čeština

Přehled o struktuře a činnosti režijního pracoviště a jeho periferních zařízeních, digitálním záznamu a editaci zvukových signálů, počítačových systémech zpracování zvuku, znalosti základní struktury a principu elektronických hudebních nástrojů, přehled o hudebních komunikačních rozhraních a metodách řízení a synchronizace zvukové, světelné a scénické techniky.

Jsou požadovány základní znalosti na úrovni následujících povinných předmětů studijního oboru přednášených v předcházejících semestrech: Analýza signálů a soustav, Měření v elektrotechnice a Elektrotechnika.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mající charakter výkladu základních principů, metodologie, problémů a jejich vzorových řešení.
- Laboratorní cvičení podporující praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na laboratorních cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Maximum 24 bodů je uděleno za pět samostatných prací studentů, maximum 16 bodů za dvě laboratorní cvičení a jejich vypracování a maximum 60 bodů za závěrečnou písemnou zkoušku. Minimální rozsah vypracování jednotlivých laboratorních cvičení stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

1. Zvuk a jeho šíření, zvukový signál v elektrické soustavě. Mixážní pult: vstupní obvody, ekvalizéry, úpravy dynamiky, sběrnice, výstupy, připojení externích zařízení, funkce Mute a Solo, talkback, diagram úrovní. Měření a vizualizace úrovně, spektra a amplitudové obálky zvukového signálu.
2. Zvukové efekty: dynamické pojetí zvukového signálu, kmitočtové filtry, dynamické procesory, efekty se zpožďovací linkou, simulace akustických prostorů, modulační efekty, funkční měniče, změna výšky, časové komprese a expanze, fázový vocoder, spektrální transformace, prostorové efekty.
3. Laboratorní cvičení
4. Digitální zpracování zvukových signálů, digitální zvuková rozhraní. Záznam zvukového signálu, systémy HDR. Zvukové karty, záznam a zpracování zvuku na osobním počítači.
5. Základy hudební akustiky. Syntéza zvukových signálů, lineární a nelineární metody, digitální syntéza, matematické modelování. Elektronické hudební nástroje, virtuální analogový syntezátor, sampler, polyfonní a multitémbrové nástroje.
6. Laboratorní cvičení
7. Komunikační rozhraní v hudební elektronice, rozhraní MIDI. Synchronizace zvukové a obrazové techniky, synchronizace hudební elektroniky. Řízení zvukové a scénické techniky.

Cílem předmětu je seznámit se s principem činnosti a použitím zařízení zvukové techniky, elektronických hudebních nástrojů, počítačových systémů pro zpracování zvuku a jejich instalací ve zvukových studiích.

Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny laboratorní úlohy v řádných nebo náhradních termínech. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Watkinson, J. The Art of Digital Audio, third edition. Focal Press, 2001. (EN)

Benson, B. K.: Audio Engineering Handbook,McGraw-Hill Book Comp. N.Y. USA, 1988 (EN)
Forró, D. Počítače a hudba. Grada, Praha 1994. (CS)
Vlachý, V. Praxe zvukové techniky. Nakladatelství Muzikus, Praha, 1995. ISBN 80-901537-6-3. (CS)
Zölzer, U. Digital Audio Signal Processing. Technical University of Hamburg, Germany. (EN)