čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- charakterizovat hudební intervaly, stupnice a mody,
- analyzovat akordy a základní harmonické spoje,
- vysvětlit pojem tonalita a atonalita,
- vysvětlit pojmy rytmus a metrum,
- vysvětlit podstatu odlišnosti zvukové barvy u jednotlivých hudebních nástrojů, systematiku hudebních nástrojů a zařadit do ní konkrétní hudební nástroje,
- charakterizovat stylové epochy historické hudby a vyjmenovat hlavní představitele,
- charakterizovat hudební směry 20. století a vyjmenovat hlavní představitele.

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení a soustav ladění hudebních nástrojů.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mají charakter výkladu, obohaceného nahrávkami a ukázkami partitur.
- Cvičení podporující praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Za zkoušku ve formě ústního pohovoru je uděleno maximálně 100 bodů. Pro úspěšné složení zkoušky je potřeba získat alespoň 50 bodů. Zkouška je zaměřena na znalosti hudební teorie podle osnov předmětů Hudební teorie 1 a 2.

1. Intervaly.
2. Stupnice.
3. - 4. Mody.
5. - 7. Základy harmonie.
8. Tonalita, atonalita
9. Rytmus.
10. Zvuková barva.
11. - 12. Historické hudební stylové epochy.
13. Hudební směry 20 století.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy hudební teorie, nutnými pro další studium oboru.

Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Kohoutek, C. : Novodobé skladebné směry v hudbě. Praha, SHV 1965 (CS)
Pícha, F. : Všeobecná hudební nauka. Praha, SHV 1961 (CS)
Šín, O. : Všeobecná nauka o hudbě. Praha 1949 (CS)