čeština

Studenti získají přehled o základech spolehlivosti elektrotechnických výrobků. Seznámí se s problematikou stárnutí elektrotechnických zařízení.

Žádné.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Zkouška písemnou a ústní formou.

Úvod do problematiky. Základní pojmy.
Spolehlivost prvků a systémů. Klasifikace systémů. Klasifikace poruch podle příčin vzniku, časového průběhu a stupně poruchy.
Základy statistiky. Rozdělení náhodné proměnné a jejich využití ve spolehlivosti.
Spolehlivost neopravovaných výrobků. Pravděpodobnost bezporuchového provozu. Pravděpodobnost poruchy. Hustota poruch, intenzita poruch. Střední doba bezporuchového provozu. Vztahy mezi charakteristikami spolehlivosti.
Spolehlivost soustav. Zálohování. Aktivní, pasivní zálohování systémů.
Standardizace. Statistická kontrola jakosti výrobních procesů. Mezinárodní standardizace.
Zavádění systému jakosti ISO 9000.
Defekty ve výchozích materiálech a jejich vliv na konečné vlastnosti prvků. Defekty iniciované technologií výroby.
Mechanismy a kinetika dějů stárnutí a znehodnocování. Interakce mezi exploatačními podmínkami a elektrotechnickým zařízením. Komplexní, dílčí a modelové namáhání a jeho vztah ke znehodnocování.
Teplotní stárnutí. Působení vlhkosti. Stárnutí elektrickým polem. Mechanické znehodnocování. Působení chemicky agresivních prostředí.
Korozní znehodnocování. Kinetika degradačních dějů při působení degradačních činitelů.
Diagnostika materiálů, prvků a systémů. Destruktivní, potenciálně destruktivní a nedestruktivní metody.
Strukturální metody. Elektrické metody. Ostatní fyzikální metody.

Cílem předmětu je seznámení studentů s problematikou spolehlivosti elektrotechnických výrobků a základy zálohování.

Účast na výuce 70 %.

Polsterová, H. Spolehlivost v elektrotechnice. Elektronická skripta. (CS)