

Účast na výukových soustředěních je povinná a kontrolovaná.

BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. & kol. Psychologie a sociologie řízení. 3., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2002. 798 s. ISBN 978-80-7261-169-0. (CS)
FRANKOVÁ, E. Kreativita a inovace v organizaci. 1. vyd. Praha: Grada 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-3317-3. (CS)
LUKÁŠOVÁ, R., NOVÝ, I. a kol. Organizační kultura. Od sdílených hodnot k vyšší výkonnosti podniku. Praha: Grada 2004. ISBN 80-247-0648-2. (CS)

MCLAGAN, P., KREMBS, P. Komunikace na úrovni. Praha: MP 1998. ISBN 80-85943-75-1. (CS)