Detail předmětu

Elektrotechnické materiály a výrobní procesy

FEKT-KEMVAk. rok: 2012/2013

Materiály v elektrotechnice - složení, struktura, výroba a použití. Plasty, sklo, keramika a sklokeramika - druhy, vlastnosti, zpracovatelské technologie. Kompozity. Kovy - klasifikace a vlastnosti. Zpracování kovů, výroba vodičů a fólií. Polovodičové materiály; klasifikace, vlastnosti, aplikační oblasti. Příprava polovodičových materiálů a základních polovodičových struktur. Povrchové úpravy, laky a spojování materiálů. Speciální procesy, elektronové, iontové, rentgenové, jaderné, radiační, laserové, ultraakustické, elektroerozivní a další významné výrobní procesy.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

8

Výsledky učení předmětu

Student získá přehled o struktuře a vlastnostech vybraných elektrotechnických materiálů a způsobech jejich výroby a o použití speciálních moderních technologických postupů. Na těchto základech bude schopen navrhnout optimální postupy při řešení konkrétních problémů z oblasti elektrotechnických materiálů a výrobních procesů.

Prerekvizity

Předpokládají se znalosti z předmětu BMTD - Materiály a technická dokumentace...

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Cvičení:
Za soubor pěti zpracovaných laboratorních úloh lze získat maximálně 10 bodů.
Závěrečná zkouška.
Semestrální zkouška je rozdělena na dvě dílčí části, a to „Materiály v elektrotechnice“ a „Výrobní procesy“.
Dílčí část semestrální zkoušky „Materiály v elektrotechnice“ se uskuteční formou písemného testu. Test zahrnuje látku probranou na tutoriálech a cvičeních a týká se prvních sedmi bodů přehledu přednášek a je hodnocen maximálně 40 body. Test je nutné absolvovat nejpozději do konce výukové části semestru.
Dílčí část semestrální zkoušky „Výrobní procesy“ se uskuteční v řádném zkouškovém období. Za tuto dílčí část zkoušky lze získat maximálně 50 bodů. Forma zkoušky je kombinovaná. Písemná část je povinná a skládá se z 10 otázek po 5 bodech. Ústní část je nepovinná a je možné v jejím průběhu korigovat odpovědi z písemné části, a to max. 1 bodem v 1 otázce. Výsledná známka z předmětu je dána součtem bodů ze cvičení a dílčích částí semestrální zkoušky.

Osnovy výuky

1. Materiály v elektrotechnice - složení,
struktura, klasifikace, použití. Řízení
vlastností materiálů. Kompozity.
2. Organické a anorganické izolanty, dielektrika.
Plasty, elastomery, slídové výrobky, sklo,
keramika (silikátová, oxidová, bezkyslíkatá),
sklokeramika, tvrdé materiály.
3. Plastikářské technologie. Výroba a opracování
anorganických nekovových materiálů.
4. Kovové materiály. Klasifikace, vlastnosti,
použití. Materiály s fero- a ferimagnetickými
vlastnostmi. Slinuté materiály.
5. Zpracování kovů. Výroba drátů a fólií, kabelů
a vodičů. Výroba materiálů pro plošné spoje.
6. Polovodičové materiály - klasifikace,
struktura, složení, vlastnosti.
7. Polovodičové materiály - aplikační možnosti.
Příprava polovodičových materiálů.
8. Výroba základních polovodičových struktur.
9. Povrchové úpravy, laky, spojování materiálů.
10. Elektronové procesy, účinky elektronového
svazku a jeho využití. Iontové procesy.
11. Rentgenové procesy. Radiační technologie.
Jaderné procesy.
12. Laserové procesy, rozdělení laserů,
vlastnosti a některé aplikace laserů.
13. Ultraakustické procesy, zdroje ultrazvuku,
využití účinků ultrazvuku. Elektroerozivní
procesy a jejich použití.

Učební cíle

Cílem předmětu je seznámit studenty konkrétněji se strukturou a vlastnostmi vybraných elektrotechnických materiálů a způsoby jejich výroby, seznámit studenty se speciálními moderními technologickými postupy s vazbou na klasické technologie.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Doporučená literatura

Bouda, V., Hampl. J., Lipták,J.: Materials for electrotechnics. Vydavatelství ČVUT, Praha, 2000, 207 s. ISBN 80-01-02233-1. (EN)
Rous B.: Materiály pro elektroniku a mikroelektroniku. SNTL Praha 1991 (CS)
Skeřík J.: Plasty v elektrotechnice a elektronice. SNTL Praha 1991 (CS)
Šavel J.: Materiály a technologie v elektronice a elektrotechnice. BEN - technická literatura Praha 1999 (CS)
Šesták j. a kol.: Speciální materiály a technologie. Academia Praha 1993 (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program EEKR-BK bakalářský

    obor BK-MET , 2 ročník, zimní semestr, povinný

  • Program EEKR-CZV celoživotní vzdělávání (není studentem)

    obor ET-CZV , 1 ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

52 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Dielektrika a izolanty. Polarizace a permitivita. Elektrická vodivost a konduktivita. Dielektrické ztráty a ztrátový činitel. Komplexní permitivita. Dielektrika v silných elektrických polích.
2. Anorganická dielektrika. Azbest, slída a slídové výrobky. Sklo v elektrotechnice. Výroba a zpracování skla. Elektrotechnická keramika. Výroba a zpracování keramiky. Oxidová a bezkyslíkatá keramika.
3. Plasty pro elektrotechniku. Termoplasty. Reaktoplasty. Plasty se zvýšenou tepelnou odolností. Úpravy plastů a plastikářské technologie.
4. Vodivé, odporové a magnetické materiály.
5. Polovodičové materiály - klasifikace, struktura, složení, vlastnosti.
6. Polovodičové materiály - aplikační možnosti. Příprava polovodičových materiálů.
7. Výroba základních polovodičových struktur.
8. Zpracování kovů a kovových polotovarů pro konstrukční díly elektrických a elektronických zařízení. Výroba drátů. Svařování a pájení kovových dílů.
9. Povrchové úpravy, laky, kompletace mechanických dílů.
10. Elektronové procesy, získávání elektronů, účinky elektronového svazku a jeho využití.
Iontové procesy, získávání iontových svazků, jejich účinky a využití.
11. Rentgenové procesy, vznik a vlastnosti rentgenového záření. Radiační technologie.
Jaderné procesy, základní pojmy, transmutace polovodičových materiálů.
12. Laserové procesy, základy činnosti laserů, rozdělení laserů, vlastnosti a některé aplikace laserů.
Ultraakustické procesy, fyzikální základy ultraakustiky.
13. Ultraakustické procesy, zdroje ultrazvuku, využití účinků ultrazvuku.
Elektroerozivní procesy a jejich použití.

Cvičení odborného základu

15 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Výpočty z oblasti elektronových procesů a iontových procesů.
2. Výpočty z oblasti aplikací rentgenového záření a jaderných transmutací.
3. Výpočty z oblasti laserové techniky.
4. Výpočty z oblasti ultraakustiky.

Laboratorní cvičení

15 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Modelování složek komplexní permitivity
2. Havriliakův - Negamiho diagram
3. a) Měření dielektrických vlastností keramického titaničitanu barnatého
b) Určení součinitele nelinearity keramického titaničitanu barnatého
4. Měření teplotní závislosti rezistivity polovodičového materiálu
5. Měření driftové pohyblivosti minoritních nosičů proudu impulsní metodou
6. Počítačové vytváření pásových modelů polovodičových materiálů