čeština

Ústav pozemního stavitelství (PST)

Hlavním výsledkem výuky předmětu by měla být schopnost studenta řešit stavební detaily v širších souvislostech (proveditelnost, konstrukční správnost, pevnostní stabilita, stavebně fyzikální problémy, atp.) tak, aby konstrukčně správné a mohly tak být dlouhodobě funkční.

Teorie konstrukcí pozemních staveb, zakreslování stavebních konstrukcí dle platných norem. Technické a typologické zásady návrhu stavby a jednotlivých konstrukčních celků.
Orientace v předpisech: Stavební zákon + prováděcí vyhlášky, ČSN, DIN, ISO, EN.

Stavebně fyzikální problematika, pevnostní a statické charakteristiky, materiálové charakteristiky, konstrukční návaznosti a řešení, problematika zakládání staveb a zastřešení budov.

Zadání jednotlivých detailů, následně samostatná tvorba a konzultace vybraných detailů. Prezentace vypracovaných detailů studijnímu kolektivu a jejich vzájemné oponování. Prezentace seminární práce na zadané téma. Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Pro získání zápočtu je nezbytné absolvovat aktivní účast ve cvičení, průběžné konzultace a povinné prezentace výstupů studenta. Odevzdání jednotlivých elaborátů (výkresů) podle stanoveného harmonogramu cvičení, odevzdání všech elaborátů v předepsané formě v daném termínu. Pro absolvování zkoušky je nezbytné udělení zápočtu ze cvičení, z písemné části zkoušky získat více než 60% bodů a úspěšně složit ústní zkoušku.

1. Úvod do předmětu, systém, subsystém, prvek – vzájemné vztahy s konstrukčním detailem, interakce, tradiční a systémové pojetí analýzy staveb.
2. Základní kritéria návrhu konstrukčních detailů z hlediska: kvality a hodnoty, funkce, fyzikálně technického, energetické náročnosti, pracnosti, požární odolnosti, estetiky aj.
3. Fyzikální hlediska návrhu konstrukčního detailu – teplo, zvuk, světlo, vítr, voda, energie, životnost.
4. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů. Konstrukční detaily ve styku obvodová stěna, základ, podlaha na terénu u budov nepodsklepených
5. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů. Konstrukční detaily ve styku obvodová stěna, základ, podlaha u budov podsklepených a nepodsklepených.
6. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů Konstrukční detaily převislých konstrukcí – (balkónu, lodžie, arkýře) a teras.
7. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů. Konstrukční detaily střech plochých a jejich styků s obvodovou stěnou.
8. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů. Konstrukční detaily střech sklonitých a jejich styků s obvodovou stěnou.
9. Identifikace enormně zatěžovaných konstrukčních detailů. Konstrukční detaily oken, dveří a vrat, jejich styků s obvodovou stěnou.
10. Konstrukční detaily schodišť a zábradlí, stropů a podlah, klempířských prací a výrobků.

Konstrukční – stavebně architektonický detail se v rozhodující míře podílí na celkové úrovni stavby. Student pod vedením učitele řeší konstrukční detaily z konkrétní projektové dokumentace a zpracovává seminární práci na dané téma. Nedílnou součástí práce je veřejná obhajoba zvoleného technického řešení.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

vyhláška č. 191/2002 Sb.. 2002. (CS)

Coates, David T.: Roofs and Roofing-Design and Specification Handbook. Whittles Publishing, 1993. ISBN 978-1870325110. (EN)
MMR: Vyhláška MMR č.268/2009. 2009. (CS)
Soubor ČSN řady 72,73 a 74. (CS)