čeština

Student získá inženýrské znalosti o klimatických poměrech v jednotlivých částech světa se zřetelem k provozu elektrických a elektronických zařízení.Student bude schopen navrhovat optimální materiály i způsoby ochrany přístrojů a zařízení do prostředí s nepříznivými provozními podmínkami.

Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Podmínky zápočtu:
Realizace a zpracování všech laboratorních úloh. Minimálně 70% ní účast na numerických cvičeních.

Činitelé klimatu a jejich působení na materiály a řízení.
Vliv teploty, chemických činitelů, záření.
Vliv vody a vlhkosti vzduchu. Proces navlhávání materiálů.
Koroze. Mikrobiální koroze.
Působení klimatu na organické a anorganické materiály.
Atmosférické a tepelné stárnutí organických materiálů.
Zákonitosti stárnutí.
Technologie ochran proti klimatu.
Impregnace a povrchová ochrana. Fungicidy.
Ochranné nátěry. Galvanické povrchové ochrany.
Klimatické zkušební metody a zařízení. Klimatizační komory.
Klimatické zkoušky. Atmosférické zkoušky v přírodních podmínkách.
Provedení elektrických zařízení.

Cílem předmětu je seznámit studenty s charakteristikami jednotlivých klimatických oblasti Země, s vlivy činitelů prostředí na vlastnosti elektrotechnických materiálů a s opatřeními, nutnými k zabezpečení požadované doby života elektrotechnických zařízení v prostředích s extremními klimatickými a provozními podmínkami.

Účast na cvičeních 70 %.

Bartoníček, R.:Protikorozní ochrany,SNTL Praha 1980 (CS)
Liedermann, K., Rozsívalová, Z.: Klimatotechnologie. Elektronický učební text.