čeština

Student získá inženýrské znalosti o materiálech pro elektrotechniku, elektroniku, mikroelektroniku a pro aplikace v příbuzných oborech. Znalost relace: složení-struktura - vlastnosti umožní absolventům optimální volbu materiálů při návrhu technických řešení s přihlédnutím k možným změnám pracovních podmínek.

Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Podmínky zápočtu:
Realizace a zpracování všech laboratorních úloh. Minimálně 80% ní účast na numerických cvičeních.
Závěrečná zkouška.

Složení,struktura a makroskopické vlastnosti materiálů.
Přístupy k řízení vlastností materiálů.
Nekonvenční a teplovzdorné plasty. Vodivé plasty.
Sklo pro elektroniku. Skelné pájky. Slinovaná skla. Skelně krystalické materiály.
Keramika pro elektroniku. Keramické supravodiče. Piezoelektrika.
Sloučeninové polovodiče a jejich tuhé roztoky.
Amorfní polovodiče. Polovodivé vrstvy. Organické polovodiče.
Magnetická kovová skla.Paměťová média.
Materiály pro optoelektroniku.Vláknová optika.
Superčisté látky pro elektroniku a další aplikace.
Materiály pro vakuovou techniku.
Materiály pro konverzi a akumulaci energie.
Bio-materiály a bio-kompatibilita.
Materiály a pracovní prostředí.

Cílem předmětu je seznámit studenty s vzájemnou vazbou složení a struktury materiálů na vlastnosti materiálů a na možnosti řízení jejich vlastností. Získané znalosti umožní studentům navrhovat optimální druhy materiálů do výroby elektrotechnických,elektronických a mikroelektronických zařízení,jakož i do aplikací v příbuzných technických a vědeckých oborech.

Povinná účast ve výuce.

Kazelle, J., Liedermann, K., Jirák, J., Havlíček, Vaněk, J.: Elektrotechnické materiály a výrobní procesy. Elektronické texty, Brno 2002. (CS)
Mentlík, V. Dielektrické prvky a systémy, BEN, Praha 2006, ISBN 80-7300-189-6 (CS)

Askeland, D. R.: The Science and Engineering of Materials, Boston 1994, USA, ISBN 0-534-93423-4 (EN)