čeština

Základy schopnosti orientovat se v krajině, chápání složitosti přírody a rozpoznávání vlivů základních lidských zásahů do krajiny. Schopnost rozpoznat základní dřeviny, se kterými se architekt a urbanista potkavají při své praxi. Přehled o zákonech týkajících se ochrany přírody a o jejich obsahu. Přehled o problematice územních systémů ekologické stability krajiny. Přehled o významu české krajiny a jejích jednotlivých částí ve (středo)evropském kontextu.

Předpokládá se běžná středoškolská znalost biologie a zeměpisu.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Podmínkou udělení zápočtu je samostatné ekologické mapování krajiny na ploše 1 km2, vyhotovení zprávy včetně převzatých podkladů, mapy jako výsledku mapování a fotodokumentace. Každý student si vybírá území dle svého zájmu, území se ale nesmí překrývat s územím, které mapuje jiný student. Forma zkoušek je v prvním termínu písemná, při opakování zkoušky či při nepřítomnosti u písemné zkoušky v dalších termínech výhradně ústní. Výsledná klasifikace je tvořena ze 70% výsledkem zkoušky, 10% kvalitou odevzdané práce a 20% aktivitou studenta při cvičení a exkursi.

1. Úvod, problematika předmětu, zadání úkolů
2. Historie vývoje krajiny České republiky, důsledky pro dnešek
3. Hlavní typy hornin a typy georeliéfu České republiky
4. Typy půd České republiky, jejich význam, problematika záborů ZPF
5. Disponibilní podklady o horninách, georeliéfu a půdách ČR.
6. Problematika povrchových vod a jejich využití
7. Povodně, příčiny, průběh, důsledky
8. Problematika podzemních vod
9. Základní ekologické pojmy, stabilita ekosystémů
10. Územní systémy ekologické stability krajiny
11. Tvorba a ochrana krajiny - úvod, zákon 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny
12. Typy chráněných území a objektů přírody v ČR. Zákon o EIA.
13. Půldenní exkurse v okolí Brna

Cílem předmětu je získání základních znalostí o přírodním prostředí a jeho zákonitostech.

BEGON, M., HARPER, J.L., TOWNSEND, C.R. (1997 - český překlad): Ekologie - jedinci, populace, společenstva. (CS)
CULEK, M. (ed.)(1996): Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha. (CS)
DEMEK, J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha. (CS)
DEMEK, J., QUITT, E., RAUŠER, J. (1976): Úvod do obecné fysické geografie. Academia, Praha. (CS)
FORMAN, R.T.T., GODRON, M. (1986): Landscape ecology. J. Wiley and Sons, New York. (EN)
KOLEKTIV (1992): Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb., v současně platném znění. Parlament ČR. Praha. (CS)
KREMER, B.P. (1995 - český překlad): Stromy - v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. Knižní klub a Ikar Praha, Praha. (CS)
LŐW, J. et al. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace. Doplněk, Brno. (CS)
MÍCHAL, I. (1992): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. (CS)
ÚRADNÍČEK, L., MADĚRA, P. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, s.r.o., Písek. (CS)

KREMER, B.P. (1995 - český překlad): Stromy - v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. Knižní klub a Ikar Praha, Praha. (CS)
LŐW, J. et al. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. doplněk, Brno. (CS)
SÁDLO, J., STORCH, D. (2000): Biologie krajiny. Biotopy České republiky. Vesmír, Praha. (CS)
SKLENIČKA, P. (2003): Základy krajinného plánování. Naděžda Skleničková, Praha. (CS)
ŽÁK, L. (1947): Obytná krajina. S.V.Ú. Mánes-Svoboda, Praha. (CS)