Detail předmětu

Přehled českého umění 2. poloviny 20. století

FaVU-1CU20-LAk. rok: 2011/2012

Přehled uměleckých směrů, osobností, tendencí malířství a sochařství dvacátého století v českých zemích. Pozornost je věnována jevům, ztělesňujícím nebo navazujícím na expresionismus, kubismus, surrealismus, abstrakci, ale i proměnám pojetí krajiny a dobovým dekorativizujícím nebo retrográdním tendencím .

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

Výsledky učení předmětu

Základní fenomény a osobnosti českého výtvarného umění.

Prerekvizity

Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Test

Osnovy výuky

1.Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne - Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
2.Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík - galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
5. Technooptimismus jako umělecký názor - Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
6. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. .
7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
8. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F.K.Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
9. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
10. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
11. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985. Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
12. 1985 - 1989 Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
13. Lokální scény 80. let. Brno, Olomouc aj. Nedeklarované skupiny Tovaryšstvo malířské, Opět 5, Corpora S, skupiny kolem galerií Umělecké skupiny po roce 1988. Pilky (Roman Trabura). Návrat politické symboliky v letech 1988 - 90.

Učební cíle

Schopnost orientovat se v základních fenoménech a osobnostech výtvarnmého umění v českých zemích v kontextu evropském.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Prerekvizity a korekvizity

Základní literatura

Adriana Primusová, Marie Klimešová, 1952-Skupina Máj 57, úsilí o uměleckou svobodu na přelomu 50. a 60. let, Praha 2007
Dějiny českého výtvarného umění V. (1939 - 1958) , Academia 2006
Dějiny českého výtvarného umění VI. (1958 - 2000), Academia 2007
Marcela Macharáčková, Brnenská osmdesátá, Brno 2010
Nová encylopedie českého výtvarného umění, Praha 1995
Petr Wittlich, České sochařství ve 20.století : 1890-1945, Praha 1978

Doporučená literatura

Akce, slovo, pohyb, prostor (ed. V. Havránek), GHMP 1999
Český informel (ed. M. Nešlehová), GHMP 1991
Eva Petrová a kol., Skupina 42, GHMP - Akropolis 1998
Eva Petrová, Nová figurace, GVU Litoměřice 1993
František Šmejkal, České imaginativní umění, Rudolfinum 1996
František Šmejkal, Skupina Ra, GHMP 1988
Freancesco Augusto Razetto, Ottaviano Maria Razetto, Terezie Petišková, Genny Di Bert, Socialistický realismus Československo, Nadační fond eleutheria, Praha 2008
Jaroslav Sekera, Josef Hlaváček, Poesie racionality. Konstruktivní tendence v českém výtvarném umění 60. let, ČMVU 1994
Jindřich Chalupecký, Nové umění v Čechách, Praha 1994
Jiří Olič,Tvrdohlaví 1987-1999, Silver Screen 1999
Jiří Šetlík, Šedá cihla 1978 - 1991, Klatovy - Klenová 1991
Josef Alan a kol., Alternativní kultura, Příběh české společnosti 1945 - 1989, Praha 2001
Lenka Byžovská, Vojtěch Lahoda, Karel Srp - Czech Art 1900 - 1990, Prague City Gallery, 1990
Luděk Novák, Nová figurace, 1970.
Mahulena Nešlehová, Poselství jiného výrazu. Pojetí "informelu" v českém umění 50. a prví poloviny 60. let, 1997
Marie Klimešová, Miroslav Petříček, Roky ve dnech, České umění 1945 - 1957, Arbor vitae, Praha 2010
Ohniska znovuzrození. České umění 1956-1963 (ed. M. Judlová), GHMP - ÚDU AVČR 1994
Richard Adam, Alena Pomajzlová, Jiří Přibáň, 1984 - 1995, Česká malba generace 80. let, Wannieck Gallery Brno, 2010
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969-1985, ČMVU 1996
Vlastimi Tetiva, Miloslav Kounek, České malířství a sochařství 2.Pol.20. století, AJG1991

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program bakalářský

    obor ATD , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM3 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AKG , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AIN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor APD , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AVI , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AEN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AMU , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor APE , 3 ročník, letní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

52 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1.Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne - Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
2.Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík - galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
5. Technooptimismus jako umělecký názor - Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
6. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. .
7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
8. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F.K.Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
9. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
10. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
11. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985. Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
12. 1985 - 1989 Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
13. Lokální scény 80. let. Brno, Olomouc aj. Nedeklarované skupiny Tovaryšstvo malířské, Opět 5, Corpora S, skupiny kolem galerií Umělecké skupiny po roce 1988. Pilky (Roman Trabura). Návrat politické symboliky v letech 1988 - 90.