čeština

Absolventi poznají člověka jako cílového uživatele produktů designu ve všech složkách: ducha, duše a těla. Budou schopni využívat množství faktů o člověku k správnému, krásnému a sofistikovanému projektování, při kterém budou respektovat lidské možnosti a omezení.

Bez prerekvizit.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Klasifikovaný zápočet.

1) Základní ergonomická charakteristika (analýza a syntéza) na příkladě pracoviště s PC.
2) Vývoj antropometrických metod pro praktické uplatnění.
3) Anatomické zvláštnosti různých pracovních a odpočivných pozic těla a jejich změn.
4) Fyziologické podklady kosterně svalového aparátu (výskyt vad držení těla).
5) Testy psychické pohody a individuální zvláštnosti uživatelů, včetně teritoriálního chování.
6) Metoda kánonů (osminový, gabaritní a dosahové rozměry). Somatografická metoda posouzení konstrukce nábytku (plošný manekýn, pohyblivý manekýn).
7) Antropometrické přístupy a variabilita rozměrů lidského těla a jejich částí, kontrolní soubor.
8) Ergonomické rozměry podle ČSN EN ISO 7250.
9) Výběr základních typových rozměrů pro konstrukci některých typů nábytku podle řešeného problému. Stanovení tolerančního intervalu, tvorba velikostních typů a jejich počtu a procentního zastoupení v populaci.
10) Práce s antropometrickými údaji v různých databázích (souhrnné charakteristiky vs. individuální matice).
11) Uspokojení devadesáti procent populace, vč. teoretického výpočtu.
12) Pokračování tvorby typového standardu z dalších konstrukčních antropometrických rozměrů.
13) Další příklady použití antropometrické standardizace pro ergonomické využití v konstrukci pracovních míst.

Poskytnout studentům nezbytné minimum znalostí o složkách a vztazích uvnitř obecného systému zkoumajícím člověka při práci, s důrazem na aplikaci, aby byli schopní v konkrétní problémové situaci rozlišit kritické body, analyzovat je kvantitativně i kvalitativně a navrhnout praktické opatření úprav v systému, které by zlepšovaly problémovou situaci z hlediska člověka (určující subsystém efektivnosti celého systému), aby celý systém efektivně (syntéza) a dlouhodobě fungoval (v podmínkách pro člověka v optimálním rozmezí).

Účast je povinná.

Šedivý, V. Ergonomie: Člověk při práci

Beneš, J.: Člověk. Mladá fronta
Fetter, V. a kol.: Antropologie