čeština

Ústav stavebního zkušebnictví (SZK)

Základní orientace v oblasti metod experimentální analýzy konstrukcí a konstrukčních prvků. Souvislost experimentální analýzy s numerickým modelováním stavebních konstrukcí. Optimalizace fyzikálního modelu pro numerické simulační metody. Základní orientace stochastického přístupu při hodnocení stavebních konstrukcí. Analytické vyhodnocení výsledků experimentální a numerické analýzy pro kritické hodnocení spolehlivosti výstupů numerického modelování.

Fyzikálně mechanické a lomové vlastnosti stavebních látek, základní metody zkoušení a diagnostiky stavebních konstrukcí, prostředky pro numerickou analýzu konstrukcí, základy teorie statistiky a pravděpodobnosti.

Navrhování a posuzování ocelových konstrukcí, reologické vlastnosti železobetonových konstrukcí, navrhování a posuzování předpnutých železobetonových konstrukcí, základní přístupy pro hodnocení existujících konstrukcí.

Přednášky mají charakter výkladu základních principů s praktickými ukázkami vzorových nebo případových řešení. Cvičení mají charakter laboratorních ukázek možných metod experimentální analýzy konstrukcí za aktivní účasti studentů.

Docházka do cvičení z předmětu, odevzdání laboratorních protokolů, úspěšné zpracování zkušebního testu při zkoušce z předmětu.

1. Úvod – experimentální analýza stavebních konstrukcí a prvků. Spolehlivostní schéma stavebního objektu a jeho modelování.
2. Výpočetní a fyzikální modely chování konstrukcí. Metodika plánování experimentální analýzy v návaznosti na modelovou podobnost.
3. Lomové parametry cementových kompozitů. Experimentální metody stanovení lomových parametrů materiálů.
4. Experimentální zatěžovací zkoušky. Způsoby zatěžování, metody snímání statických a dynamických veličin.
5. Metody měření relativních deformací – tenzometrie.
6. Bezdotykové metody měření deformací na povrchu sledovaných objektů.
7. Metody dlouhodobého sledování mostních konstrukcí.
8. Metody experimentálního ověření reologických vlastností betonů v laboratorních podmínkách a in-situ.
9. Magnetoelastická metoda měření předpínacích sil v kabelech. Kalibrace snímačů. Aplikace metody u různých typů konstrukcí.
10. Experimentální a analytické prostředky pro časovou analýzu konstrukcí.
11. Experimentální metody při ověření spolehlivosti dodatečného zesílení nosných prvků stavebních konstrukcí.
12. Metoda plochých lisů při diagnostice zděných konstrukcí.
13. Zatěžovací zkoušky keramických stropních dílců CSD HURDIS. Metodika zatěžovací zkoušky výseku konstrukce.
Aplikace metod bezdotykového měření poměrných deformací při tahové zkoušce. Monitoring vzniku a rozvoje trhlin.

Získání základní orientace v oblasti metod experimentální analýzy stavebních konstrukcí a konstrukčních prvků v návaznosti na analytické modelování při stochastickém přístupu.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

CIKRLE, Petr a kol.: NDT zkoušení ve stavebnictví. Ústav stavebního zkušebnictví, FAST VUT v Brně, 2010. ISBN 978-80-214-4198-9. (CS)
FICKER, Tomáš: Tenzometrie stavebních konstrukcí. Nakladatelství VUT v Brně, 1992. ISBN 80-214-0483-3. (CS)
HOLICKÝ, Milan a kol.: Zásady navrhování stavebních konstrukcí. Informační centrum ČKAIT, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87093-27-6. (CS)
HOLICKÝ, Milan: Zásady ověřování spolehlivosti a životnosti staveb. Vydavatelství ČVUT Praha, 1998. PLU 2101. (CS)
SCHMID, Pavel a kol.: Základy zkušebnictví. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, 2001. ISBN 80-214-1816-8. (CS)
SVOBODA, Luboš a kolektiv: Stavební hmoty. Jaga group, s.r.o., 2005. ISBN 80-8076-007-1. (CS)