Detail předmětu

Filosofie současnosti - postmodernismus

FEKT-XFSPAk. rok: 2012/2013

Předmět seznamuje posluchače přístupnou a přehlednou formou s povahou myšlenkových proudů, které provázejí dění současného tzv. postmoderního světa. Jednotlivé filosofické či náboženské směry jsou vykresleny i s jejich původem, přednostmi i riziky jejich případného bezhlavého prosazování.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

ThMgr. Milan Klapetek

Zajišťuje ústav

Ústav jazyků (UJAZ)

Výsledky učení předmětu

Po absolvování tohoto předmětu by měl posluchač být schopen rozeznat v současné pluralistické společnosti její jednotlivé prvky, mít přiměřený přehled o jejich původu a charakteru a být tedy schopen komunikovat i s lidmi jiné filosofické či náboženské orientace, než je jeho vlastní.

Prerekvizity

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Osnovy výuky

Inventura našeho současného světa, základní danosti lidské existence – výchozí hodnoty dalšího uvažování. Obsah pojmů „moderna“ a „postmoderna“. Pluralita, multikulturnost, postmoderna – proč je mnoho náboženských a filosofických směrů a kde se vzaly, smysl a funkce náboženských a filosofických soustav. Postmoderní koncepce polycentričnosti pravdy. Kořeny současného pluralismu v základech evropské kultury, různé možné způsoby vzájemné koexistence odlišných principů, izolace, monopol, proti sobě, vedle sebe Současné náboženské směry – od světových náboženství po nekonformní skupiny. Náboženství kmenová a univerzalistická, polytheismus, dualismus a monotheismus, fideistické (náboženské) prvky v myšlení, mýty staré a moderní. Filosofické, nenáboženské způsoby vidění světa, jejich původ a vznik. Počátky vědeckého myšlení v Řecku, první filosofové. Sofisté – zakladatelé linie, vedoucí až k současnému postmodernímu relativismu a pragmatismu. Platon – věčně inspirativní podobenství o světě ideí, zakladatel utopických, idealistických, sociálně reformních podob představ o společnosti, ve kterých může být role státu povážlivě přetížena. Současné formy myšlení, navazující na Platona. Aristoteles – východiskem je realita, nikoliv idea a ideál. Vyústění v představě dokonale propojeného světa, nadaného smyslem a účelem nejen v celku, ale i v každé jednotlivosti. Na konci z něj čerpá jak náboženství (novotomismus), tak vcelku atheistický liberalismus. Od personalismu k individualismu. Středověká syntéza, největší a jediný univerzální nábožensko-filosofický systém v dějinách evropské kultury – chvály a výtky na adresu středověku. Rozpad středověkého univerzálního systému, jeho možné příčiny, příznaky a důsledky. Co nového (moderního) přichází místo starého. Hledání nového určujícího principu. Vliv a důsledky objevů na poli věd a techniky, nová ekonomická a politická učení (dodnes živá) Válka a revoluce, průvodní jevy evropské kultury, jejich filosofická východiska a vyústění. Konflikt či koexistence civilizací. Globalizace jako nový fenomén. Ekonomika jako určující princip. Budoucnost světa, pesimistické a optimistické vize. Místo jedince v globální informační znalostní společnosti.

Učební cíle

Cílem předmětu je především pomoci studentům ve vlastní samostatné orientaci v mnohdy nepřehledné situaci současného člověka. Dalším cílem je poskytnutí potřebného přehledu k tomu, aby si student mohli nalézt a vytvořit svůj vlastní obraz světa. Látka je seřazena a vybrána s respektováním historicky zcela nových podmínek multikulturní společnosti globalizovaného světa.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Základní literatura

Dějiny filosofie (Rádl E; Kratochvil J., Durant W.; a různí další autoři)
Dějiny náboženství (Eliade, různí autoři)
Dějiny politických a ekonomických účení (Hearnshaw F.J.C; Mertl J; Mendl B.; různí další autoři)
Dějiny světa (Wells H.G.; Kosina a různí další autoři)
Huntington S. P.: Střet civilizací, Praha 2001
Lyotard, J-F.: O postmodernismu, Praha 1993
Quesnel, M. D.: Co si myslíme, čemu věříme a kdo jsme, Praha 2002
Selech, W.: Naše postmoderní moderna, Praha 1994

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program AJEI-H bakalářský

    obor H-AEI , 2 ročník, zimní semestr, volitelný všeobecný
    obor H-AEI , 3 ročník, zimní semestr, volitelný všeobecný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor

ThMgr. Milan Klapetek

Osnova

1.Inventura našeho současného světa, základní danosti lidské existence – výchozí hodnoty dalšího uvažování. Obsah pojmů „moderna“ a „postmoderna“
2.Pluralita, multikulturnost, postmoderna – proč je mnoho náboženských a filosofických směrů a kde se vzaly, smysl a funkce náboženských a filosofických soustav. Postmoderní koncepce polycentričnosti pravdy.
3.Kořeny současného pluralismu v základech evropské kultury, různé možné způsoby vzájemné koexistence odlišných principů, izolace, monopol, proti sobě, vedle sebe
4.Současné náboženské směry – od světových náboženství po nekonformní skupiny. Náboženství kmenová a univerzalistická, polytheismus, dualismus a monotheismus, fideistické (náboženské) prvky v myšlení, mýty staré a moderní
5.Filosofické, nenáboženské způsoby vidění světa, jejich původ a vznik. Počátky vědeckého myšlení v Řecku, první filosofové.
6.Sofisté – zakladatelé linie, vedoucí až k současnému postmodernímu relativismu a pragmatismu
7.Platon – věčně inspirativní podobenství o světě ideí, zakladatel utopických, idealistických, sociálně reformních podob představ o společnosti, ve kterých může být role státu povážlivě přetížena. Současné formy myšlení, navazující na Platona
8.Aristoteles – východiskem je realita, nikoliv idea a ideál. Vyústění v představě dokonale propojeného světa, nadaného smyslem a účelem nejen v celku, ale i v každé jednotlivosti. Na konci z něj čerpá jak náboženství (novotomismus), tak vcelku atheistický liberalismus. Od personalismu k individualismu.
9.Středověká syntéza, největší a jediný univerzální nábožensko-filosofický systém v dějinách evropské kultury – chvály a výtky na adresu středověku
10.Rozpad středověkého univerzálního systému, jeho možné příčiny, příznaky a důsledky. Co nového (moderního) přichází místo starého. Hledání nového určujícího principu.
11.Vliv a důsledky objevů na poli věd a techniky, nová ekonomická a politická učení (dodnes živá)
12.Válka a revoluce, průvodní jevy evropské kultury, jejich filosofická východiska a vyústění. Konflikt či koexistence civilizací. Globalizace jako nový fenomén. Ekonomika jako určující princip.
13.Budoucnost světa, pesimistické a optimistické vize. Místo jedince v globální informační znalostní společnosti