čeština

Ústav technologie stavebních hmot a dílců (THD)

Obecné a fyzikální chemie,vazby ve sloučeninách, kinetika chemických reakcí, termochemie, fázové rovnováhy, disperzní soustavy, disociace, pH. Základy silikátové chemie z oboru struktury silikátů, znalosti návrhu složení betonů pro předem zadané konečné vlastnosti betonu, znalost vlastností vstupních surovin pro výrobu betonu a jejich zkoušení

Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

1.- 2.Vady a poruchy stavebních hmot (návrh, dokumentace, realizace)
3. Hodnocení jednotlivých druhů agresivních prostředí a jejich vliv na stavební materiály (plyny korodující beton, zjišťování agresivity vod působících na železobetonové konstrukce
4. Druhy vod korodujících železobetonové konstrukce, hygroskopické tuhé látky korodující beton, minerální tuky a oleje, mikrobiologické vlivy ovlivňující korozi betonu).
5.- 7. Mechanismy rozpadu betonu a koroze výztuže ( koroze kovových vložek v betonu, vznik trhlin a odlupování vyvolané korozí, působení agresivních chemikálií, rozpad působením mrazu, karbonatace, sulfatace, vápenaté rozpínání, hořečnaté rozpínání, alkalické reakce kameniva, napadení sírany aj.).
8.- 9. Koroze výztuže železobetonových konstrukcí účinkem bludných proudů, pronikání chloridů, galvanická koroze, koroze předpínacích lan při dodatečné předpínání,
10. Účinky vlhkosti. Účinky tepla. Účinky zatížení.
11.- 13. Metody ochrany betonu. Metody ochrany výztuže. Teorie sanace betonů. Opravy povrchů - rozbor, strategie návrh. Požadavky na správkový materiál a volba materiálů. Povrchové úpravy.

Seznámení s problémy korodovaných staveb, a to zejména se zřetelem na příčiny poruch, druh korozního prostředí, volbu vhodných stavebních materiálů. Výuka je zaměřena zejména na objasnění chemické mikrostrukturální a mechanické změny při korozi, koroze železového betonu vyvolaná působením agresivního prostředí a rozdělení materiálů dle trvanlivosti. Podrobně se pojednává o korozi betonů, kovů a stavebních materiálů kapalnými a plynnými médii, o druzích vod korodujících železobetonové konstrukce, jakož i o vlivu tuhé látky, minerálních tuků a oleje apod. Na to navazují povrchové úpravy zlepšující odolnost stavebních konstrukcí proti agresivním vlivům, resp. impregnace betonu plastickými látkami, nástřiky betonu makromolekulárními látkami, nátěrové hmoty na bázi vodního skla apod. V závěru se zabývá možností prognózování trvanlivosti stav materiálů a metodikou zjišťování trvanlivosti stavebních hmot s možností ochrany. Rovněž tak jsou probírány základy teorie sanace betonů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.