čeština

Studenti se orientují ve vývoji umění po roce 1945. Jsou schopni rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění. Uvědomují si rozdíly a vztahy mezi ústředním diskursem západních dějin umění a jeho regionálními alternativami.

Orientace v dějinách umění před rokem 1945.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Písemná zkouška

1. Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta Kassel 1955.
2. Black Mountain College (JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu.The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami)
4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Net.art, internetové umění a umění na internetu. Umění nových médií a instituce.
8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
10. Umění bývalého východního bloku. Sanja Ivekovic, Julius Koller, Stano Filko, Anatolij Osmolovsky, IRWIN, Zbigniew Libera, Krystof Wodiczko, Ilja Kabakov, Komar a Melamid, medhermeneutici, Nedko Solakov, Mladen Stilinovič
11. Umění Latinské Ameriky. 6O. a 70. léta – od abstrakce k politickému umění. Lygia Pape, Lygia Clark, Hélio Oiticica, Cildo Meireles, Rosario Group. 80. a 90. léta – Gabriel Orozco, Jorge Pardo, Felix Gonzales Torres, Minerva Cuevas, Francis Alys, Santiago Sierra
12. Umění Asie a Afriky – postavení těchto regionů v kontextu globálního světa umění. Efekt postkolonialismu.

Cílem předmětu je vytvořit přehled o hlavních směrech, proudech a tendencích v umění po roce 1945 s důrazem na kánon „západního umění“.

Účast na přednáškách je nepovinná.

Yves-Allan BOIS – Benjamin BUCHLOH – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007. (CS)

Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12, Praha: Balios a Knižní klub, 2002. (CS)