čeština

Studenti budou seznámeni s některými exaktními a numerickými metodami řešení diferenciálních rovnic a se základy techniky formalizovaného řešení pomocí Laplaceovy, Fourierovy a Z-transformace.

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia a předmětu BMA1.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

1. Funkce více proměnných, zobrazení (limita, spojitost). Parciální derivace, gradient.
2. Obyčejné diferenciální rovnice a systémy diferenciálních rovnic. Základní pojmy a základy kvalitativní teorie (existence a jednoznačnost řešení DR, stabilita). Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty, stabilita řešení.
3. Diferenční rovnice. Základní pojmy a základy kvalitativní teorie (existence a jednoznačnost řešení DR) Lineární difereční rovnice.
4. Funkce komplexní proměnné, derivace komplexní funkce. Integrální počet v komplexním oboru, Cauchyova věta, Cauchyův vzorec.
5. Laurentova řada, singulární body a jejich klasifikace, pojem rezidua a reziduová věta
6. Matematický aparát pro popis signálů. Distribuce, harmonické funkce, periodické funkce a Fourierova řada.
7. Přímá a zpětná Fourierova transformace. Gramatika transformace. Aplikace
8. Přímá a zpětná Laplaceova transformace, souvislost s Fourierovou transformací. Gramatika transformace.
9. Aplikace Laplaceovy transformace při řešení diferenciálních rovnic a jejich systémů.
10. Přímá a zpětná transformace Z. Použití Z transformace při řešení diferenčních rovnic.
11. Signály a jejich klasifikace.Signály se spojitým časem, periodický a harmonický signál, aperiodické signály, spektrum signálu.
12. Systémy -zavedení pojmu a klasifikace. Matematický model systému se spojitým časem a
řešení vstupně-výstupní rovnice Laplaceovou transformací. Impulsní a frekvenční charakteristika.
13. Vazby mezi systémy - sériové, paralelní spojení systémů, zpětná vazba. Stabilita systémů.

Seznámit studenty v první části s některými metodami řešení obyčejných diferenciálních rovnic a v druhé části s Laplaceovou, Fourierovou a Z-transformací.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Aramanovič, I.G., Lunc, G. L., Elsgolc, L.E.: Funkcie komplexnej premennej, Operátorový počet, Teória stability
Hlávka J., Klátil J., Kubík S.: Komplexní proměnná v elektrotechnice. SNTL Praha 1990.
Chvalina, J., Svoboda, Z., Novák,M.: Matematika 2
Kolářová, E.:MATEMATIKA 2 Sbírka úloh Sbírka úloh RNDr. Edita Kolářová
Melkes, F., Řezáč, M.: Matematika 2(BMA2 et KMA2)
Škrášek J., Tichý Z.: Základy aplikované matematiky II. SNTL Praha 1983.