Detail předmětu

Systémová biologie

FEKT-FSYSAk. rok: 2012/2013

Předmět je orientován na získání znalostí o metodách systémové biologie, tvorbě modelů buněčných organismů a možnostech jejich využití. Zaměřuje se na studium počítačových metod popisu chování živých organismů na molekulární úrovni využitelných v buněčné biologii a biochemii.
Uvažované modely jsou reprezentovány rozsáhlými síťovými grafy. Důraz je kladen na metodologii analýzy těchto modelů, založené na síťových motivech. Teorie síťových grafů je aplikována na modely sensorických a developmentálních transkripčních sítí, modely signálních drah a modely nervové soustavy. Tyto modely jsou ilustrovány na systémech konkrétních organizmů, převážně jednobuněčných.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

prof. Ing. Valentine Provazník, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav biomedicínského inženýrství (UBMI)

Výsledky učení předmětu

Absolvent předmětu je schopen:
- matematicky popsat hlavní komponenty genové exprese
- matematicky popsat hlavní komponenty signálních drah
- matematicky popsat hlavní komponenty neuronových sítí
- analyzovat síťové grafy pomocí síťových motivů
- vyjmenovat hlavní síťové motivy transkripčních sítí, sítí signálních drah a nervové soustavy
- vysvětlit principy hlavních síťových motivů transkripčních sítí, sítí signálních drah a nervové soustavy
- popsat experimentální metody v systémvé biologii

Prerekvizity

Student, který si zapíše tento předmět by měl být schopen popsat buněčný systém, jeho hlavní komponenty z hlediska složení a funkce; dále analyzovat systémy obyčejných diferenciálních rovnic a aplikovat základní znalosti z oblasti pravděpodobnostních rozložení náhodných veličin a kombinatoriky. Obecně jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

až 22 bodů za cvičení
až 78 bodů za zkoušku.
Zkouška je písemnou formou.

Osnovy výuky

1. Vymezení oboru systémové biologie, vztah k příbuzným oborům
2. Biologický úvod, modelové organismy
3. Kinetika chemických reakcí
4. Transkripční sítě
5. Síťové motiv negativní autoregulace
6. Síťové motivy typu FFL
7. Síťové motivy typu SIM, zobecněné motivy FFL, DOR
8. Developmentální transkripční sítě, síťové motivy signálních drah
9. Model chemotaxe escherichie coli
10. Vícevrstvé síťové motivy, síťové motivy neuronových sítí
11. Principy omezení chybovosti genové exprese
12. Experimentální metody systémové biologie - optické metody
13. Experimentální metody systémové biologie - metody NMR a ultrasonografie

Učební cíle

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní orientaci v oblasti využití počítačových modelů v buněčné biologii a způsobu jejich využití a zvládnutí metod analýzy modelů pro systémovou biologii.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Laboratorní výuka je povinná, řádně omluvené zmeškané laboratorní cvičení lze po domluvě s vyučujícím nahradit (obvykle v zápočtovém týdnu)

Základní literatura

Alon, U: An Introduction to Systems Biology, Design Principles of Biological Circuits. CRC, 2007, ISBN: 1-58488-642-0 (EN)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program BTBIO-F magisterský navazující

    obor F-BTB , 1 ročník, letní semestr, povinný

  • Program EEKR-CZV celoživotní vzdělávání (není studentem)

    obor ET-CZV , 1 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Mgr. Zdenka Fohlerová, Ph.D.
doc. Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Osnova

1. Úvod do systémové biologie - od molekulární biologie buňky k počítačovým modelům
2. Modelování biochemických systémů - matematické a počítačové modely popisující živé organismy
3. Specifické biochemické systémy - matematické modelování biologických a chemických procesů v příkladech
4. Lícování modelů - návrh a verifikace vhodných modelů, porovnání s reálnými živými systémy
5. Analýza vysoce průchodných dat - aktuální metody využívané v bioinformatice a jejich dopad na systémovou biologii
6. Modely genové exprese - matematické modelování genové exprese
7. Stochastické systémy a variabilita - od deterministického popisu témeř chaotických biochemických procesů k stochastickému
8. Struktura sítí, dynamika a funkce - sítě modelů a jejich použití
9. Optimalita a evoluce - pokročilé dynamické a adaptivní modely pro vyvíjející se procesy
10. Experimentální techniky v molekulární biologii
11. Lineární řídicí systémy v modelování
12. Nástroje počítačového modelování v praxi
13. Budoucnost systémové biologie

Cvičení na počítači

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Ing. Jiří Kratochvíla, Ph.D.

Osnova

1. Specifické biochemické systémy - matematické modelování biologických a chemických procesů.
2. Modely genové exprese - matematické modelování genové exprese.
3. Stochastické systémy a variabilita - od deterministického popisu témeř chaotických biochemických procesů k stochastickému
4. Optimalita a evoluce - pokročilé dynamické a adaptivní modely pro vyvíjející se procesy
5. Vybrané nástroje počítačového modelování
6. Samostatný projekt