čeština

Absolvování předmětu umožní studentu orientovat se v problematice péče o památky. Po určité praxi by měl být schopen vytvořit profesionální koncepci zásahu či intervence do historické stavby. Pokud bude před tento úkol postaven, měl by dokázat zpracovávat prováděcí dokumentaci obnovy i dohlížet na její realizaci.

Student by se měl orientovat v dějinách architektury (antika - min. baroko), znát statický princip základních tektonických soustav (klenba, podpory a břemeno, stěna, skelet), stavební hmoty tradičního stavitelství a základní konstrukce pozemního stavitelství (zakládání, krovy, stropy, výplně otvorů, úpravy povrchů).

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Zkouška má písemnou formu. Do celkového bodového hodnocení (max. 100 bodů) bude zahrnuto hodnocení seminární práce (max. 15 bodů).

1 Úvod – vývoj ochrany památek a památkové péče.
2 Organizace a klasifikace památek. Legislativní zajištění památkové péče
3 Mezinárodní instituce, dokumenty a formy ochrany kulturního dědictví.
4 Charakteristika architektonického a urbanistického dědictví – druhová skladba
5 Přetváření architektonického díla v historických slohových etapách – hrady, zámky,
sakrální stavby
6 Přetváření architektonického díla v historických slohových etapách – paláce,
měšťanské domy, urb. souvislosti
7 Současná péče o památky ( konzervace, sanace, rekonstrukce, restituce, revitalizace, anastylóza, replika, kopie, přemístění,
konverze)
8 Ochrana historických sídel
9 Město 19. století, industriální dědictví – možnost a způsoby zachování
10 Město 1.poloviny 20.století a jeho architektura.
11 Současná architektonická tvorba v historickém prostředí – genius loci, autenticita
prostředí, novostavba, detail
12 Historické konstrukce
13 Stavební podstata památky a její poruchy, současné technologie a konstrukce

Cílem je seznámení s metodami ochrany a péče o památky a získání znalostí pro architektonickou tvorbu v historickém prostředí, přiblížení způsobů obnovy, zachování a nového využití kulturních památek.

Průběžná kontrola teoretických znalostí předmětu bude provedena presenčním testem v sedmém týdnu výuky. Podíl účasti ve cvičeních a na samostatné práci v terénu je 50 %.

Architekt, Zprávy památkové péče, Památková péče, Památky a příroda, Památky archeologické a místopisné, Stavba, Fofum atd. (CS)
Benešová M.- Česká architektura v proměnách dvou století, Praha 1985 (CS)
Blažíček O. J.- Slovník památkové péče, Praha 1962 (CS)
Dostál O., Hrůza J.- Česká historická města, Praha 1978 (CS)
Dvořák M.- Katechismus der Denkmalpflege, Wien 1916 (DE)
Kos J.-Vady, povrchy, údržba a změny staveb, Brno 1980 (CS)
Kříž M.- Rekonstrukce a ochrana památek I.a II., Brno 1989 (CS)
Menclová D.- České hrady I. a II., Praha 1972 (CS)