Detail předmětu

Komunikace a rétorika

FAST-GZ53Ak. rok: 2012/2013

Teorie a praxe rétoriky a komunikace, zásady efektivní komunikace, osobnost řečníka, typy osobnosti, temperament, charakter, komunikační proces, druhy komunikace, význam komunikace, sociální komunikace, neverbální komunikace, komunikace na úrovni, zvládnutí různých komunikačních projevů, veřejný projev, dikce /mluva/, respirace, fonace, artikulace, příprava obsahu a formy mluveného projevu, jazykové a stylistické prostředky, mimoslovní prostředky, členění výstavby řečnického projevu, monologické a dialogické formy veřejných mluvených projevů, potlačení trémy.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Garant předmětu

RNDr. Ing. Jaroslav Lindr, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav společenských věd (SPV)

Výsledky učení předmětu

Přehled o základních principech a druzích komunikace. Teoretické znalosti o komunikačním procesu, schopnost aplikace efektivní komunikace v různých situacích firemního, pracovního a osobního života. Zvládnutí přípravy, obsahu a formy veřejné promluvy. Znalost zásad komunikace mezi lidmi. Praktické ověření získaných poznatků a zkušeností absolvováním série "veřejných projevů" na různá zvolená témata s využitím videokamery. Zpětnovazební reflexe a rozbor chyb v projevu.

Prerekvizity

Předmět navazuje na znalosti získané ve středoškolském vzdělání v tomto oboru, proto se k jeho studiu nepožadují žádné další odborné vědomosti z vysokoškolského studia, je vítán zájem o teorii komunikace, znalosti z obecné psychologie, zkušenosti z projevy, pozorování projevů jiných lidí, motivace ke zkvalitnění vlastní komunikace.

Korekvizity

Teorie osobnosti, vývojová psychologie, temperament, charakter, souvislost osobnostního vývoje s komunikací, komunikační styly, styly řízení, efektivita v komunikaci, neverbální komunikace, gesta, mimika, motivace, diskuse, vedení porad, komunikace mezi muži a ženami, partnerská komunikace, sociální komunikace, firemní komunikace, etika, komunikační techniky.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Výklad učiva metodou slovní formou na přednáškách, které jsou doprovázeny bohatým prezentačním materiálem. Výklad teorie bude obohacen o drobné komunikační aktivity. Přednášky a další materiály nad rámec přednášených témat jsou v LMS Moodle. Část výuky je věnována praktickým komunikačním aktivitám (veřejný projev, prezentační dovednosti, vedení rozhovorů, psychologie přesvědčování aj.).

Způsob a kritéria hodnocení

Studenti prokáží orientaci v teorii komunikace a rétoriky formou písemky z teoretické části učiva. Zároveň absolvují sérii veřejných projevů z obecné a aplikované komunikace na různá témata v průběhu semestru. Celkové hodnocení sestává z písemného testu z teoretické části učiva (50%) a zvládnutí pěti různých komunikačních aktivit od veřejných projevů po prezentace na nejrůznější témata (50%).

Osnovy výuky

1. Úvod do studia společenských věd. Význam pro teorii a inženýrskou praxi.
2. Sociální psychologie a její místo v životě jednotlivce. Psychologické pojmy. Paměť, řeč a myšlení.
3. Metody psychologického a komunikačního výzkumu. Rozhovor, dotazník, anamnéza. Výchova a sebevýchova. Formování osobnosti v prostředí.
4. Osobnost, obecné otázky, struktura. Temperament a charakter. Typy osobnosti. Inteligence a intelekt.
5. Vývoj a formování osobnosti. Stadia vývoje osobnosti dle věku. Biologické a sociologické determinace osobnosti.
6. Komunikace a rétorika v současnosti, jejich využití v praxi.
7. Dikce neboli mluva. Respirace, fonace a artikulace.
8. Příprava obsahu a formy mluveného projevu a zásady komunikace mezi lidmi.
9. Jazykové a stylistické prostředky.
10. Mimoslovní prostředky a osobnost řečníka.
11. Členění výstavby řečnického projevu.
12. Jednotlivé typy veřejných, jak monologických, tak dialogických projevů.
13. V praktické části výuky si studenti ověří získané znalosti a dovednosti testem rétorické sebereflexe formou tzv. veřejných projevů s použitím videotechniky.

Učební cíle

Získání přehledu rétoriky a základních principů komunikace. Zvládnutí přípravy obsahu a formy promluvy a zásad komunikace mezi lidmi. Praktické ověření získaných poznatků a zkušeností absolvováním testu rétorické sebereflexe formou "veřejných projevů" s použitím videotechniky.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Základní literatura

KOHOUT, Jaroslav: Rétorika - umění mluvit a jednat s lidmi. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-072-4.

Doporučená literatura

EHRENBORG, Jöns: Přesvědčivé vystupování. Praha: Management Press, 1995. ISBN 80-85603-97-7.
HARVEY, Christine: Jak vystupovat na veřejnosti a získat důvěru posluchačů. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-69-1.
KING, Larry: Nebojte se mluvit. Praha: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-237-2411-8.
KOHOUTEK, Rudolf, ŠTĚPANÍK, Jaroslav, KUNOVSKÝ, Jan: Základy psychologie pro techniky. Brno: Cerm, 1994. ISBN 80-85867-42-7. (CS)
ŠPAČKOVÁ, Alena: Moderní rétorika. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2965-7. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program B-P-C-GK bakalářský

    obor G , 3 ročník, zimní semestr, volitelný

  • Program B-K-C-GK bakalářský

    obor G , 3 ročník, zimní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

RNDr. Ing. Jaroslav Lindr, Ph.D.

Osnova

1. Úvod do studia společenských věd. Význam pro teorii a inženýrskou praxi.
2. Sociální psychologie a její místo v životě jednotlivce. Psychologické pojmy. Paměť, řeč a myšlení.
3. Metody psychologického a komunikačního výzkumu. Rozhovor, dotazník, anamnéza. Výchova a sebevýchova. Formování osobnosti v prostředí.
4. Osobnost, obecné otázky, struktura. Temperament a charakter. Typy osobnosti.
5. Vývoj a formování osobnosti. Stadia vývoje osobnosti dle věku. Biologické a sociologické determinace osobnosti.
6. Komunikace a rétorika v současnosti, její využití v profesní praxi i osobním životě.
7. Zásady dobrého veřejného projevu. Dikce neboli mluva. Respirace, fonace a artikulace.
8. Příprava obsahu a formy mluveného projevu a zásady komunikace mezi lidmi.
9. Jazykové a stylistické prostředky. Osobnost řečníka. Český jazyk v projevech.
10. Mimoslovní prostředky a osobnost řečníka.
11. Členění výstavby řečnického projevu. Kvalita veřejných projevů. Způsoby zvládání trémy.
12. Jednotlivé typy veřejných, monologických a dialogických projevů v praxi.
13. Ověření získaných znalostí a dovednosti testem rétorické sebereflexe formou tzv. veřejných projevů s použitím videotechniky.